Na návrší Na Karlově, severovýchodně od centra Benešova, se nachází místo, jehož minulost je úzce spjata s minoritským klášterem. Dnešní zřícenina vypráví o dávné slávě i následném úpadku, který vyústitil až v definitvní zánik klášterního komplexu po zásahu Švédů v 17. století. Do dnešní doby se dochoval zbytek pětibokého kněžiště v podobě tří opěráků a dvou vysokých hrotitých oken a torzo presbytáře s perlami gotické architektury.
Rané založení a rozkvět minoritského řádu
Počátky minoritského kláštera v Benešově u Prahy souvisí se šlechticem Tobiášem z Bechyně z rodu Benešoviců. Minoritský klášter založil mezi lety 1243-1247 staroboleslavský probošt Tobiáš z Benešova, jeden ze synů Beneše z Benešova, který je považován za prvního doloženého předka tohoto rodu. Na vyvýšenině zvané Karlov v Benešově byla Benediktem Benešem založena malá osada s kostelíkem. Na místě možná ještě staršího kostela při benešovské pevnosti vznikl tak klášterní chrám zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, podle něhož se pravděpodobně datovala i první benešovská pouť. Kostel Nanebevzetí P. Marie vysvětil roku 1257 pražský biskup Mikuláš z Reisenburgu, chrám se údajně svou velikostí rovnal sv. Jakubu v Praze.
V průběhu 13. a 14. století minorité upevňovali svou pozici i majetkově. Po smrti Tobiáše přešlo panství na jeho synovce, pražského biskupa Tobiáše z Benešova (1278-1296) a následně na Milotu z Dědic (1296-1307). Během 14. století se konvent rozrůstal a v Benešově vznikl nové konventní chrám; do dnešních dnů z něj zůstal presbyterium a soubor architektonických článků z červeného pískovce a žuly. Minorité tak postupně získali významné postavení ve městě a širokou podporu šlechtických rodů, včetně Zdeňka ze Šternberka a dalších, kteří minoritům věnovali nadace a privilegia pro duchovní i kulturní rozvoj kláštera.
Husitské války a ztráta kláštera
V průběhu husitských válek došlo k tragédii pro Benešov i jeho minoritský klášter. Dne 19. května 1420 ho vypálila husitská vojska vedená Jiřím z Trocnova; klášter byl sice zbaven základních fondů, ale po opravách mohl sloužit jako útočiště zemských sněmů, které se zde konaly v 2. polovině 15. století, včetně zemského sněmu roku 1473 zahájeného královnou Johankou z Rožmitálu. Zkáza však přišla později a rozšířila se vlivem povětrnostních vlivů. Dlouhé období rozkladu vyvrcholilo Švédským pleněním v roce 1648, po němž zůstala zřícenina ještě více poničená a definitivně nepřevzala svou původní funkci.
Renesance snah o obnovení a konflikty o materiál
Po 17. a 18. století proběhly pokusy o obnovení benesovského minoritského konventu. V 18. století se minorité snažili vyjednat znovuvyužití klášerního areálu, avšak hlavní spory se týkaly materiálu a stavby: hrabě Přehořovský a piaristé usilovali o využití zdiva pro stavbu piaristické koleje, zatímco minorité protestovali a usilovali o obnovení. V letech 1704-1705 a později byl material využíván pro výstavbu piaristické koleje, proti čemuž minorité brojili; v mezích diplomatických dohod došlo k částečnému vyrovnání.
Archeologické nálezy v roce 1941 odhalily základy původního kostela ze 13. století, sakristie a schody, východně od nich pak pravděpodobně kapitulní síň. Od roku 1958 je zřícenina se zvonicí zapsána na seznam kulturních památek České republiky.
Současnost a význam pro Benešov
Do Benešova se neuvěřitelně často vrací tradice a oslavy spojené s pivem a hudbou, které přitahují stovky návštěvníků. Zbytky pětibokého kněžiště a torzo presbytáře dnes připomínají velikost bývalého kláštera minoritů a jeho význam pro městskou kulturu i architekturu. Výstava o proměnách zanedbaných míst, připravená v rámci programu Má vlast cestami proměn, přináší svědectví o tom, jak se zchátralá místa mění k lepšímu díky odhodlání místních lidí a štědrým darům donorů. V Benešově je možné shlédnout výstavu o proměně areálu na prostranství před základní školou Na Karlově po celý červenec.
Historická tabulka klíčových dat
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1243-1247 | Založení minoritského kláštera Tobiášem z Benešova |
| 1257 | Vysvěcení kostela Nanebevzetí Panny Marie |
| 1294 | Požár kláštera; následná přestavba a rozšíření Milotou z Dědic |
| 1327 | Dokončení pozdně gotické přestavby |
| 19. 5. 1420 | Vypálení kláštera husity |
| 1473 | Počátek konání zemských sněmů po opravných pracích |
| 1648 | Švédské plenění a konec obnovení kláštera |
| 1958 | Zapsán do seznamu kulturních památek ČR |
V Benešově se po roce znovu chystá tradiční oslava, která každoročně přiláká stovky milovníků piva i hudby, a zároveň v kontextu historického dědictví připomíná významné období v dějinách minoritského kláštera a města samotného.
tags: #monoritsky #klaster #benesov