Morový sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci: architektura, sochařství a historický kontext

Morový sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je vrcholným dílem českého baroka, vzniklým v letech 1716-1754 a vysokým 35 metrů. Jde o nejvyšší sousoší v České republice a jeho morový význam doplnila komplexní sochařská výzdoba, kaple a bohaté plastické i architektonické detaily. Na základě návrhu arch. G. B. Alliprandiho jej vztyčil kameník Franz Wolfgang Herstorfer. Postava indikaté vypráví příběh morové vzpoury v Olomouci i slouží jako veřejný symbols pro víru a památku.

Architektura a konstrukční rozpětí

Základ architektury sloupu tvoří válcový trup, k němuž na třech stranách přidány hranolové útvary tvořící sokly sochařské výzdoby ve středním pásu. Architektura nejnižší etáže je vysazená na soklu se lvím motivem uprostřed oblých stěn; vlastní těleso člení rámovaná pole, na oblých částech s nápisovým polem. Sokl chrání plné a balustrádové zábradlí zpevňované sloupky, na nichž jsou v nárožích osazeny putti a vystupující úseky zdobí vázy (1772).

Střední část se mění do trojúhelného útvaru zakončeného bohatě vyloženou římsou, oddělující horní vysoký trojúhelný jehlan. Tyto útvary zdobil Alliprandi profilovaným rámcováním. Naopak samotná sochařská výzdoba je izolovaná, tvoří samostatné skupiny bez vzájemného prolínání. Proti stranám sloupu se nachází průčelí obracející se ke kostelu s centrální sochou Neposkvrněné Panny Marie na zeměkouli s hadem, doprovázenou vlevo sv. Václavem a vpravo sv. Vojtěchem.

Sochařská výzdoba a jednotlivé díla

Na výzdobě se podíleli význační mistři: F. Sattler, O. Zahner, J. M. Scherhauf a S. Forstner. Sochy Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie byly přišperkovány zlatými měděnými sochami od Šimona Forstnera. Mezi sochami na nejvyšším patře triumfuje trojice Ježíše, svaté Anny, svatého Jáchyma, svatého Josefa a svatého Jana Křtitele; dále je zde svatý Vavřinec a svatý Jeroným, kterým byla zasvěcena kaple na Olomoucké radnici. Mezi těmito sochami jsou vytesány reliéfy dvanácti apoštolů a chybějící socha svatého Jana Sarkandera byla mezi patrony doplněna, i když jeho kult nebyl v té době kanonicky uznán.

Kaple uvnitř a symbolika

Uvnitř sloupu se nachází malá kaple s reliéfy znázorňujícími oběti biblických příběhů - Kaina, Ábela, Noa, Abraháma a Ježíšovu smrt na kříži. V reliéfu je zobrazeno Jeruzalém a Olomouc, a v kapli se dříve konaly bohoslužby; kvůli malému prostoru byl kazatel posazován vně kaple s odpovídající infrastrukturou pro slyšitelnost kázání.

Historie a význam staveb

Sloup byl vybudován jako morový a čestný sloup na počest ukončení morové epidemie v Olomouci v letech 1716-1754. Příběh sahá k V. Tendrovi a raným architektům, kteří na tuto stavbu přispěli, a k finančním příspěvkům, které umožnily dokončení díla. Na sloupu se v průběhu let objevovaly i rekonstrukční zásahy: restaurátorský průzkum proběhl v 1997-1998, následoval rozsáhlý zásah 1999-2001. V roce 2008 došlo k vandalství, které poškodilo části nádoby a zlaté prvky.

Sloup postavil Václav Render a zajištění sochařských děl započal Filip Sattler; stavbu dokončil Jan Ignác Rokický a spolupracovali na ní Ondřej Zahner, Jan M. Scherhauf, F. Sattler a další mistry. Sloup byl v roce 2000 zařazen mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO spolu s Mariánským sloupem a souborem barokních kašen; v roce 1995 byl uznán jako národní kulturní památka.

Fakta a současný kontext

Výška sloupu činí 35 metrů, čímž zůstává nejvyšším sousoším v České republice. Základna tvoří tři patra, kolem kterých se nachází 18 soch svatých a 14 reliéfů. Nejvyšší patro zobrazuje posvátné postavy a jejich souvislosti s Ježíšem; mezi nimi svatá Anna, svatý Jáchym, svatý Josef a svatý Jan Křtitel. Čtvrtá postava svatého Jana Sarkandera je umístěna na druhém patře; Sarkander byl mučedník, blahoslaven a svatořečen. Sloup je nejen architektonickým, ale i kulturním lpěním Olomouce, a jeho bastion nás chrání proti morovým vzpomínkám a připomíná historii města.

V listinách a kronikách sloup překonává období nejistot: pruské dělostřelecké zásahy a následná obětavá procesí Olomoučanů, kdy generál James Keith vyhověl jejich modlitbám a nepovolil újmy na monumentu. Sloup je důkazem typické barokní estetiky a významných řemeslníků, kteří dotvářeli dílo během několika desetiletí.

V souladu s UNESCO byl sloup zakotven jako významná památka světového kulturního dědictví, a to spolu s Mariánským sloupem a kašnami. Dnes stojí jako pamatka historické a umělecké hodnoty Olomouce, přitahující návštěvníky a badatele, kteří studují architekturu, sochařství a baroko na Moravě.

tags: #morovy #sloup #nejsvetejsi #trojice #km