Socha Panny Marie Immaculaty je ústředním prvkem mariánského kultu v areálu barokního kostela sv. Mikuláše, který během své existence prošel několika přestavbami. V průběhu výpravně rozšiřovaného chrámu v letech 1694-1696, pod vedením zednického mistra Baltzera Hilleho, došlo k řadě objevů a následných úprav, které významně ovlivnily místní duchovní prostředí. Během výkopových prací v roce 1695 zde byla objevena zhruba 1,8 m hluboká stavební jáma se zhruba 10 cm vysokou soškou Panny Marie s Ježíškem; zpracování plastiky odráží inspiraci monumentálním dřevěným sochařstvím 15. století.
Objev a následné okolnosti podnítily rozsáhlé rozšíření mariánského kultu mezi obyvateli. Obchodník Elias Hielle, pod vlivem událostí, nechal roku 1698 zhotovit sochu Panny Marie Immaculaty, která stojí poblíž vchodu kostela. Z popudu místního zbožného obchodníka v roce 1717 vzniklo též Bratrstvo Bolestné Matky Boží. Socha Panny Marie se tedy stala významným symbolem náboženské identity a společenského života v regionu.
Současná socha Panny Marie Immaculaty je umístěna v zahradě novorenesančního domu č. p. 8 (Červený kříž) a je vytesána ze světlého pískovce. Její autor zůstává dosud neznámý a lze ji datovat do poloviny 18. století podle formálního projevu. Na zadní straně dříku soklu je rytá datace 20 Juny 1698, která se vztahuje spíše k soklové architektuře než k samotné soše. Původní socha, která byla roku 1698 umístěna, byla zřejmě nahrazena novou.
Stojící postava Panny Marie Immaculaty je v klasickém ikonografickém pojetí výrazně esovitě prohnutá, s kontrapostem a odlehčenou pravou nohou. Postava stojí sesepjatýma rukama na sféře a bosou pravou nohou šlape na hada, jenž je omotáčen kolem sféry a svírá v tlamě jablko. Obličej hledí exaltovaně vzhůru, hlava je mírně natočena k pravému rameni. Část vlasů je skryta pod rouškou, několik pramenů se stáčí kolem obličeje.
Oděv tvoří šat a plášť obtáčející levé rameno a přepadající částí cípu přes sepjaté ruce; další záhyby výrazně odletují od pravého boku postavy. Spodní šat je podvázán na hrudi tkanicí a je členěn ostře zalamovanými, převážně vertikálními záhyby sledujícími objemy postavy. Socha je umístěna na profilovaném kruhovém nástavci spočívajícím na masivním soklu tvořeném patkou, hranolovitým dříkem a krycí deskou s profilovanou římsou s reliéfním dekorem (listovec, kapky). Dřík soklu je ze všech stran zdoben zrcadly s nízkými raně barokními reliéfy.
Současný text z textu o soše je obohacen o souvislosti s regionální historií a ikonografií, která ukazuje spojení mezi náboženským vyznáním a uměleckým vyjádřením doby.
- Přehled historických událostí kolem objevu a zřízení sochy v kontextu rozšíření kostela.
- Popis ikonografie Panny Marie Immaculaty a její symboliky (sféra, hada, had na sféře, jablko).
- Materiál a stvárnění sochy: světlý pískovec, stylové rysy a pozdější artizanství.
- Umístění a architektura soklu a nástavce jako součást celkové vizuální a spirituální interpretace.
Socha Panny Marie tak představuje klíčový bod mariánského kultu v regionu a zároveň svědectví o kulturním a náboženském životě obyvatel během 17. a 18. století.
Objev a původní záměr v kostele sv. Mikuláše podtrhují kulturní význam sochy pro místní komunitu, která se od počátku identifikovala s mariánským kultem a jeho projevem ve veřejném prostoru.
Styl a ikonografie sochy rezonují s tradičním vývojem mariánského vyobrazení v Evropě, kde se spojení mezi náboženstvím, architekturou a sochařstvím odráží v každém detailu.
tags: #motlitebni #porcelanova #soska #panny #marie