V té době také v Mladé Boleslavi létal Ing. Otto Hieronymus na zakoupeném letounu Blériot, do kterého zamontoval motor Hiero vlastní konstrukce, první letecký motor v Rakousku Uhersku. Tím však letecká historie v Mladé Boleslavi neskončila. Přesuňme se ale téměř o sto let později, kdy otevíráme letecké muzeum pojmenované po tomto mladoboleslavském průkopníkovi. Nadační fond vlastní a provozuje repliku Vlachova letadla z roku 1912 a 10 dalších replik a napodobenin historických letadel. Nadační fond má patnáct pilotů, kteří s letadly nejen létají, ale pravidelně o ně pečují a udržují je v dobrém technickém. Věnují se však i o rekonstrukci zakoupených replik a nebo stavbě nových replik letadel.Všechny tyto lidi sdružuje láska k létání a zájem o historii letectví.
Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi nabízí návštěvníkům nevšední podívanou na historii letectví. Unikátnost Leteckého muzea Metoděje Vlacha spočívá v tom, že se jedná o "živé muzeum" s interaktivními prvky. Neuvidíte zde jen "mrtvé" exponáty jako v běžném muzeu, ale živá historická letadla a jejich repliky. Expozice umístěná v hlavní hale se skládá z originálů i replik letadel z pionýrských dob až po současnost. Většina letadel je plně funkčních. Na připravených simulátorech s letouny z období první světové války, si každý může vyzkoušet své pilotní umění.
K hlavním leteckým zajímavostem muzea patří létající replika letadla Metoda Vlacha, konstruktéra a aviatika, který v Mladé Boleslavi proslavil roku 1912 první české letadlo poháněné automobilovým motorem (a sám na něm vzlétl). Zadní části hangáru expozici doplnily dva zlíny - akrobatické letouny Zlin Z-50LX a Z-50M. Zlin Z-50LX se o Mladé Boleslavi vrátil po čtyřech desetiletích - v roce 1976 na zdejším letišti absolvoval první mezinárodní soutěž, později se na jeho křídlech stávali mistry světa pánové Ivan Tuček, Petr Jirmus nebo Petr Biskup. Po střetu s jiným letounem přišel zlin pilota Jiřího Sallera o značnou část pravé poloviny křídla. Teď je opravený, přesto podle jiného odstínu laku i dnes poznáte, jak velká část křídla se tehdy odlomila. Zlin Z-50M sloužil jako stroj pro výcvik, využíval jej zejména Svazarm. Seskokový simulátor, na kterém si zájemci obléknou parašutistický postroj, nechají se zvednout do výše a v místnosti, kde se bude na podlahu promítat přibližující se Dubaj, si za chodu ventilátorů vyzkouší, jaký pocit zažívají po otevření padáku ti, pro které se volný pád stal vášní, by měl být do provozu uveden v březnu.
Letecké muzeum vás zve do letecké kantýny. K tomu si můžete objednat šálek originální kávy z malé pražírny v Liberci nebo se osvěžit domácí limonádou. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. Pěkných míst, kam si mohou chodit děti hrát není nikdy dost. Kde si ale děti nejlépe vyhrají? Občas ještě narazíme na expozice, u nichž je vybledlým písmem napsáno „nedotýkat“.
„Aktuální rešerše potvrdila, že v probíhajícím plánovacím období nejsou k dispozici žádné další dotační tituly, které by bylo možné využít. Nové dotační příležitosti lze očekávat až v dalším období,“ uvedl Švenda. Pokračovat v projektování bez znalosti konkrétních podmínek budoucích výzev by podle něj nyní bylo neúčelné. Původní projektový záměr na rozšíření muzea počítal s dostavbou 700 metrů čtverečních za 80 milionů korun. Díky vlastnictví pozemků má kraj podle Švendy klíčovou část přípravy projektu za sebou.„Jakmile budou známy parametry nových výzev, projektovou přípravu obnovíme,“ doplnil Švenda. Letecké muzeum v Mladé Boleslavi podle něj dál zůstává klíčovým bodem kulturní a turistické mapy regionu, prioritou je jeho rozvoj na pevných ekonomických základech.
Další repliky se už do muzea nevejdou„Zpoždění nás trošičku mrzí, protože máme ve stavbě další zajímavou repliku historického letadla, ta se nám ještě do stávající expozice vejde, ale pak musíme aktivity trochu přibrzdit, protože nová zajímavá letadla nebudou kam dávat,“ řekl ČTK vedoucí leteckého muzea Vladimír Handlík. Stavba repliky stíhačky Sopwith Pup z roku 1916, která vzniká podle původní tovární dokumentace, jde podle něj podle plánu. Letadlo je hotové přibližně z jedné třetiny, s prvními leteckými pokusy se počítá asi za rok a půl. „Předpokládal jsem, že už by to mohl být první zajímavý exemplář v nové části budovy, ale tím, že to je pozastavené, musíme minimálně rok počkat, než se vůbec začne,“ doplnil Handlík.
Muzeum nazvané po konstruktérovi a aviatikovi Metoději Vlachovi bylo otevřeno v dubnu 2015 a je pobočkou Muzea Mladoboleslavska, které je příspěvkovou organizací Středočeského kraje. Výstavba muzea vyšla kraj na víc než 170 milionů korun a trvala tři roky. Mladá Boleslav - Slavnostně bylo otevřeno rozsáhlé letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi, které bylo oceněno jako Stavba roku 2014. Stavbu muzea však provázely problémy s evropskými dotacemi. Nakonec bude Středočeský kraj stát 170 milionů korun. Muzeum nese název konstruktéra a aviatika Metoděje Vlacha, který v Mladé Boleslavi postavil v roce 1912 první české letadlo poháněné automobilovým motorem. Výstavba muzea stála Středočeský kraj přes 170 milionů korun a trvala tři roky. Expozici tvoří více než 25 historických letadel i různé letecké simulátory a další zajímavosti. Sama budova muzea byla oceněna jako Stavba roku 2014 (více čtěte zde). Muzeum patří mezi největší letecká muzea v ČR. „K těm velkým v Evropě patří také rakouský Hangár číslo 7 v Salcburku,“ říká vedoucí muzea Vladimír Handlík.
Co se týče počtu exponátů, patří mezi ty největší evropské také Letecké muzeum Kbely, které má ve sbírkách 275 letadel, z nichž 85 je vystaveno ve čtyřech krytých halách. V expozici jsou letadla z první světové války, meziválečného období i druhé světové války. Exponáty pocházejí z Nadačního fondu letadla Metoděje Vlacha, ze soukromých sbírek a jiných muzeí. Muzeum je rozděleno na dvě části: v jedné jsou letadla, která již nelítají, ve druhé provozuschopné stroje. V muzeu bude k vidění německá stíhačka z první světové války, americké sportovní letadlo z 30. let, jedno z nejslavnějších českých sportovních cvičných letadel Trenér nebo ruský létající originál Polikarpov PO2 z roku 1937.
Podívejte se na galerii: GALERIE Slavnostní otevření leteckého muzea Metoděje Vlacha, na snímku premiér Bohuslav Sobotka Handlík očekává návštěvnost alespoň 40 tisíc lidí ročně. „Tato nová generace zvyklá na počítačové hry bude mít největší radost ze simulátorů,“ doufá. V muzeu budou od pondělí tři pracovníci, celkem by v něm mělo pracovat sedm lidí. Součástí programu budou i modelářské kroužky pro děti a komponované večery pro dospělé. Sobotka chce lákat mladé lidi k technice„Musíme k technice více připoutat a přilákat mladé lidi,“ uvedl při slavnostním otevření předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zájem o studium technických oborů mezi mladými lidmi v ČR je menší, než je poptávka firem po takto vzdělaných zaměstnancích. Právě moderní muzea včetně moderních expozic i různých akcí pomáhají podle Sobotky k tomu, aby se nastartoval zájem nejmladší generace o technické obory.
Součástí muzea, které bylo otevřeno u příležitosti Dne letectví a kosmonautiky, bude i restaurace, klubovna s knihovnou, vyhlídková věž nebo přednáškový sál. Roční provoz by měl stát dva až čtyři miliony korun, většinu by měl pokrýt zisk ze vstupného. Financování muzea vyšetřovala policie.
S projektem leteckého muzea přišel už v roce 2009 tehdejší sociálně demokratický hejtman David Rath. Budova měla být výrazně levnější než konečných 170 milionů a především 85 procent nákladů měly pokrýt evropské fondy, což se však nakonec nepodařilo. Dotace dostal kraj jenom na vybavení interiérů za 15 milionů korun. Přesto se muzeum začalo stavět. Případ kvůli tomu vyšetřovala policie, nakonec kauzu odložila. Opozice upozorňuje na to, že kraj začal stavět dřív, než měl dotace jisté. „Kraj v době, kdy se o tom rozhodovalo, měl opravdu velké finanční potíže a dodnes existuje řada potřebnějších investic v krajském rozpočtu,“ říká předseda středočeského klubu TOP 09 a STAN Věslav Michalik. Kvůli nedostatku peněz se dokonce uvažovalo o tom, že se rozestavěné muzeum prodá, ale k tomu nedošlo.
Letecké muzeum se v Mladé Boleslavi nezrodilo jen díky Metoději Vlachovi, létal zde i Otto Hiornymus, rakouský pilot a zaměstnanec mladoboleslavské automobilky Laurin a Klement, která po první světové válce dokonce zavedla sériovou výrobu leteckých motorů. Všechny tyto události vedly v roce 2001 k založení muzea, ve kterém budete obdivovat letadla z první poloviny 20. století, jejich věrné repliky i originály postavené podle dobových plánů. Kde jinde by mělo vzniknout letecké muzeum než přímo na letišti! Přestože se nejedná o letiště mezinárodních rozměrů, můžete se v mladoboleslavských hangárech těšit na opravdu výživnou expozici, ve které nechybí třeba letoun Polikarpov Po-2 (U2) Kukuruznik přezdívaný též Letoun nočních čarodějnic. Jde o jeden ze dvou dochovaných exponátů tohoto typu na světě a dodnes je plně funkční! Nebudete samozřejmě ochuzeni o první český letoun Metoděje Vlacha, byť se jedná pouze o jeho repliku. Stroj v měřítku 1:1 byste od originálu poznali jen stěží. Věděli jste, že většina exponátů v leteckém muzeu je letuschopná? Kromě obdivování letadel si vyzkoušejte speciální letecký trenažér, nebo si dopřejte šálek kávy ve zdejším HANGÁR CAFÉ. Milovníky architektury jistě zaujme také samotná budova muzea. Hned za rohem je Škoda Muzeum, světoznámou automobilku netřeba blíže představovat. Daleko cestovat nemusíte ani do Muzea Mladoboleslavska, pod které shodou okolností spadá i Letecké muzeum Metoděje Vlacha. Dalšími pobočkami jsou Fara Dolní Krupá, Muzeum Benátecka, Muzeum Podbezdězí a Mladoboleslavský hrad. Pokud byste si ale raději vyčistili hlavu někde v přírodě, máte to kousek do Máchova kraje.