Areál barokního kostela Jména Panny Marie je dominantou malinké obce Křtiny, nacházející se cca 20 kilometrů od Brna. Kostel byl vybudován v první polovině 18. století dle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. V poutním komplexu najdete kromě kostela také kapli svaté Anny a ambity. Určitě vás zaujme i zdejší zvonkohra, která se nachází na nádvoří kostela a umí zahrát několik stovek melodií. V podzemí kostela se nachází i tajuplná a rozlehlá kostnice, do které vedlo 4 až 5 chodeb z různých částí kostela.
V kostnici byla objevena 1 - 2,2 metry vysoká vrstva lidských kostí, pokrývající dno prostory. Významným nálezem bylo také 12 lidských lebek, označených na čele černou kresbou ve tvaru vavřínového věnce a písmene T. Odpověď na otázku, kde se vzalo tolik lidských ostatků, je jednoduchá. Před vybudováním dnešního kostela se na tomto místě nacházel hřbitov. Najdete zde kosti nejspíše z období 13. - 18. století z téměř 1000 lidí. Kostnice je veřejnosti přístupná v době hlavních poutí po předchozí rezervaci.
Moravský kras je krajinou jeskyní, skal, hlubokých údolí a lesů. Je ale také krajinou, kterou po staletí procházejí poutníci. Dvě výrazná poutní místa - Křtiny a Sloup - dnes spojuje také trasa České svatojakubské cesty. Poutní cesta přitom nemusí být jen otázkou víry.
Křtiny a Sloup: dvě historické perly Moravského krasu
Jedním z nejvýznamnějších poutních míst v regionu jsou Křtiny. Mariánská poutní tradice zde sahá do středověku. Už tehdy zde stály dva kostely a jeden z nich uchovával gotickou sochu Panny Marie Křtinské. Křtiny se postupně staly vyhledávaným poutním místem a rostoucí počet poutníků vedl v 18. století k výstavbě dnešního chrámu Jména Panny Marie podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Stavba byla zahájena v roce 1718 a dokončena v roce 1750. Santiniho původní projekt byl později upraven a nebyl realizován v plném rozsahu. Křtiny jsou dodnes živým poutním místem.
Sloup, další významné poutní místo, stojí v centru městyse a jeho chrám Panny Marie Bolestné byl vybudován v letech 1751-1754. Na výstavbě se výrazně podílela hraběnka Karolina z Rogendorfu, která je pohřbena v kryptě kostela. Autorem projektu byl architekt I. M. Sloup je zároveň přirozenou vstupní branou do severní části Moravského krasu. Poutní chrám ve Sloupu byl vystavěn v barokním slohu a chrámová loď má rozměry 40 m na 30 m, věže dosahují výšky přes 40 m. Průčelí zdobí latinský nápis a erb Karoliny z Roggendorfu; ve výklencích stojí sochy sv. Magdaleny, sv. Marty, sv. Cyrila a sv. Metoděje. Hlavní oltář z černého mramoru s Ježíšem Kristem a korunami požehnanými papežem Janem Pavlem II. v roce 1996 tvoří ústřední obraz chrámu.
Kromě samotných chrámů nabízí Moravský kras i další poznání. Cesta z Sloupu do Křtin měří asi 20 kilometrů a prochází srdcem krasu kolem jeskyní, propadání, závrtů a skal. Trasa je středně náročná a umožňuje rozdělit výlet na kratší etapy. Křtiny i Sloup jsou obě významnými poutními i turistickými cíli s hustou sítí značených turistických cest.
Poutníkova trasa a architektonické skvosty regionu
Sloup je výchozím bodem pro poznání Moravského krasu, ale Jména Panny Marie v Křtinách zůstává dalším hlavním cílem. Pro poznání regionu je tedy zajímavé sledovat trasu mezi Sloupem a Křtinami, která nabízí pohled na jeskyně, závrtů a skal. Historie poutní cesty i farnosti Sloup je součástí historie městyse. Kostel ve Sloupu byl slavnostně vysvěcen 27. října 1754 olomouckým biskupem kardinálem Ferdinandem Juliusem svobodným pánem z Troyeru.
Architektura obou chrámů - Santiniho a Canevale - patří k nejvýznamnějším projevným ukázkám barokní architektury v regionu. Ukázky sochařského díla doplňuje výzdoba chrámových interiérů, zahrnující sochy sv. Magdalény, sv. Marty, sv. Cyrila a sv. Metoděje a další mramorové prvky. Poutní místa zároveň nabízejí duchovní prožitek i poznání historických souvislostí regionu.
Moravský kras je krajinou jeskyní, skal, hlubokých údolí a lesů, a po staletí jím procházejí poutníci. Dvě výrazná poutní místa - Křtiny a Sloup - dnes spojuje také trasa České svatojakubské cesty.