Časem se řady věřících rozrostly a bylo rozhodnuto o stavbě svatostánku. Kostel s farou evangelické církve byl postaven v parku Botanika v letech 1908-1909 valašskomeziříčským stavitelem J. Demlem podle projektu záhřebského stavitele Leo Kaldy (1880-1956) z roku 1908. Vnitřní vybavení bylo dílem architektů Pelanta a Sachly. Dne 1. listopadu 1909 se konalo slavnostní otevření.
Na faře byl umístěn před rokem 1918 alumnát pro evangelické studenty a krátkou dobu, v letech 1907-1922, také reformované dívčí gymnázium, které navštěvovaly Gabra a Málinka, známé z knih Amálie Kutinové (1898-1965). V roce 1923 byl ve Valašské Meziříčí ustaven sbor Českobratrské církve evangelické (CČE).
V 80. letech 20. století prošel interiér kostela výraznou proměnou. Na čelní stěnu byl roku 1989 umístěn reliéf s náměty biblických podobenství od výtvarnice Barbory Veselé. Společně s manželem, architektem Jiřím Veselým vyřešili nové kostelní osvětlení. V roce 1997 byl Ministerstvem kultury České republiky areál evangelického kostela prohlášen za kulturní památku. V současnosti je objekt využíván k účelům Farního sboru Českobratrské církve evangelické ve Valašském Meziříčí.
29.12. Kostel ve Velké Lhotě je chráněn státní památkovou péčí, a to jako jediný dřevěný kostelík s původními základními rysy tolerančních kostelů. Představuje nejen národní kulturní památku, ale světovou raritu, protože všechny podobné stavby byly zbourány. V letech 1875-1895 tady působil autor Broučků Jan Karafiát. Pobyt tohoto kazatele připomíná i pamětní deska na budově fary. Jeho jméno nese i vybudovaná naučná stezka.
Historie dřevěného tolerančního kostelíku souvisí s tzv. tolerančním patentem císaře Josefa II. z roku 1781. Rok po zveřejnění tolerančního patentu se v tehdejší Hrubé Lhotě ustanovil evangelický sbor. Kostel už zvenku působí dojmem tradiční valašské dřevěnice, je prostý, nevytápěný, bez věže. Podle tolerančního patentu totiž evangelické kostely musely být nenápadné, nesměly na sebe upozorňovat věžemi, zvony nebo jinými běžnými prvky sakrální architektury. Celá stavba je kryta šindelem, původní podlaha byla hliněná a věřící seděli na trámech, které byly umístěné podél obvodových zdí. Později si jednotlivé rodiny vytesaly dřevěné lavice a ty si velikostí přizpůsobily podle svých potřeb. K prosté výzdobě kostela patří tři citáty z Bible, umístěné po stranách kazatelny a na stropě.
Historické a současné rozměry kostela ukazují na jeho význam jako místa, které spojuje historické dědictví tolerančního období s historickým vývojem regionu a církevního života ve Valašském Meziříčí.
- Stavební období a architektura: výstavba v letech 1908-1909 podle projektu Leo Kalda, realizace J. Demla, vnitřní vybavení Pelantem a Sachlou.
- Fara a školství: alumnát pro evangelické studenty a reformované dívčí gymnázium (1907-1922) a jejich vliv na místní komunitu.
- Kulturní památka: prohlášení areálu za kulturní památku v roce 1997 a současné využití Farním sborem CČE.
- Architektura a toleranční principy: nenápadná stavba bez věže, šindelová fasáda a původní hliněná podlaha.
- Vnitřní výzdoba: reliéf biblických podobenství od Barbory Veselé a nové osvětlení od architekta Jiřího Veselého.
V souvislosti s historií tolerančních kostelů stojí za poznámku, že chráněná budova ve Velké Lhotě představuje unikát, který připomíná toleranční patent a dobu, kdy evangelické sbory tvořily důležitou součást národní historie.
tags: #evangelicky #kostel #valassko