První svaté přijímání je obřad, který se týká zejména dětí z věřících rodin a je známý také jako eucharistie, svátost oltářní. Příprava na první svaté přijímání se týká dětí ze druhého nebo třetího ročníku základní školy; rodiče dítě přihlašují v kostele či na farním úřadě, děti by měly mít za sebou minimálně 1 rok náboženské výchovy. Příprava probíhá v rámci hodin náboženství a v některých farnostech také společně s rodiči v kostele nebo na faře; ji vede katecheta a/nebo kněz.
Slavnost 1. sv. přijímání se koná ke konci školního roku, nejčastěji v květnu nebo v červnu. Pokud je v ročníku málo dětí, v některých farnostech se 1. svatého přijímání nekoná každý rok, ale až se sejde určitý počet dětí. Na některých místech lze nalézt nástěnku věnovanou dětem, které se ten rok připravují na 1. sv. Je nutné křestní svíce dítěte; svíce bývá zdobena bílými, zlatými či stříbrnými stužkami, drobnými květy a větvičkami asparágu. Děti přistupující k prvnímu svatému přijímání jsou už ve věku, kdy si vybírají své oblečení; dívky bývají oblečeny jako družičky v bílých šatech s květinovými, zlatavými či stříbrnými doplňky ve vlasech. Tradiční barva je bílá.
Slavnostní mše bývá doprovázena průvodem a následně děti zasednou v předních lavicích či na lavičkách před oltářem; rodiče a prarodiče si také rezervují přední řady a bývá vítána účast kmotrů. Celá mše bývá animovaná, děti čtou texty z Písma, zpívají žalm, předčítají přímluvy, nesou obětní dary a podobně; promluva kněze je cílená na děti. K přijímání přistupují děti a za asistence katechetky mohou před a po přijímání pronést modlitbu.
Po slavnostní mši bývá obvykle fotografování dětí a rodičů; možné je objednat i fotky u profesionálního fotografa. Děti dostávají od kněze či katechetky drobný dárek na památku, například knihu nebo Pamětní list. Na mnoha farnostech fungují prostory jako farní kavárna, kde po mši následuje setkání pro děti a jejich příbuzné s občerstvením. Hlavní smysl 1. svatého přijímání je, že dítě poprvé samo veřejně vyznává víru: „Já věřím v Boha“ a od této chvíle může každou neděli přijímat hostii; lépe dokáže rozlišovat dobro a zlo a rozumět tajemstvím víry.
Co o eucharistii říká víra a prameny
Eucharistie je označována různými názvy podle důrazu na její význam: eucharistie, mše svatá, večeře Páně, lámání chleba, památka utrpení, smrti a vzkříšení Pána, svatá oběť, svatá a božská liturgie, svatá tajemství, nejsvětější Svátost a svaté přijímání. Připomíná boží dary a společenství Božího života; jedná se o vrchol i pramen liturgie. Nový katechismus zdůrazňuje eucharistii jako vrchol a pramen liturgie a vysvětluje, že liturgie je zároveň zdrojem i cílem života církve.
Podle učení církve je eucharistie ustanovena kvůli přijímání a být přijímané znamená plné spojení s Kristem; při přijímání pod obojí způsobou se vyjadřuje plněji znamení eucharistické hostiny a vztah mezi eucharistií a eschatologickou hostinou. V případě rozdávání svatého přijímání platí pravidla, kdo a jak přijímá; kněz rozdává přijímání, a v případě velkého počtu věřících mohou asistovat jáhni či akolyté. Dále existují pokyny o formě, jakou má být podávána Tělo a Krev Páně a jak má být prožíváno rozjímání Božího slova během mše.
V souvislosti s historií a liturgií jsou uvedeny i přímé citace z evangelia a Textů církevní tradice, které osvěcují ustanovení eucharistie a význam přijímání jako památky Kristova utrpení a zmrtvýchvstání. Důraz je kladen na to, že svaté přijímání není jen pouhým podáním pokrmu, ale činností samotného věřícího přijímajícího Krista; přijímající má aktivně konat tuto činnost a mít k ní patřičný postoj víry.
Historie a praxe v kostele Nejsvětější Trojice v Těšeticích
Kostel Nejsvětější Trojice v Těšeticích byl vybudován v letech 1843-1848 a v roce 2011 byl restaurován. Farní společenství zde vytváří prostředí pro liturgický a svátostný život. V rámci farnosti funguje farní rada, která připravuje akce pro prohloubení vztahů a podpory mezi členy komunity. V rámci těchto aktivit se často objevují i informace o přípravě dětí ke svátostem a možnosti zapojení rodičů do přípravy.
V Prosiměřicích působí redemptoristé a příslušní kněží spolupracují s farnostmi v okolí; v Těšeticích je možné vyhledat informace o přípravě dětí ke křtu či o dalších návazných aktivitách spojených s vírou. Kostel v Těšeticích je centrem setkávání farního společenství a nabízí možnosti komunikace s administrátorem farnosti pro další informace a termíny.
