Sv. Jiří je patron rytířů, vojáků a mnoha měst; jeho svátek 24. dubna je v českém kalendáři spojován se začátkem jara a s tradicí, že na Jiřího je léto v dohledu. V lidových vyprávěních se objevují pověry o otevírání země, hadích a štířích výjevech a první jarní probuzení přírody. Na Jiřího křehne studně, jedovatá voda se naopak objevuje a lidé věří, že právě tento den rozhoduje o úrodnosti ploch a zahrad.
Legenda o svatém Jiří a drakovi je jádrem mnoha příběhů: Jiří vraťil draka, město i princeznu, a tím prokázal svou odvahu a víru. Tato legenda se postupně propojila s obecnými tématy boje proti zlu a ochraně slabých, což z Jiřího učinilo archetyp rytíře čestného boje. Zároveň se v češtině objevují lidové pranostiky a zvyky: čtyřlístek pro štěstí, jetel pro lásku a naději, a jiříček, který měl kouzelnou moc získávat si přízeň vyvoleného.
Historicky se o Jiřím říká, že se narodil kolem roku 270 v Kappadokii a byl mladým vojákem, který se ze své víry neodklonil ani tváří v tvář mučení. Po vytrvalém utrpení byl pravděpodobně sťat kolem roku 303 v Nikomédii. Tyto detaily prošly mnoha ústními i písemnými záznamy a staly se součástí vážné i lidové tradice; Jiří je uváděn jako významná historická osobnost a světec s hlubokou vírou.
Vztah ke svatému Jiřímu a jeho ztvárnění v české zemi se vyvíjel i prostřednictvím poutí a uměleckých děl. Například nejznámější poutní místo v Plzni - pouť u svatého Jiří - se koná každoročně v dubnu v okolí kostela. V uměleckých dílech bývá zobrazen na bílém koni s kopím, bojující s drakem, což symbolizuje vítězství dobra nad zlem. Česká kultura tak Jiřího představuje nejen jako historickou postavu, ale i jako inspiraci pro víru, odvahu a ochranu.
České legendy a tradice také hovoří o tom, jak se na Jiřího otevírá země a z ní vycházejí hadi a štíři; to symbolizuje probuzení přírody a příchod jara. Zvyk vyvolává otázky o tom, proč v tento den bývalo zakázáno orat a pracovat na zahradě - podle pověr měla půda bez lidské činnosti nejlépe přijmout jarní probuzení a nepoškodit tak budoucí sklizeň. Další pověry spojují Jiřího s ochranou vody; na Jiřího se říká, že voda bývá jedovatá, a lidé tehdy pili jen pivo a jiné alkoholické nápoje, aby se vyhnuli po zimě „otrávené“ vodě.
Historie a legenda se doplňují symbolikou: Jiří je spojován s ochranou proti moru, zimě a různým nemocem; je patronem koní a dobytka a bývá vyhledáván jako prostředek za lepší počasí a ochranu v čase boje. V evropském kontextu se jeho úcta rozšířila díky křižákům a rytířským řádům; ve spojení s Anglií se stal chránencem země a součástí státního symbolu - svatojiřského kříže.
V české kultuře zůstává Sv. Jiří symbolem statečnosti, víry a boje proti zlu; jeho jméno provází řada řádů, vyznamenání a staveb, včetně baziliky sv. Jiří na Pražském hradě. Myšlenka, že Jiří zvítězit nad drakem znamená i vítězství nad temnotou a nástrahami dne, rezonuje v textu i dnešní doby a propojuje historické i lidové tradice s duchovním a kulturním dědictvím českých zemí.
