Na Tři krále o krok dále, ale nejen o této pranostice si ve Volarské knihovně povídaly děti z Revoluční ulice s knihovnicemi Ladislavou Škrnovou a Marcelou Zvonkovou. Nejdříve se četl příběh Tří králů, jak to všechno bylo a proč se tento svátek slaví. Děti se dozvěděly se, že jedná o mudrce z východu, kteří navštívily Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě. Tři králové donesli malému Ježíškovi zajímavé dary, kterými byly, zlato, kadidlo a myrha. Při čtení děti zjistily, že jména těchto mudrců jsou Kašpar, Melichar a Baltazar, a že po jejich návštěvě se nad dveře píší jejich počáteční písmena, tedy K,M,B.
Koledníci v hábitech Tři králů chodili od domu k domu a za svou píseň My tři králové jdeme k vám dostávali od lidí koledu, v podobě něčeho sladkého. Na závěr se děti dozvěděly, že dnes se vybírá na charitu v takzvané Tříkrálové sbírce a tento charitativní a výdělek je rozdělen vždy mezi potřebné. Prodej: Vánoční stromky, klest, vzrostlé jehličnany. Nabízím: sečení a mulč. trávníků, práci s motor. pilou, střih živ. Chatová osada při řece Otavě, 1 km od centra Sušice, nedaleko koupaliště, sportovního stadionu, kurtů, restaurace, fitcentra, ...
Další část textu přibližuje, jak starší pranostiky popisují délku dne od zimního slunovratu: „Na Nový rok o slepičí krok“ a „Na Hromnice o hodinu více“. Uvádí se konkrétní časy vycházení a západů Slunce a výšky souměrné křivky dne. Důležité je, že od slunovratu se den prodlužuje, i když rozdíl bývá vnímán jako několik minut či kroků. Třikrát až čtyřikrát se objevují variace o „kroku“, „dynamice dne“ a jak záleží na délce kroku.
V další části textu se vracíme k samotnému Třem králům a jejich putování. Tři králové z exotických zemí přišli se poklonit malému Ježíškovi v jesličkách, jako budoucímu králi. Cestu k němu jim ukázala kometa, říkáme jí Hvězda betlémská, a často ji máme připevněnou na vrcholku vánočního stromečku. A proto se ten svátek nazývá Svátek Zjevení Páně. Během něho se v Čechách a na Moravě odehrávala koleda. Koledníci obcházeli domy, na dveře domů psali křídou C (K) + M + B, což většina lidí dodnes čte jako počáteční písmena jmen tří králů - Kašpar, Melichar a Baltazar, ale správně to znamená „Christis mansionem benedicat.“
A také se uvádí, že Baltazar byl často vnímán jako černý král, a že koledníci bývali obdarováni různými pokrmy a sladkostmi, někdy i alkoholem. Zvyk koledování a zpívání koresponduje s tehdejšími zvyky, které posilovaly sousedské vztahy a sociální soudržnost. Příběh Tří králů má v křesťanském povědomí hluboké zakořenění a bývá spojován s epifanií či zjevením Páně.
Na historickou rovinu navazuje zmínka o Tříkrálové deklaraci, slavnostním prohlášení českých poslanců vídeňské říšské rady a zemských sněmů z 6. ledna. Dále se uvádí záznamy z Nového zákona, Evangeliu podle Matouše: mudrci od východu přišli do Jeruzaléma a ptali se, kde je právě narozený král Židů, a přinesli dary zlaté, kadidlo a myrhu. Zložené dary symbolizují královskou důstojnost, duchovní sílu a člověčenstvo. Po událostech se mudrci vrátili do svých krajin, zatímco unikli hněvu Heroda.
Vedle teologických a historických rovin text také zmiňuje, že tradice zůstávají promítány do moderního kontextu, a že třikrálová koleda a jiné zvyky přežívají i v současnosti. Zmínky sahají až do regionální historie Českého ráje a Podkrkonoší, kde lidé dodnes vzpomínají na tradiční scénáře a zvyklosti spojené s obdobím Tří králů a zimním obdobím obecně.
