Starovičky (Břeclavsko) - Zástupci církve, notářka, soudní lékař a archeolog dnes na hřbitově ve Starovičkách na Břeclavsku vyzvedli urnu s ostatky Václava Drboly, kněze popraveného v 50. letech během Babických procesů a připravujícího se na blahořečení. Proces vyzvednutí ostatků, který se řídí církevními i světskými pravidly, zahájil obřad v kostele svaté Kateřiny. Všichni aktéři složili předepsanou přísahu a slib mlčenlivosti, teprve poté se odebrali na hřbitov, kde za silného deště vyzvedli urnu. Pro církev je to výjimečná událost, která se na území brněnské diecéze koná poprvé za dobu její existence, tedy od roku 1777. „Je to zvláštní okamžik, u kterého jsem ještě nikdy nebyl a nejspíš už ani nebudu,“ uvedl generální vikář brněnské diecéze Pavel Kafka.
Drbola byl po popravě zpopelněn a jeho ostatky měly zmizet beze stopy. Pracovníci pohřební služby však urnu tajně uchovali. V době pražského jara ji rodině předali a ti ji pak v 80. letech uložili do rodinného hrobu, popsal biskupský delegát Karel Orlita. Cílem dnešního procesu bylo ostatky nalézt, ohledat a potvrdit, že jde o Drbolův popel. „Nejedná se o běžnou exhumaci, ale o zvláštní liturgický a právní akt, který má v církvi dlouhou tradici,“ uvedl Orlita. Již první křesťané slavili eucharistii na hrobech mučedníků a uchovávali jejich památku jako svědectví víry. Také dnes jsou ostatky blahoslavených a svatých předmětem úcty.
Drbolovy ostatky po slavnosti blahořečení, která se uskuteční 6. června na brněnském výstavišti, církev umístí v kostele svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku. Menší relikviáře budou i jinde, třeba právě ve Starovičkách. Uměleckou podobu hlavního jaroměřického relikviáře navrhl sochař Otmar Oliva; symbolicky pro oba muže, reálně v něm však budou jen Drbolovy ostatky a fragmenty Bulova primičního ornátu. Přesné místo Bulova posledního odpočinku zůstává neznámé.
Oba kněží figurovali ve vykonstruovaných procesech. Vražda tří funkcionářů v Babicích na Třebíčsku posloužila na počátku 50. let komunistům jako záminka k represím proti katolické církvi. Drbola je rodák ze Staroviček a před smrtí byl babickým farářem; Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic a sloužil v Rokytnici nad Rokytnou. Oba byli popraveni oběšně v Jihlavě. Slavnost, která završí blahořečení Buly a Drboly, bude 6. června v Brně na výstavišti. Biskupství očekává tisíce návštěvníků; katedrála by kapacitně nestačila. „Veškeré akce spojené s blahořečením se ponesou v duchu hesel Věrnost pravdě, Síla lásky a Moc odpuštění,“ uvedl pro novináře biskup Pavel Konzbul.
Ve Starovičkách byl urnu vyzvednut spolu s dalšími účastníky procesu; proces vyzvednutí ostatků se řídí liturgickými pravidly. Zahájila jej mše v kostele svaté Kateřiny, při které všichni aktéři složili předepsanou přísahu a slib mlčenlivosti, teprve poté se odebrali na hřbitov. Papež Lev XIV. nedávno podepsal dekret o blahořečení Drboly i Jana Buly, odsouzených v babických procesech. Ostatky Drboly po blahořečení budou uloženy podle plánu do Jaroměřic nad Rokytnou a do dalších menších relikviářů, jak uvádí organizátoři.
Jaroměřice nad Rokytnou se v souvislosti s relikviářem pojí i s poutním místem u řeky Rokytné; město, známé jako Moravské Versailles, bude svědkem nového poutního místa spojeného s relikviářem Jana Buly a Václava Drboly. Papež Lev XIV. beatifikoval tyto kněze v roce 2025; očekává se, že relikviář bude patřit k významným místům pro modlitbu a úctu k obětem komunistického režimu. Jaroměřický relikviář navrhl Otmar Oliva; uvnitř však budou uloženy Drbolovy ostatky a fragmenty Bulova primičního ornátu. Místo Bulova posledního odpočinku zůstává neznámé, ale jeho ostatky by mohly být uloženy v Brně či v jiném místě spojeném s babickými procesy.
Podrobný průběh exhumací a ukládání ostatků reflektuje širší kontext postoje církve k obětem totalitních režimů. Exhumace Toufara a postupné uvozovky k blahořečení ukazují, že církev usiluje o morální rehabilitaci obětí a připomenutí jejich víry. Případ Drboly a Buly se tak stal skutečným historickým milníkem pro Brněnskou diecézi a pro celkové poznání české církevní historie v 50. letech.
Historicky významná událost pro Brněnskou diecézi byla zdůrazněna i kardinálem Dominikem Dukou, který v souvislosti s Toufarem a Bulou uváděl, že exhumace a blahořečení bývají spojeny s utvářením vzoru křesťanského života a věrnosti Kristu. Zástupce církve připomněl, že blahoslavení se mohou modlit a žádat o přímluvu, a také že jde o morální rehabilitaci oběti totality a varování před státními excesy. Slavnostní akce zahrnují kromě samotné exhumace i výstavy, filmové projekty a poutě, jejichž cílem je šířit svědectví o vytrvalosti víry.