V katolické a pravoslavné církvi společenství, v nichž se sdružují řeholníci, muži nebo ženy, žijící v relativní oddělenosti od světa, zasvěceni Bohu, v chudobě, čistotě a poslušnosti. mniši: spojují tělesnou či jinou práci se slavnostní liturgií hodin a rozjímavou modlitbou (např. basiliáni, benediktini, cisterciáci)řeholní kanovníci: doplňují společnou chórovou modlitbu a společný život běžnými kněžskými aktivitami (např. augustiniáni kanovníci, premonstráti) mendikanti: nejsou vázáni na konkrétní kláštory, komunity žijí spíše uprostřed měst, věnují se duchovním službám (např. františkáni, dominikáni, karmelitáni) řeholní klerici: tvoří kněžské řády zasvěcené konkrétní aktivitě, např. …
Jedním z nejvýznamnějších témat české duchovní a kulturní krajiny jsou řeholní řády, které po staletí plnily nejen duchovní úkoly, ale také mnohé sociální a kulturní funkce: péči o nemocné, vzdělávání, pastorační a misijní činnost. Po celá staletí od raného středověku pronikaly na naše území řeholní řády, které kromě misionářských úkolů dlouho plnily také role, které dnes převzal stát. Kdo byli benediktini, premonstráti, jezuité nebo milosrdní bratři a jakou stopu zanechali v českých zemích? Poznejte nejvýznamnější řády, kláštery a tradice na našem území.
Benediktini a jejich vliv na kulturní a společenský život
Benediktinští mniši působili jako věrozvěstové v českých zemích dříve, než tu vznikly první kláštery. Právě řádu svatého Benedikta, nejstaršímu mnišskému řádu západního křesťanství, také náležel náš nejstarší klášter: ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě.
Augustin z Hippo položil teoretický základ pro dvojí obec ve středověku, což srovnává světskou a církevní moc. Vpředu stál papež a církev jako jednotící síla Západu. Oficiální zapojení monastických řád do života společnosti se začalo projevovat nejen v duchovní rovině, ale i v sociální péči o nemocné a potřebné.
Premonstráti a jejich zakotvení v Čechách
Premonstráty přivedl do českých zemí olomoucký biskup Jindřich Zdík a první premonstrátský klášter v Čechách vznikl roku 1143 na Strahově; ten je dodnes hlavním centrem řádu. Brzy následovaly další kláštery, některé z nich existují dodnes a za běžné situace lákají na prohlídky, bohoslužby a další aktivity.
Rozmanitost minoritů a augustiniánů
Minorité začali v českých zemích působit už kolem roku 1230. Tehdy se usadili na Starém Městě v Praze a dodnes je tu nejstarší minoritský klášter u nás, klášter minoritů sv. Borovany, Tábor, Šternberk, Jevíčko nebo Brno. To vše ukazuje, jak široká je škála řádů a jejich specifických zaměření.
Augustiniáni se řídí řeholí sv. Augustina, která je stručnější než Benediktova a umožňuje větší míru vnější činnosti. Karmelitáni a františkáni pak patří k nejznámějším a nejpočetnějším řádům v ČR; františkáni se vyznačují hlubokým odkazem chudoby a bratrství, kýmž se hlásí k propagaci evangelia.
Školské řády a jejich role
Piaristé patří do řádu zbožných škol a zaměřují se na zřizování a správu škol, výuku, pastoraci, výchovu dětí a misijní činnost. Jezuité, Tovaryšstvo Ježíšovo, je jedním z největších řádů, jejichž činnost se soustřeďuje zejména na pastorační a misijní činnost, vědu a vzdělávání. Salesiáni Dona Boska jsou spolu s premonstráty nejpočetnější kongregací v ČR, působí v ní 18% všech mužských řeholníků.
Ošetřovatelské řády a jejich poslání
Ošetřovatelské řády a kongregace hrají významnou roli v poskytování ošetřovatelské péče napříč republikou. Boromejky, Alžbětičky, Milosrdné sestry svatého Karla Boromejského a další se zaměřují na péči o nemocné, staré, potřebné a děti.
Žebravé řády a jejich duchovní poselství
Žebravé řády, známé také jako mendikanti, vznikají od počátku 13. století a jsou charakteristické tím, že nebudují kláštery, ale žijí ve svém společenství a financují svůj život prací a darovanými dary. Klarisky žijí v klauzuře a nemají apoštolskou činnost mimo klášter. Františkáni, dominikáni, minorité a další židělají misijní a pastorační práci.
Rytířské řády a jejich veterány
První rytířské řády vznikaly jako duchovní formy s vojenskými úkoly; Maltézští rytíři (joanité) pocházejí z Jeruzalémského království a jejich původní úkoly se postupně měnily. Důležitým prvkem jejich poslání byla péče o nemocné poutníky a ochrana poutnických cest.
Řád Nejsvětější Trojice a další české kláštery
Řád Nejsvětější Trojice pro vykupování zajatých otroků, známý jako trinitáři, býval známý svým úkolem vykupovat křesťany z muslimského zajetí. Jeho posláním bývalo ale i duchovní spravování farností a misie. Obdobné řády a komunity zůstaly v ČR a jejich vliv se odráží v architektuře klášterů a muzeí.
Současný stav v České republice
V České republice působilo k 1. 1. 2019 celkem 31 mužských a 63 ženských řeholních institutů. K tomuto datu v ČR žilo 656 řeholníků a 1 065 řeholnic, z toho 42 řeholních studentů bohosloví, 26 noviců a 17 novicek. Nejvíce řeholnic žije v Arcidiecézi Praha (283), Diecéze Brno (212) a Arcidiecéze Olomouc (187), nejméně v Diecézi Plzeň (17).
Existuje celá řada řádů, které jsou rozděleny na mužské a ženské větve. U některých řádů existuje i třetí řád, jehož členové (terciáři) žijí civilním životem mimo klášter. Kontemplativní řády se věnují primárně modlitbě a rozjímání, zatímco činné řády se zabývají apoštolátem ve světě. Benediktini, cisterciáci a trapisté patří mezi kontemplativní řády, zatímco jezuité, karmelitáni či františkáni mají smíšené posezení ve světě a v klášteře.
V rámci organizace českého řeholního světa existují konference a představení jednotlivých řádů. Předsedou Konference vyšších představených mužských řeholí je arciopat Prokop Siostrzonek OSB a předsedkyní Konference vyšších představených ženských řeholí se stala Krista Chládková OP.
Praha, Česká republika: Strahovský klášter - Průvodce Ricka Stevese po Evropě - Travel Bite
tags: #nejpocetnehjsi #katolicke #rady