Kostel Panny Marie je znám z historických pramenů jako první sakrální stavba v Praze. Byl založen prvním historicky známým českým knížetem Bořivojem snad v roce 885. Přitahuje dlouhodobě pozornost všech, kdo se zajímají o vznik raného českého státu a jeho metropole, o přijetí křesťanství, o nejstarší sakrální architekturu i o nejstarší historii Pražského hradu.
O kostele P. Marie nás informuje např. tzv. legenda Kristiánova, dnes kladená do 10. století. Poloha kostela nebyla dlouho známa. O její určení se v rámci svých výzkumů Pražského hradu během 20. století pokoušel Ivan Borkovský.
Když v průchodu západním traktem mezi 2. a 4. nádvořím objevil na počátku 50. let část sakrální stavby s pohřební komorou, tzv. tumbou, a dodatečně do ní vloženou kamennou hrobkou s pohřbem muže a ženy se stříbrnými šperky, nebyl na pochybách, že hledaný kostel byl konečně objeven.
Soubor šperků z ženského hrobu tvořený honosnými stříbrnými hrozníčkovitými náušnicemi a jednoduchou záušnicí s očkem lze totiž klást typologicky nejvýše do počátku 10. století.
Nalezené ostatky byly připsány knížeti Spytihněvovi († 915) a jeho ženě. Ztotožnění objevených pozůstatků stavby s Bořivojovým kostelem P. Marie je dnes vesměs přijímáno.
Hlavním argumentem je datování opřené o šperky z hrobu ženy. Řada otázek zůstává ale nezodpovězena: neznáme podobu nejstarší stavby, z jejíhož zdiva zůstalo dochováno jen nepatrné torzo porušené mladší svatyní a nevíme také, jaká byla funkce místa, které kníže zvolil pro založení prvé pražské křesťanské svatyně.
Stavba byla situována v jedné z dominantních poloh ostrohu, blíže k hraně jeho severního svahu. Tato plocha byla nejpozději od přelomu 9. a 10. Dnešní podobu památka získala až v letech 1995-1996. Je zpřístupněna veřejnosti průhledem skleněnou deskou, tvořící severní stěnu průchodu západním traktem.
Co víme o nejstarších pražských sakrálních objektech
Současné poznatky ukazují, že kostel Panny Marie patří mezi nejstarší známé sakrální stavby v Praze a jeho objev významně doplňuje obraz raně středověké Prahy jako města pokládaného na křesťanské pouti.
Výzkum ukazuje, že poloha kostela byla pečlivě volena na strategickém místě ostrohu, což svědčí o ústředním významu místa pro počátky křesťanství v českých zemích a pro krystalizaci knížecí moci v Praze.
Historické souvislosti a metodika
Datování a identifikace pohřbů vyžadovaly kombinaci archeologických nálezů, kontextu nádob a šperků a srovnání s dalšími prameny a legendami, jako je Kristiánova legenda, která dnes bývá kladena do 10. století.
Soubor stříbrných šperků z hrobu ženy funguje jako klíčový typologický ukazatel pro zařazení do počátku 10. století, a tím podporuje převzetí křesťanského kultu na Pražském hradě a v jeho okolí již na počátku prvního tisíciletí.
Současný stav a veřejný přístup
Historická památka získala svou dnešní podobu až v 90. letech 20. století a je zpřístupněna veřejnosti skrz průhlednou skleněnou desku, která tvoří severní stěnu průchodu západním traktem, čímž umožňuje vizuální kontakt s důkazy dávného obřadu.
| Prvek | Popis |
|---|---|
| Legendy | Kristiánova legenda, 10. století |
| Předpokládané založení | Bořivoj I., snad 885 |
| Hrobka | Pohřby muže a ženy se šperky; tumb |
| Datace šperků | Počátek 10. století |
| Současná expozice | Skleněná deska v prostoru západního traktu |
- Provedená archeologická dílčí objevnost v 50. letech 20. století.
- Identifikace hrobu ženy a datace šperků.
- Diskuze o přesné podobě nejstarší stavby a její funkci.
Vysvětlení Prahy
tags: #nejstarsi #krtitelnice #v #praze