Kostel Nejsvětějšího Salvátora v Praze: raně barokní skvost Klementiny a jeho mise

Kostel Nejsvětějšího Salvátora je součástí areálu Klementina a naproti Karlovu mostu představuje jednu z nejcennějších raně barokních památek v Praze. Byl založen roku 1578 na zdivu gotického kostela sv. Klimenta jako hlavní chrám Klementina a od počátku patřil k jezuitům, kteří v Čechách iniciovali rušné stavební období.

Na výstavbě kostela se podíleli architekti Carlo Lurago a Francesco Caratti podle ikonického kostela Il Gesù v Římě. Kostel byl stavěn v několika etapách během let 1578-1714 a jeho průčelí vede na Křižovnické náměstí na Starém Městě. Ještě nedokončený byl vysvěcen v srpnu roku 1602 a v té době se rozvíjela jeho vnitřní struktura se štukovou výzdobou a empory.

Interiér v raně barokním stylu má bohatou štukovou výzdobu a sochy od J. J. Bendla; hlavní oltář a obraz sv. Na varhany, pocházející v jádru již z poloviny 17. století, hrával v 80. letech 18. století po několik let také Jakub Jan Ryba, slavný autor vánoční mše „Hej Mistře, vstaň bystře“.

Podle pramenů se v průčelí a interiéru vyvíjela bohatá výzdoba, sloupořadí před vchodem se štukaturami vytvořil Giovanni Bartolomeo Cometa a autorem výzdoby interiéru byl opět G. B. Cometa. Na hlavním oltáři je obraz od Jana Jiřího Heringa a v podzemní kryptě se nachází velká hrobka členů jezuitského řádu, včetně obhájce českého jazyka Bohuslava Balbína.

V současnosti kostel slouží jako místo působení Římskokatolické akademické farnosti a je také místem konání varhanních koncertů. Na varhany, které lze považovat za zbytek dědictví z poloviny 17. století, hrával v 80. letech 18. století právě Jan Jakub Ryba. Vozidla a bohoslužby jsou zaměřeny na širokou veřejnost, bez ohledu na církevní příslušnost.

Prakticky křídlo kostela tvoří průčelí otevírající se směrem ke Karlovu mostu a stojí na místě bývalého kláštera dominikánů s kostelem sv. Klimenta. Husitské bouře a následné období jezuitů formovalo architekturu i duchovní rozměr stavby; klášter byl vypálen husity a poté se začala rekonstrukce a rozšiřování chrámu.

Jedním z významných novodobých příběhů je uvedení unikátního zvonu z nizozemské slévárny Royal Eijsbout do Čech v červnu 2025. Zvon je částečně vyrobený ze zbytků zbraní použitých ve válce proti Ukrajině - zbytky zbraní, dělostřeleckých nábojnic a kusů raket. Zvon měří v průměru 69 centimetrů a váží více než 220 kilogramů; jeho nápisy jsou v nizozemštině, češtině a ukrajinštině a symbolizuje spolupráci obou zemí a posílení diplomatických vztahů s Ukrajinou.

Kromě samotného chrámu si návštěvníci mohou užít bohoslužby, které jsou otevřené pro všechny věřící bez rozdílu a zahrnují pravidelné sdílení Večeře Páně každou první neděli v měsíci, ve svátky a v předem oznámených shromážděních. Od února 2022 se zpívá z nového evangelického zpěvníku a zároveň se používá i dosavadní evangelický zpěvník a zpěvník Svítá. Do kruhu kolem stolu Kristova zveme všechny věřící a jednou za dva měsíce se konají společné bohoslužby zaměřené na děti.

V návaznosti na programy pro veřejnost je kostel také místem pro klid a reflexi, kde je možné nasát atmosféru příběhů či chrámové hudby, a kde se setkávají lidé různých vyznání při společných bohoslužbách a duchovních promluvách. Nejen o duchovním rozměru, ale i o historickém a hudebním dědictví kostela svědčí kontinuitu bohoslužeb a koncertů, které doplňují kulturní život Starého Města.

Kalendář Kostela Nejsvětějšího Salvátora je součástí areálu Klementina a nabízí bohaté dědictví raně barokní architektury, stejně jako významné hudební a duchovní tradice, které se zde udržují dodnes. Objevte kostel Nejsvětějšího Salvátora na Starém Městě v Praze a zjistěte více o jeho historickém vývoji, architektuře a současných aktivitách.

zvon Royal Eijsbout propagační mapa zničení dohod

Historie a architektura v krátkém přehledu

  • Kostel byl založen roku 1578 na základech gotického chrámu sv. Klimenta.
  • Architekti Carlo Lurago a Francesco Caratti navázali na styl Il Gesù v Římě.
  • Kostel byl vysvěcen v srpnu 1602; stavební práce pokračovaly až do roku 1714.
  • Interiér zdobil štuk v raně barokním duchu; sochy dílem J. J. Bendla; portál a empory doplnili další umělci včetně G. B. Cometa.
  • Hlavní oltář s obrazem od J. J. Heringa a krypta skrývají hrobku jezuitů, včetně Bohuslava Balbína.
  • Varhany pocházejí z poloviny 17. století; v 80. letech 18. století na nich hrál Jakub Jan Ryba.

Kuriozitou posledních let je vznik unikátního zvonu z nizozemské slévárny Royal Eijsbout, který byl do Česka dopraven v červnu 2025 a symbolizuje spolupráci obou zemí a podporu Ukrajiny. Zvony nese nápisy v češtině, nizozemštině a ukrajinštině a váží více než 220 kilogramů.

tags: #nejsvetejsi #salvator #mse