Volba nové hlavy katolické církve by mohla být dalším důkazem slábnoucího vlivu katolictví na starém kontinentu. Takřka okamžitě po smrti papeže Františka se rozvířily úvahy o tom, že by jeho nástupce mohl být z Afriky či z Asie. Evropa v konkláve oslabila, posílil naopak asijský region. Tento vývoj odráží celkovou dynamiku v církvi, od které Evropané odcházejí rychlým tempem i se svými peněženkami, celosvětově se však její řady rozrůstají.
ArgentinaFrantišek byl prvním neevropským papežem od osmého století a v tuto chvíli není zdaleka jisté, že se tato funkce do evropských rukou vrátí. Naopak, píše se o tom, že mezi možnými adepty jsou hned tři Afričané, z nichž nejnadějnější je zřejmě šestasedmdesátiletý ghanský kardinál Peter Kodwo Appiah Turkson.
Čas na novou, nezápadní perspektivu? „Nastal čas? Jistě, je vhodná doba, aby vůdce katolické církve přišel z Afriky,“ řekl Fox News autor románu Konkláve či biografie papeže Jana XXIII. Greg Tobin. Argumentuje tím, že v posledních desetiletích se církev v mnoha afrických zemích rozrůstala velmi rychlým tempem, a to často i navzdory otevřenému pronásledování. Přední afričtí církevní představitelé jsou podle něj zároveň vysoce vzdělaní, mnohdy na Západě.
Podobné důvody zaznívají častěji. „V Africe roste katolická církev nejrychleji. Stejně jako v případě papeže Františka z Latinské Ameriky, který přinesl osvěžující perspektivu utvořenou jeho původem, mohl by papež z nezápadní společnosti nabídnout jedinečný pohled, který církev potřebuje,“ je přesvědčen podle webu Crux nigerijský kněz StanChuuIloo z katolické DePaull University v Chicagu. Bez šancí pak zcela jistě není ani o dekádu mladší filipínský kardinál Luis Antonio Gokim Tagle, často označovaný za „asijského Františka“.
Celkově je však kandidátů celá řada, v médiích se vážně skloňuje přinejmenším tucet jmen a dopředu není jasné nic. Konkláve volí papeže v tajné volbě, zasednou v něm kardinálové, kteří nedosáhli osmdesáti let. Těch je v současnosti 135. Běžně byl počet členů kolegia omezen na 120, je však možné, že v něm nakonec usednou všichni způsobilí.
Evropa je ve vedení církve stále nadreprezentovaná. Drtivou většinu z nich přitom jmenoval František a výrazně tak proměnil složení kolegia z hlediska původu. „V průběhu jeho dvanáctiletého pontifikátu Františkova volba odklonila vedoucí strukturu římskokatolické církve od její historické evropské základny směrem k zemím v Africe, Asii, Latinské Americe a v regionu Blízkého východu a severní Afriky,“ konstatovalo ve své aktuální analýze středisko Pew Research Center. Zatímco v roce 2013 ve sboru měli těsnou převahu Evropané, nyní tvoří kolem čtyřiceti procent kolegia. Mírně klesl i podíl reprezentantů Severní Ameriky. Zastoupení kardinálů z Jižní Ameriky, Afriky, a zejména z Asie šlo nahoru.
I tak však Evropa zůstává v kolegiu nadreprezentovaná. Nejnovější vatikánská data za rok 2022 ukazují, že na starém kontinentu žije pouze pětina katolíků. Dvě pětiny jich bydlí v Jižní Americe, která však má pouze osmnáct procent kardinálů. Je možné, že konkláve se bude snažit vyrovnat tyto disproporce právě volbou papeže.
Zvlášť když je evropský trend pro církev velmi nepřívětivý. Jen mezi lety 2021 a 2022 jí na starém kontinentu ubylo téměř půl milionu věřících. Celosvětově však katolická populace v tomto období vzrostla o téměř čtrnáct milionů lidí na zhruba 1,4 miliardy. Úbytek relativně bohatých evropských věřících přináší církvi i finanční obtíže. Pozornost směřuje zejména k velmi bohaté německé katolické církvi, která vládne daleko většími příjmy než Vatikán a díky tomu má na celocírkevní dění velký vliv.
Responding na realitu: Německé diecéze mohou být nuceny přezkoumat, jak financovat školy, pečovatelské domy, hospice a nemocnice, mohou dokonce uvažovat o tom, že se jich zbaví. Roky se hovořilo o „daňovém zázraku“, kdy se církvi navzdory rychlému poklesu počtu členů dařilo vybírat stále více peněz. Loni však Německo hlásilo obrat. Příjmy z daní za rok 2023 činily pro katolickou církev 6,51 miliardy eur, zatímco o rok dříve to bylo rekordních 6,84 miliardy. Tyto peníze přitom nezůstávají pouze v Německu, ale pomáhají i nejchudším lidem světa prostřednictvím mezinárodních katolických humanitárních organizací.
Nenechme bez povšimnutí ani Itálii: Německé odchody od katolické církve jsou spojované především se skandály, týkajícími se sexuálního zneužívání dětí. Italská katolická církev loni ohlásila, že jí v roce 2023 poprvé od změny jejího financování v roce 1984 klesly příjmy z daní, a to pod miliardu eur. Propad nejspíš souvisí s nižší ochotou Italů nasměrovat církvi část svých daní. Zatím však není jasné, zda půjde o nějaký výrazný trend.
Po stránce struktury církve: během zkoumaného období dochází k lepší geografické rovnováze rozložení církevních obvodů a pastoračních center. Počet biskupů stoupl na světě, ačkoliv počet kněží klesl. Největší nárůst je patrný v Africe a Asii. Počet trvalých jáhnů roste výrazně, nejvíce v Severní Americe a Evropě. Počet řeholnic dlouhodobě klesá, avšak největší podíl řeholnic zůstává v Evropě.
Data 2015 uvádí, že počet pokřtěných katolíků se ve světě zvýšil na 1,285 miliardy, maximalizaci trendu dominuje Afrika. Evropa zůstává relativně stabilní. Deset zemí s nejvyšším počtem katolíků dohromady představuje více než polovinu katolíků světa; největší koncentrace je v Brazílii, Mexiku, Filipínách a USA. Většina katolíků v Evropě nadále žije v Itálii, Francii, Španělsku, Polsku a Německu.
Shrnutí evropský kontinent zůstává hlavně ekonomickým a kulturním motorem církve, ale dynamika populace ukazuje posun směrem k Africe a Asii. V budoucnu tak lze očekávat větší tlak na přizpůsobení pastoračních modelů, lepší zapojení místních komunit a posílení mezinárodních humanitárních aktivit. Změny ve složení kolegia a demografie reflektují reálné posuny v globálním vlivu a rozměru církve.
- Geografická redistribuce vlivu v konkláve a výběr nového papeže
- Demografické trendy: nárůst katolíků v Africe a Asii, stagnace či pokles v Evropě
- Ekonomické dopady na církevní finance v Německu a v Itálii
- Personální struktura církve: biskupové, kněží, jáhni, řeholníci a řeholnice
- Budoucí výzvy pro pastorační modely a mezinárodnícharitu
Geografické rozložení a dynamika počtu katolíků ukazují, že největší růst probíhá v Africe a Asii, zatímco Evropa zůstává stabilní až klesající co do růstu počtu věřících.
Vatikánské analýzy ukazují, že podíl biskupů z Afriky a Asie roste, zatímco Evropa ztrácí dominanci. Největší nárůst zaznamenal počet trvalých jáhnů, ačkoliv počet řeholníků a řeholnic nadále klesá hlavně v Evropě a Americe.