V areálu Pardubické nemocnice byla slavnostně otevřena Tichá místnost, která bude sloužit jako nemocniční kaple i prostor pro rozjímání, meditaci nebo tichou vzpomínku na zesnulé.
Při bohoslužbě jí požehnal královehradecký biskup Mons. Jan Vokál.
„Tichá místnost má být prostorem, kam mohou přicházet pacienti i jejich rodiny ve chvíli, kdy potřebují najít chvilku klidu,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.
Královéhradecký biskup Jan Vokál při slavnostní bohoslužbě připomněl význam ticha jako prostoru pro vnitřní zklidnění, rozjímání a osobní reflexi.
„Je symbolické, že se místnost nazývá Tichou. Do začátků jí proto přeji, vyprošuji a žehnám, aby zdejší ticho posilovalo vědomí lidské důstojnosti všech, kdo si sem přijdou pro duchovní útěchu, a aby bylo zdrojem jejich posily a naděje na pravé uzdravení.“
Kaple je určena věřícím i nevěřícím.
Využívat ji mohou nejen nemocniční kaplan, ale také psychologové, kteří potřebují klidné prostředí pro rozhovory s pacienty či jejich blízkými.
„Těžké chvíle a životní zkoušky se bohužel nevyhýbají ani našim zaměstnancům, a proto i oni zde mohou najít místo, kde se na chvíli oprostí od pracovního shonu a srovnají si myšlenky. I jim je k dispozici nemocniční kaplan,“ doplnil Miroslav Měšťan, oblastní ředitel pro zdravotní služby Pardubické a Chrudimské nemocnice.
Nový prostor se nachází v 1. patře atria nového pavilonu urgentního příjmu a chirurgických oborů.
Jeho interiér navrhl architektonický a projekční ateliér Penta Jihlava.
Tichá místnost tak nahradila původní klidnou místnost v centru OÁZA v budově č. 13 a přiblížila duchovní služby pacientům i zaměstnancům.
Kaple bude přístupná nepřetržitě. V běžné pracovní době se do ní vstupuje automatickými dveřmi, mimo ni je možné využít čipovou kartu, kterou si lze zapůjčit. Přístup je bezbariérový - zájemci se k místnosti dostanou výtahem nebo eskalátorem.
Uvnitř se nachází několik křesel k usazení a vybavení pro potřeby nemocničního kaplana, který zde bude sloužit bohoslužby a po domluvě poskytovat duchovní podporu.
„Vznik nemocniční kaple je důležitým milníkem při poskytování duchovních služeb, které se stávají nedílnou součástí nabízené péče pacientům.“
Provizorní kapli v budově C by měla v budoucnu nahradit zcela nová kaple v nemocničním parku, na jejímž návrhu pracuje město Litomyšl ve spolupráci s nizozemským architektem Winny Maasem.
Pořad bohoslužeb - ohlášky na 21. Pořad bohoslužeb - ohlášky na 19. Pořad bohoslužeb - ohlášky na 18. Pořad bohoslužeb - ohlášky na 17. Pořad bohoslužeb - ohlášky na 16.
Duchovní péče v Nemocnici Pardubického kraje je služba pro pacienty i jejich blízké, která zahrnuje duchovní doprovázení a podporu ve chvílích nemoci či závažného onemocnění.
Služby zajišťují nemocniční kaplani a duchovní registrovaných církví v Pardubické, Chrudimské, Orlickoústecké a Litomyšlské nemocnici, zatímco ve Svitavské nemocnici působí nemocniční kaplanka.
Zkontaktovat nemocničního kaplana lze přímo, případně lze požádat o zprostředkování kontaktu na duchovního prostřednictvím zdravotnického personálu.
Tiché místnosti jsou běžnou součástí každé z nemocnic NPK. V současné době procházejí postupně obnovou - nejprve v Ústí nad Orlicí, letos na jaře v Litomyšli a nyní v Pardubicích. Chrudim a Svitavy na rekonstrukci takového prostoru ještě čekají.
Masaryka, můžeme vidět pohledný a vysoký, členitý a barevný štít novorománské kaple, který je z obou stran sevřen okolními budovami.
Novorománská kaple sv. Vincence pochází z roku 1867. Původně ještě dřevěná kaple patřila ke klášteru. Při velkém požáru však byla zničena a byla nahrazena kaplí zděnou.
Financemi na výstavbu kláštera a kaple přispěl bohatý svitavský měšťan Thomas Christ spolu s přáním, aby v něm a přilehlém klášteře bylo řádně postaráno o malé děti a nemocné ženy.
Působily zde řádové sestry sv. Vincence de Paul z rakouského Gutenndorfu, později i řeholnice řádu sv. Bazila.
Klášter míval velké hospodářství a spolu s polnostmi i rozsáhlou zahradu.
Roku 1920 bylo do kláštera ze svitavské nemocnice přestěhováno oddělení pro choré ženy. Zároveň zde byla zřízena mateřská škola a oddělení pro staré a osamělé ženy.
V roce 1945 byl klášter konfiskován a přešel do vlastnictví státu. Majetek kongregace milosrdných sester sv. Vincence de Paul byl mezi bývalou ČSSR a Rakouskem vypořádán až roku 1974.
Už v roce 1948 zde vznikl ústav pro oligofrenní, mentálně retardované ženy, o které se staraly jak sestry řádové, tak už i civilní.
V sedmdesátých letech došlo k přejmenování na Ústav sociální péče. S celkovými opravami a rekonstrukcemi se začalo brzy po roce 1990, přičemž v průběhu času došlo i na kapli.
Nejprve v ní byly provedeny izolace proti vlhkosti a sanační práce a posléze kaple byla nově vymalována.
18.9. Svitavy leží na řece Svitavě, na hranici mezi Čechami a Moravou. Samotně město Svitavy se začalo budovat v polovině 13. století. Centrum Svitav je městskou památkovou zónou.
Západně od historického centra města se na ulici T.G.Masaryka můžeme potěšit pohledem na vysoký a členitý barevný štít novorománské kaple, který je z obou stran sevřen okolními budovami.
Býval původně klášterem a kaple tu stávala dřevěná, při velkém požáru však byla zničena a poté nahrazena kaplí zděnou. Působily zde řádové sestry sv.Vincence de Paul z rakouského Gutenndorfu, později i řeholnice řádu sv.Bazila.
Roku 1920 bylo do kláštera ze svitavské nemocnice přestěhováno oddělení pro choré ženy. V roce 1945 byl klášter konfiskován a přešel do vlastnictví státu.
Už v osmačtyřicátém zde vznikl ústav pro oligofrenní ženy, o které se staraly jak sestry řádové, tak už i civilní.
Nachází se uprostřed města. Je zde velký plavecký bazén 50 m, dětský bazén 25 m a brouzdaliště. Dále tobogán 93 m dlouhý a skluzavka, travnatá plocha pro slunění, šatny a občerstvení.
V roce 1892 byla postavena jedna z nejhezčích staveb ve Svitavách - Langrova vila. Nechal si ji zde vystavět svitavský podnikatel Julius Langer.
Pamätník s pamětní deskou Oskara Schindlera se nachází v Poličské ulici naproti jeho rodného domku, na kraji rozlehlého parku Jana Palacha. Pomník byl zde slavnostně odhalen v roce 1994 u příležitosti české premiéry filmu Schindlerův seznam.
Sousoší Mateřské lásky se nachází v parku Jana Palacha, pár desítek metrů od Langrovy vily. Koncem 19. století jej nechal zhotovit Oswald Ottendorfer jako vzpomínku na svoji matku Katharinu.
Toto monumentální sousoší pochází z dílny prof. Donndorfa ze Stuttgartu a bylo umístěno ve Svitavách v roce 1893. Později bylo při stavbě silničního obchvatu přemístěno za dnešní městský úřad do parku J. Palacha.
tags: #nemocnicni #kaple #svitavy