Netin na Panství Třebíčského klastera: historická osa regionu

První krok k osídlení bylo založení benediktinského kláštera moravskými Přemyslovci Oldřichem Brněnským a Litoldem Znojemským mezi lety 1101 až 1104 na ostrohu nad řekou Jihlavou. V první polovině 13. století bylo pravděpodobně rozhodnuto o přestavbě dřevěného klášterního areálu do kamenné podoby. Tak vznikl na místě opatského chrámu klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, od druhé poloviny 17. století nazývaný bazilika sv. Prokopa, dnes jedna z dvojice památek zapsaných v seznamu UNESCO.

Za vlády Přemysla Otakara II. založil lokátor Heřman kolonizační město Třebíč na pravém břehu řeky Jihlavy. První písemná zpráva opata Martina o městě pochází z roku 1277. Slibný rozvoj města se zastavil v roce 1468, kdy bylo město za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem zničeno a vypáleno uherskými vojsky. Po krátkém období vzestupu a stavební obnově města v 16. století přinesla o století později obyvatelům značné utrpení třicetiletá válka. Ve 20. letech 19. století padla velká část města za oběť řadě ničivých požárů. Těmto změnám napomohla i doba, kdy ve městě vzala za své renesanční tvář.

Hospodářství Třebíče se v 19. a 80. letech, související se stavbou Jaderné elektrárny v Dukovanech, výrazně změnilo. Během krátké doby se počet obyvatel Třebíče zvýšil více než dvojnásobně. Založení benediktinského kláštera 1101 Oldřichem Brněnským a Litoltem znojemským je považováno za první pevný bod ve staleté historii Třebíče. 1277 je datován totožný rok s nejstarší dochovanou listinou, v níž opat Martin oceňuje zásluhy Heřmana v Třebíči; na základě rozboru této listiny bývá Heřman pokládán za lokátora - zakladatele města.

1335 Markrabě Karel a Jan Lucemburský vzali městské společenství pod svou ochranu a povolili mu práva královského města Znojma. 1468 Válka česko-uherská město obsadila a město bylo dobyto. 1478 Až do roku 1490 máme o Třebíči jen sporé zprávy; panství bylo držené různými. 1490 Zastavil král Vladislav klášter Vratislavovi z Pernštejna, čímž se město dostalo mimo klášterní správu. 1525 Došlo k dohodě s Arklebem Černohorským z Boskovic; panství přešlo na syna a zeť Janu Jetřichovi, i když později se vrátilo Pernštejnům.

1556-1557 Došlo k převodu majitele kláštera na Buriana Osovského z Doubravice a následně na jeho syna Smila Osovského, který vládl od roku 1568. 1573 Smil Osovský vydal Zřízení selské a městské, které chránilo feudální majetek a trestalo pytlačení. 1582 Třebíč získává právo pečeti červeným voskem. 2. polovina 15. století - v Masařské ulici byla vystavěna škola; v roce 1556 byla nahrazena novou školou a existovala i druhá škola při bratrském sboru. 1614 Kateřina z Valdštejna si ponechala panství ve svém držení, i když se vdala za Karla staršího ze Žerotína; panství tedy zůstávalo v rukou silného rodu.

1622-1623 Do města se nastěhoval jezdecký pluk Baltazara de Marradas et Vique a město čelilo zátěži; náklady na vojáky byly vysoké. 1624-1625 Regimenta slezských vojsk dále zatížila město. 1671 Povýšení fary u sv. Martina na děkanství; krok pro fázi rekatolizace Třebíče. 1765-1769 Byly hladomory a neúrody; obyvatelstvo živilo se travou a dalšími prostředky, opakované neúrody nastaly i v dalších letech. 1805 Invaze v období napoleonských válek; Bernadotte zůstal v Třebíči a město neslo velké výdaje na ubytování vojáků i potraviny. 1815-1819 Mor a neúrody; roky bez trhů a hospodářství se dostávalo do kritického stavu. 1821-1822 Požáry zasáhly opět Třebíč a škody byly obrovské; největší událost nastala 14. června 1822 v domě U zlatého lva. 1830 Velká povodeň zaplavila náměstí; škody dosahovaly značného objemu. 1832-1836 Cholera a další epidemie sužovaly město; úmrtí byla tak četná, že ohlašování bylo omezeno.

19. století bylo charakterizováno rozvojem koželužství a obuvnictví; vznikaly významné manufaktury včetně Budischowského na Stařečce a dalších velkých podniků. 1845 Dřívější koželužny dosáhly vysoké úrovně a dvě z nich obesílaly vídeňskou výstavu; firma Budischowského získala ocenění. 1849 Založena Měšťanská beseda, která v Bachově období zanikla, obnovena po pádu absolutismu v roce 1861. 1863 Byla založena Městská spořitelna; 1871 otevření Národního domu pro kulturní a společenský život; gymnázium posílilo české vzdělání v regionu. 1885 Postavení sousoší sv. Cyrila a Metoděje; zhotovení a obnova projektu prošly různými kroky až k realizaci sochaře Bernard Seeling. 1886 Třebíčí projel první vlak a získala se železniční doprava, která spojila město se světem. 1902 Uvedena do provozu třebíčská nemocnice; dříve byla existující obecní nemocnice na nízké úrovni a operace vyžadovaly dojížďku do Brna, Jihlavy či Znojma.

1931 Baťa zakoupil bývalý závod Budischowski a po roce 1936 byly postaveny nové budovy Baťových závodů v duchu tehdejších modulů. 1939-1945 Válečná léta zasáhla židovské obyvatelstvo; v květnu 1942 bylo 281 třebíčských Židů deportováno do Terezína a dále do vyhlazovacích táborů; jen několik přežilo. 70. a 80. léta 20. století - Třebíč mění tvář vlivem Jaderné elektrárny v Dukovanech; město se přizpůsobuje novým hospodářským podmínkám a urbanistickým změnám.

Netín je částí Velkého Meziříčí; v Netíně byla škola již v roce 1688 a patří k jedněm z nejstarších škol v regionu. Obec Netín: popis a historie od vzniku osady až po současnost; kostel Nanebevzetí Panny Marie a poutní tradice od roku 1714. Historie Netína a okolí zahrnuje též významné osobnosti, jako Jan Lettmayer a další, kteří se zapsali do místní kultury a vědy. Deskriptivní souhrn klášterního a panstvího dědictví tvoří základní historické osy Třebíče a Netína. Humor dr. Dreuschucha a lidský přístup lékařů v 19. století dodávají lidem naději i při náročných časech.

1. Klášter a jeho význam pro osídlení - počátek a rozvoj areálu, přestavba na kamenný kostel Nanebevzetí Panny Marie, pozdější bazilika sv. Prokopa.
2. Město Třebíč jako lokátor - Heřman, založení a rozvoj města na pravém břehu Jihlavy, z první písemné zmínky 1277.
3. Kulturní a hospodářské proměny - od renesance po průmyslové podniky, železnice, koželužny a Budischowského závody.
4. Obec Netín a poutní tradice - samostatná kapitola regionální identity s významným kostelem a školou.

Klíčové období a dědictví

Historické osy Třebíče a Netína jsou formovány klášterem, panstvím a městem; jejich vzájemná interakce určovala urbanistický a sociální vývoj regionu. Zvláště důležité byly kroky v 11. až 13. století, kdy vznikl klášter a město získalo pevné postavení. Později stěžejními okamžiky byla rekonstrukce klášterního areálu do kamenné podoby a vznik baziliky sv. Prokopa, spolu s rozvojem průmyslových a sociálních institucí ve 20. století. Netín přispívá k obrazu regionu jako místa s dlouhou školní tradicí a poutní historií.

tags: #netin #na #panstvi #trebicskeho #klastera