O obětech babických procesů: Jan Bula a Václav Drbola ve světle blahořečení a paměti katolického duchovenstva

V sobotu 6. června se v Brně koná slavnost blahořečení dvou katolických kněží mučených v 50. letech komunistickým režimem. Oba duchovní byli odsouzeni v tzv. babických procesech v roce 1951 a popraveni.

Pozadí a první kroky Jana Buly

Jan Bula se narodil 24. června 1920 v Lukově u Moravských Budějovic rodičům Marii a Antonínu Bulovým. Na kněze byl vysvěcen 29. července 1945 a následně ustanoven kaplanem v Rokytnici nad Rokytnou, kde se stal po smrti dosavadního faráře v létě 1949 pověřeným administrátorem farnosti. V tehdejší době po únoru 1948 se začal projevovat tvrdý postoj komunistického režimu vůči katolické církvi, což zahrnovalo omezení tisku, likvidaci spolků a církevního školství, zabránění církevního majetku a následovala perzekuce duchovních.

Již v červnu 1949 Bula přečetl Oběžník katolickému duchovenstvu a věřícímu lidu, doplnil jej vlastním komentářem, a vyzval k věrnosti Kristu a církvi. Tuto troufalost poté potkal trest: dostal pokutu a později byl odsouzen k měsíčnímu vězení, přičemž trest mu byl prominut prezidentskou milostí 29. října 1949. Po určité době mu hrozilo další omezení veřejné činnosti; v roce 1950 byl nucen omezit veřejnou práci s mládeží a zaměřil se na opravu rokytnického kostela sv. Jana Křtitele, s podporou farníků plánoval instalaci nového oltáře a úpravy hřbitova pro rok 1951.

Střet s Ladislavem Malým a začátek babické kauzy

V únoru 1951 se na faře v Rokytnici objevil Ladislav Malý, jehož identita zůstává dodnes nejasná. Malý manipuloval okolnostmi a snažil se získat důvěru kvůli tajným plánům kolem arcibiskupa Berana. Jan Bula jej odmítl a žádal o stažení ze spolupráce; Malý však navázal spojení s odpůrci režimu a začal vyzývat k ozbrojeným akcím a sabotážím. StB z jeho svědectví a aktivit vycítila příležitost ke zatčení Buly.

StB 30. dubna 1951 zatkla Jana Bulu, pokračovaly brutální výslechy. Dvě třetiny kněží tehdy odložily Oběžník bez čtení, Bula jej však četl a vyzdvihl nutnost věrnosti Kristu a církvi. Brzké zatčení Buly se stalo součástí širší babické kauzy, která začala v únoru 1951 a ve svém centru měla Ladislava Malého, zvaného „Kapitán“.

Trojnásobná vražda tří komunistických funkcionářů v Babicích z 2. července 1951 poskytla režimu záminku k novým obviněním. Jan Bula byl odsouzen 15. listopadu 1951 a popraven oběšením 20. května 1952 v jihlavské věznici. Jeho tělo bylo spáleno a urna s popelem je pravděpodobně uložena na ústředním hřbitově v Brně.

Václav Drbola: druhý tvář babické kauzy

Václav Drbola se narodil 16. října 1912 ve Starovičkách. Po kaplanském působení v Slavkově u Brna byl přeložen do Čučic a od roku 1943 působil jako kaplan v Bučovicích. Jako Jan Bula i on četl Oběžník katolickému duchovenstvu, ale na rozdíl od Buly nepřidal svůj vlastní komentář, což mu umožnilo uniknout nejhoršímu postihu.

V roce 1950 byl Drbola přemístěn do Babic u Lesonic. I on setkal Ladislava Malého a stejně jako Bula souhlasil s vyšetřováním arcibiskupa Berana a zpovědí. Drbola byl zatčen 17. června 1951 a podroben brutálním vyslýcháním, při nichž byl nucen k výpovědi o spojení s odbojovými skupinami a o úmyslu vykořenit režim. Byl popraven 3. srpna 1951 v jihlavské věznici.

Podle svědectví mons. Karla Orlity byli oba kněží obětí politického rozhodnutí, jejichž smrt byla vykonána „in odium fidei“. Vatikánský rozhlas už v roce 1951 označil oba mučedníky a během let byla shromážděna řada svědectví a dokumentů pro beatifikaci, která měla být zahájena a postupně zahájena i po obnovení vyšetřování v letech 2004 a 2016.

Beatifikační proces a význam svědectví

Blahořečení obou kněží bylo zahájeno s klíčovým dokumentačním záznamem, který zahrnuje Positia a rozsáhlé sbírky svědectví. Postulátorka beatifikačního procesu Maria Maria Cristina Bresciani vyzdvihl, že proces vyžaduje prokázání, že šlo o smrt „in odium fidei“ - z nenávisti k víře - a že mučedník přijímá smrt z lásky ke Kristu. Pavel Nebo z Papežské koleje Nepomucenum zdůraznil, že svědectví o posledních hodinách Jana Buly ukazuje na nadpřirozený pokoj a vyrovnanost tváří v tvář útlaku.

V průběhu shromažďování dokumentů se vyslechlo 45 svědků a dalších lidí. Konference „Blahoslavení mučedníci komunismu“, konaná 20. května v Nepomucenum, shromáždila témata o hrdinském svědectví mučedníků, celkovém pohledu na situaci církve po nástupu komunismu a zákulisí beatifikačního procesu. Kardinál Czerny SJ připomněl, že mučednictví spočívá v naplnění Boží milostí a že soudní síň se proměňuje v kazatelnu a vězení v oltář.

Životopisné náhledy na Jan Bula a Václav Drbola

Jan Bula, narozený v Lukově, vyrostl v rodině železničního zřízence a již v mládí projevoval výrazný zájem o studium. Studoval na gymnáziu v Moravských Budějovicích a poté na brněnském alumnátu, kde byl v roce 1945 vysvěcen na kněze. Po smrti faráře Lakomého se stal administrátorem farnosti v Rokytnici nad Rokytnou a aktivně působil ve společnosti, včetně Orla a mládeže. Byl známý svou oblibou mezi dětmi a mladými lidmi a odmítal spolupracovat s ideologiemi. Před popravou napsal dopisy na rozloučenou, z nichž vyzařuje hluboká víra a přesvědčení o setkání s Bohem.

Václav Drbola pocházel z rodiny s hlubokou zbožností a sesterou, která se stala řeholnicí. Vystudoval brněnský seminář a byl vysvěcen na kněze v roce 1938. Působil jako kaplan v Bučovicích a později v Babicích. Byl zatčen a popraven podobně jako Bula, a to v souvislosti s babickou kauzou a vyprávěním o spojení arcibiskupa Berana s osvobozením a zpovědí. Oba mučedníci jsou dnes vnímáni jako příběhy víry schopných vzdorovat lži a pronásledování, které nad svou víru kladly totalitní režimy.

Vizualizace a doprovodné prvky

Infografika: Vývoj babických procesů a klíčové momenty zatčení a poprav (1951-1952).

Mapa: Působiště Jan Buly a Václava Drboly na Moravě (Lukov, Rokytnice nad Rokytnou, Babice, Jihlava).

Video: Krátké svědectví o mučednictví, kontextu komunistického tlaku na církev a průběhu beatifikačního procesu.

Tabulka: Schéma babické kauzy

Beatifikace a současný význam

Proces beatifikace Jana Buly byl zahájen v roce 2004 a postupně rozšířen pro Václava Drbolu v roce 2011. Konference a oficiální vyjádření vyzdvihují jejich svatost a odolnost vůči lži a pronásledování. Slavení blahořečení má připomínat nejen jejich utrpení, ale i sílu víry, která dokázala proměnit soudní síň v kazatelnu a vězení v oltář.

tags: #obeznik #katolickemu #duchovenstvu