18. Obřady jsou posvátné úkony vykonávané pravomocí kněžství a ve jménu Ježíše Krista.
Když nositelé kněžství vykonávají obřady, následují příklad Spasitele, který žehnal druhým.
Obřady mají být vykonávány s vírou v Nebeského Otce a v Ježíše Krista a v souladu s vedením Ducha Svatého.
Součástí kněžství je pravomoc vykonávat obřady evangelia, které jsou nezbytné pro spasení a oslavení.
Lidé při přijímání těchto obřadů uzavírají posvátné smlouvy s Bohem.
Pokud dítě, které se narodilo ve smlouvě, zemře před dosažením věku 8 let, nejsou žádné obřady zapotřebí a nevykonávají se.
Pokud se dítě ve smlouvě nenarodilo, jediný obřad, který potřebuje, je připečetění k rodičům.
Božím dětem umožňují obdržet Boží moc, uzdravení, útěchu a vedení i další obřady.
Ti, kteří vykonávají obřad nebo se ho účastní, musí mít nezbytnou kněžskou pravomoc a musí být způsobilí.
Obecně platí, že tímto měřítkem způsobilosti jsou měřítka spojená se získáním chrámového doporučení.
Avšak biskupové a presidenti kůlů mohou v souladu s nabádáním Ducha a s pokyny v této kapitole umožnit otcům a manželům, kteří jsou držiteli nezbytného kněžského úřadu, aby vykonali určité obřady nebo jich účastnili, i když nejsou plně hodni vstupu do chrámu.
Příjemce obřadu, členové rodiny a kněžští vedoucí se spolu radí, aby určili, kdo a jaký počet lidí se bude obřadu účastnit.
Když se účastní pouze jeden či dva nositelé kněžství, pak každý z nich položí lehce obě ruce na hlavu dotyčné osoby.
Když se účastní více nositelů kněžství, stojí v kruhu kolem osoby, která obřad přijímá.
Každý z nich položí lehce pravou ruku na hlavu dotyčné osoby (nebo pod nemluvně) a levou ruku položí na rameno bratra po své levici.
Vykonávání určitých obřadů nebo jejich přijímání vyžaduje schválení předsedajícího vedoucího, který je držitelem nezbytných kněžských klíčů (viz oddíl 3.4.1).
Podle potřeby může schválení udělit i rádce, kterého k tomu předsedající vedoucí oprávní.
Viz zmiňované tabulky.
Zmínky o presidentech kůlů se rovněž týkají presidentů misí.
Dětem je obvykle udíleno jméno a požehnání na postním a svědeckém shromáždění ve sboru, kde jejich rodiče bydlí.
To platí bez ohledu na to, zda jsou rodiče dítěte sezdáni.
Výjimky týkající se obvyklého času a místa udělení požehnání dítěti musí schválit biskup.
Mezi možné výjimky patří požehnání udělená jindy než při postní neděli, zvláště ve sborech s mnoha novorozeňaty; a požehnání udělená v jiném sboru, kde žijí prarodiče dítěte nebo mnozí rodinní příslušníci.
Biskup může rovněž oprávnit nositele Melchisedechova kněžství, aby dítěti udělili požehnání doma.
Obřad udělení jména a požehnání dítěti vykonávají nositelé Melchisedechova kněžství v souladu s pokyny uvedenými v Nauce a smlouvách 20:70.
Kněžští vedoucí o těchto pokynech informují členy ještě předtím, než je dítěti jméno a požehnání uděleno.
Jedinec nebo rodina, kteří si přejí, aby jejich dítěti bylo uděleno jméno a požehnání, koordinují vykonání tohoto obřadu s biskupem.
Biskup může dovolit otci, který je nositelem Melchisedechova kněžství, aby udělil jméno a požehnání svému dítěti, i když otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3).
Aby mohl jako mluvčí při udílení požehnání dítěti jednat člen, který se nachází mimo území svého sboru, musí předsedajícímu vedoucímu ukázat platné chrámové doporučení.
Pod vedením biskupstva se při udílení jména a požehnání dítěti shromáždí do kruhu nositelé Melchisedechova kněžství.
Vloží ruce pod nemluvně nebo je lehce položí na hlavu staršího dítěte.
Než je dítě požehnáno, připraví referent v systému Zdroje pro vedoucí a referenty (LCR) formulář Záznam o dítěti.
Po udělení požehnání vytvoří v tomto systému záznam o členství a připraví Osvědčení o požehnání.
Křest ponořením do vody vykonaný někým, kdo má pravomoc, je nezbytný k tomu, aby se člověk stal členem Církve a mohl přijmout Ducha Svatého.
Všichni ti, kteří usilují o oslavení, musí následovat příklad Spasitele tím, že tyto obřady přijmou.
Kněžské klíče ke křtům osmiletých zaznamenaných dětí ve sboru drží biskup.
Tyto děti mají být pokřtěny a konfirmovány v den svých 8. narozenin nebo tak brzy po tomto datu, jak je to rozumné (viz Nauka a smlouvy 68:27).
Pohovor ke křtu a konfirmaci provádí se zaznamenanými dětmi biskup nebo pověřený rádce.
Biskupové věnují zvláštní pozornost 7letým dětem ve sboru a dbají na to, aby jejich rodiče, jejich vedoucí a učitelé Primárek a ti, kteří poskytují pastýřskou službu jejich rodině, pomohli tyto děti na křest a konfirmaci připravit.
Kněžské klíče ke křtům obrácených v misii drží president misie.
Z tohoto důvodu provádějí s obrácenými pohovor ke křtu a konfirmaci misionáři na plný úvazek.
Křestní shromáždění má být jednoduché, krátké a duchovně povznášející.
Když se na křest připravuje zaznamenané dítě, člen biskupstva a předsednictvo Primárek se radí s rodinou dítěte ohledně naplánování křestního shromáždění z hlediska programu i termínu.
Shromáždění vede člen biskupstva.
V kůlech s velkým počtem zaznamenaných dětí se mohou téhož křestního shromáždění účastnit děti z více sborů.
V takových případech se ohledně naplánování křestního shromáždění z hlediska programu i termínu radí člen předsednictva kůlu nebo členka kůlového předsednictva Primárek nebo vysoký ráďec s rodinami dětí, které mají být pokřtěny.
Shromáždění vede člen předsednictva kůlu nebo pověřený vysoký ráďec.
Sbory nebo rodiny se mohou na část shromáždění sejít odděleně, aby se dostalo pozornosti každému dítěti zvlášť.
Může se jednat například o obřad křtu, o konfirmaci nebo o proslov člena sboru či rodiny.
Křestní shromáždění pro obrácené se mají naplánovat, jakmile obrácení splňují požadavky uvedené v oddíle 31.2.3.2.
Pod vedením biskupstva křestní shromáždění pro obrácené plánuje a vede sborový vedoucí misionářské práce (pokud je povolán) nebo člen předsednictva kvora starších, který vede misionářskou práci ve sboru.
Ten plánuje také konfirmaci obrácených, pokud nebudou konfirmováni na shromáždění svátosti.
Obřad křtu vykonává kněz nebo nositel Melchisedechova kněžství.
Biskup může dovolit otci, který je knězem nebo nositelem Melchisedechova kněžství, aby pokřtil své dítě, i když otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3).
Aby mohl křest vykonat člen, který se nachází mimo území svého sboru, musí předsedajícímu vedoucímu ukázat platné chrámové doporučení.
Křty se mají vykonávat ve křtitelnici, pokud je k dispozici.
Pokud křtitelnice k dispozici není, lze využít bezpečnou vodní plochu nebo nádrž.
Ta má být dostatečně velká, aby v ní mohl stát ten, kdo obřad vykonává, i ten, kdo je křtěn.
Kvůli bezpečí musí být při napouštění křtitelnice přítomen zodpovědný dospělý a má u ní zůstat, dokud nebude vypuštěna, vyčištěna a zajištěna.
Křtitelnice se má bezprostředně po každém křestním shromáždění vypustit.
Ten, kdo vykonává křest, a ten, kdo je křtěn, mají na sobě bílé oblečení, které po namočení není průsvitné.
Obdarovaný člen má pod tímto oblečením při vykonávání křtu chrámový garment.
Každý křest sledují dva svědci, které schvaluje předsedající vedoucí, aby se zajistilo, že křest bude vykonán správně.
Pokud při křtu nejsou pronesena slova přesně tak, jak je to uvedeno v Nauce a smlouvách 20:73, musí se křest opakovat.
Drží levou rukou pravé zápěstí křtěné osoby (kvůli pohodlí a bezpečí).
Uvede celé jméno osoby a řekne: „Byv pověřen Ježíšem Kristem, křtím tě ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
Umožní křtěné osobě, aby si stiskla pravou ruku nos (kvůli pohodlí); pak položí pravou ruku na horní část zad dotyčné osoby a celou ji ponoří, včetně oblečení.
Osoba je poté, co je pokřtěna, vkládáním rukou konfirmována za člena Církve a přijímá Ducha Svatého (viz Nauka a smlouvy 20:41; Skutkové 19:1-6).
Kněžské klíče ke konfirmacím osmiletých zaznamenaných dětí ve sboru drží biskup.
Na konfirmace osmiletých zaznamenaných dětí dohlíží biskup.
Plánování konfirmací obrácených koordinují misionáři na plný úvazek se sborovými vedoucími, jak je to uvedeno v oddíle 18.7.2.
Obřad konfirmace vykonávají nositelé Melchisedechova kněžství.
Jako mluvčí při konfirmaci může jednat pouze nositel Melchisedechova kněžství, který je hoden vstupu do chrámu.
Tohoto obřadu se účastní alespoň jeden člen biskupstva.
Aby mohl jako mluvčí při tomto obřadu jednat člen, který se nachází mimo území svého sboru, musí předsedajícímu vedoucímu ukázat platné chrámové doporučení.
Konfirmace se může pod vedením biskupstva zúčastnit jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství.
Zlehka položí ruce na hlavu dotyčné osoby.
Než je s dítětem, které má záznam o členství, proveden pohovor, připraví referent v systému Zdroje pro vedoucí a referenty (LCR) formulář Křest a konfirmace.
Biskup nebo pověřený rádce provede pohovor a formulář podepíše.
Když misionář na plný úvazek provede s obráceným pohovor ke křtu, vyplní Záznam o křtu a konfirmaci pomocí aplikace Preach My Gospel.
Po křtu a konfirmaci zaznamenají misionáři údaje v aplikaci a odešlou je elektronicky referentovi sboru.
Poté, co je záznam o členství vytvořen, referent připraví Osvědčení o křtu a konfirmaci.
Členové Církve se setkávají během sabatního dne, aby uctívali Boha a přijímali svátost (viz Nauka a smlouvy 20:75; 59:9; Moroni 6:5-6).
Během tohoto obřadu přijímají chléb a vodu na památku toho, že Spasitel obětoval své tělo a krev, a aby obnovili své posvátné smlouvy (viz Matouš 26:26-28; Překlad Josepha Smitha, Marek 14:20-25; Lukáš 22:15-20; 3. Nefi 18; Moroni 6:6).
Kněžské klíče pro vykonávání obřadu svátosti ve sboru drží biskup.
Pokud členové sboru nejsou schopni přijímat svátost kvůli tomu, že nemohou vycházet z domu nebo jsou v zařízení s pečovatelskou službou či v nemocnici, může biskup oprávnit nositele kněžství, aby pro ně obřad svátosti vykonali.
Biskup může k tomuto nositele kněžství oprávnit i v případě, že se tito členové dočasně nacházejí mimo hranice jeho sboru.
V ojedinělých případech se může stát, že se shromáždění svátosti po určitou delší dobu nekonají.
V těchto situacích může biskup oprávnit způsobilé nositele kněžství ve svém sboru, aby každý sabatní den připravovali a žehnali svátost u sebe doma.
Když je dostatečný počet nositelů Aronova kněžství, obvykle tyto povinnosti vykonávají oni.
Když není dostatek jáhnů na roznášení svátosti, president kvora jáhnů se radí s biskupem ohledně toho, koho požádat o pomoc.
Vzhledem k posvátné povaze svátosti se mají kněžští vedoucí pečlivě připravit, aby obřad proběhl spořádaně a uctivě.
Ubrusy na svátost mají být bílé, čisté a vyžehlené.
Podnosy pro svátost mají být čisté.
Ti, kteří obřad svátosti vykonávají, tak mají činit důstojným způsobem a mají si uvědomovat, že zastupují Pána.
Ti, kteří obřad svátosti vykonávají, mají být upravení a čistí.
Nemají nosit oblečení ani šperky, které by mohly odvádět pozornost od uctívání Boha a uzavírání smluv, což jsou účely svátosti.
Pokud si biskup potřebuje s některým nositelem kněžství ohledně těchto záležitostí promluvit, činí tak s láskou.
Roznášení svátosti má probíhat přirozeně, a nikoli přehnaně formálně.
Během lámání chleba zpívají shromáždění píseň ke svátosti.
Tato píseň se nemá nahrazovat sólovým zpěvem ani instrumentální hudbou.
Mají-li členové potravinovou alergii nebo intoleranci lepku, projednají se členem biskupstva, jaké úpravy ve vztahu ke svátosti je zapotřebí provést.
Obecně platí, že chléb se musí v rámci obřadu svátosti nalámat.
Avšak s ohledem na zajištění zdraví a bezpečí dotyčného člena může tento člen dodat chléb bez alergenů nebo jinou nalámanou chlebu podobnou náhražku v uzavřeném plastovém sáčku nebo kalíšku.
Toto pak předá nositeli kněžství, který tento chléb nebo chlebu podobnou náhražku umístí na samostatný podnos.
Biskup dbá na to, aby modlitby svátosti byly proneseny zřetelně, správně a důstojně.
Pokud někdo udělá chybu v textu modlitby a sám se opraví, není zapotřebí další opravy.
Pokud se dotyčný sám neopraví, biskup ho laskavě požádá, aby modlitbu zopakoval.
Když biskup žádá o zopakování modlitby, činí tak s rozvahou.
Dbá na to, aby to druhé neuvedlo do nepřiměřených rozpaků nebo aby to neodvádělo pozornost od obřadu.
Po modlitbě nositelé kněžství uctivě roznesou chléb členům.
Jako první ji přijímá předsedající vedoucí a poté již není žádné stanovené pořadí.
Poté, co se chléb roznese všem členům, ti, kteří svátost roznášeli, vrátí podnosy ke stolu se svátostí.
Ten, kdo žehná vodu, poklekne a pronese modlitbu svátosti pro požehnání vody (viz Nauka a smlouvy 20:79).
Po modlitbě nositelé kněžství uctivě roznesou vodu členům.
Poté, co se voda roznese všem členům, ti, kteří svátost roznášeli, vrátí podnosy ke stolu se svátostí.
Existují dvě oddělení kněžství: Aronovo a Melchisedechovo (viz oddíl 3.3; Nauka a smlouvy 107:1, 6).
Když je členovi předáváno kněžství, je zároveň vysvěcen do některého úřadu v onom kněžství.
Kněžské klíče pro předávání Melchisedechova kněžství a pro vysvěcování do úřadů staršího a vysokého kněze drží president kůlu.
Způsobilí bratří mohou obdržet Melchisedechovo kněžství a být vysvěceni do úřadu staršího, když jim je 18 nebo více let.
V závislosti na situaci dotyčného mladého muže se biskup rozhodne, zda má doporučit, aby byl tento mladý muž vysvěcen do úřadu staršího nedlouho po svých 18. narozeninách, nebo zda má o něco déle setrvat v kvoru kněží.
Při tomto rozhodování se biskup nejprve radí s dotyčným mladým mužem a s jeho rodiči nebo zákonnými zástupci.
Muži se vysvěcují do úřadu vysokého kněze, když jsou povoláni do předsednictva kůlu, vysoké rady nebo biskupstva.
Biskup se souhlasem předsednictva kůlu provádí s bratrem pohovor podle pokynů na formuláři Záznam o vysvětšení k Melchisedechovu kněžství.
Potom s dotyčným bratrem provádí pohovor rovněž člen předsednictva kůlu.
Se schválením od presidenta misie může s bratrem, který má být vysvěcen do úřadu staršího, provést pohovor president okrsku (viz oddíl 6.3).
Po zmíněném pohovoru předsednictvo kůlu požádá vysokou radu, aby rozhodnutí vysvětit dotyčného bratra vyjádřila podporu.
Člen předsednictva kůlu pak předloží jméno dotyčného bratra k vyjádření podpory na všeobecném zasedání konference kůlu (viz oddíl 18.10.3).
Kněžské klíče pro předávání Aronova kněžství a pro vysvěcování do úřadů jáhna, učitele a kněze drží biskup.
Biskup nebo pověřený rádce provádí pohovor s těmi, kteří mají být vysvečeni do úřadu jáhna nebo učitele, aby posoudil, zda jsou po duchovní stránce připraveni.
Před provedením pohovoru s mladým mužem ohledně vysvěcení ke kněžství získá biskup ústní svolení od jeho rodičů nebo zákonných zástupců.
Potom, co s určitým bratrem proběhne pohovor, během nějž je tento bratr shledán způsobilým být vysvěcen do kněžského úřadu, je jeho jméno předloženo k vyjádření podpory (viz Nauka a smlouvy 20:65, 67).
Jména bratří, kteří mají být vysvěceni do úřadu staršího nebo vysokého kněze, pře...
