v ukázkách z dobového tisku nebo knih, není bohužel patrné, odkdy se datuje zavěšování svatých obrázků nad hlavou manželů v ložnicích. Jedno ale je jisté, že měly symbolizovat neposkvrněnost manželství a boží ochranu. ...Rozhodujícím časem, kdy docházívalo к výměně nábytku, byly oddavky - příchod „mladé“ hospodyně do stavení. Měnil se všechen nábytek nebo alespoň část starého nábytku, zvláště vybavení světnice... Téměř v každé světnici - kříž. Visí samostatně nebo tvoří střed sakrální výzdoby stěny... Obrazy a sošky jsou většinou tuctovým zbožím, barvotisky, ale ojediněle se najde významnější lidová práce...
Čerpáno z: TAUSCH, Jaromír. Batelovsko: kronika o lidové kultuře, tradicích a životě lidí. Batelov: Obecní úřad v Batelově ve Vydavatelství 999, 2006. s. 82-84. (Výzkum):...oválné Madony a zvětšeniny svatebních fotografií nad postelemi v ložnici,... Při výzkumu jsme se pokoušeli zjistit původ výzdobných předmětů. Autoři těchto děl jsou docela anonymní nebo jejich jméno nic neprozrazuje, může pocházet od umělců lokálního nebo regionálního významu..., po umělecké stránce jsou na podobné úrovni. Špičkové umění proniklo zatím do domácností jen v době několika málo reprodukcí (Leonardo da Vinci, Mařák, Trnka, Lada, Purkyně). Čerpáno z: FROLEC, Václav. Horní Věstonice: společenské a kulturní proměny jihomoravské vesnice. Brno: Univerzita J.E. Purkyně, 1984. s. 248. Zdroj: ZÁBRANOVÁ, Jiřina a KABÍČEK, Jaroslav. Ohlédnutí. Praha: Torst, 1994. s. 26.
Samostatné rodové či rodinné záštity v soukromých domech byly však zpravidla umisťovány v interiéru domu, v síních, na schodištích, také na čestném místě v salonu, pokoji. Zdroj: ŠTAJNOCHR, Vítězslav. Panna Maria divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánská ikonografie, mariánská poutní místa. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 2000. s. 28. ISBN 80-86785-10-9. My jsme měli doma na zdech reprodukce, neměli jsme žádnou Marii v polokruhu, a v ložnici na zdi jsme měli obraz Lešetínského kováře. Ta jeho hrdá tvář - v ní spočívala i naše hrdost, prostě my jsme byli hrdá rodina! Jako by ten Lešetínský kovář reprezentoval naši rodinu, a proto si jej otec vybral, aby visel u nás v ložnici nad manželskými postelemi. Ta svědčí o významu rodinné identity skrze nástěnnou výzdobu.
Výběr motivů a jejich význam
Zvláštní zmínky zasluhují malířská díla, zavěšená nad manželskými postelemi. Orthodoxním tvarem těchto obrazů je oválný tvar s ležícími či usmívajícími se ženami a dětmi, obklopené amorky. Tyto motivy vyjadřují intimní spojení mezi manželi a ochotu chránit rodinnou zónu. Na rozhraní obou století byl velmi oblíben obraz Kristovy hlavy od Gabriela Maxe, jehož oči působily dojmem nejistoty i nekonečné milosrdnosti. Liebscherova trojdílná Valašská Madona byla také často uvedena mezi oblíbenými motivy nad vznešeným symbolem stavu manželského. Po umělecké stránce se ukazují jako prvky reprezentující rodinné hodnoty, které hosté vnímají s úctou.
Kdežto originálům byl vyhrazen salon či jídelna, nadpostelníky měly spíše reprodukce, které byly nákladné a vyžadovaly značné finance. Stačila reprodukce. Ovšem, nákladná... náš muž i jeho polovice, jsou vždycky ochotni vydat značný peníz za obraz.
Historie uctívání svatých a jejich obrazů
Útulná atmosféra doma dokáže ovlivnit celkovou náladu a pocit pohodlí. K ní samozřejmě dokáží přispět i dekorace a doplňky, které mají nejen doplňující, ale i estetickou funkci. Obrazy s křesťanskými a náboženskými motivy jsou vyhledávané nejen do duchovních interiérů. Své místo najdou také v domácím prostředí. Kvalitní materiál se postará o dlouhotrvající radost z dřevěných obrazů. Vybrat si můžete nejen barvu, ale také rozměr obrazu. Vyberte si z velkého množství motivů a designů, které vnesou do vašeho interiéru originálnost, jemnost a moderní styl. Dřevěné dekorace vyrábíme přímo u nás na Oravě.
Tridentský koncil v 16. století zdůraznil, že žádný katolík není zavázán k uctívání svatých. I v katolické církvi existují velmi rozdílné postoje k uctívání svatých. Pro starší generaci je uctívání svatých zcela samozřejmé, mladší k němu dnes nacházejí cestu méně. Snad proto, že svatí byli v minulosti v popisech svých životů a na obrazech často představováni kýčovitě. Často vznikal dojem, jako kdyby neměli ve svém životě žádné problémy s vírou a žádná vážná pokušení. Opak je pravdou. Mnozí z nich byli ve svém mládí všechno jiné než „svatoušci“.
Všichni stále znova bojovali o svou víru, všichni mnohé nepochopili, jako například i Marie. Kde jako vzory chybí svatí, nastupují na jejich místo často idoly. Především mladí lidé se chtějí něčím řídit a to se nejlépe daří u živých vzorů: mohou to být sportovci, kteří zůstali lidsky skromní. Vědci, kteří slouží blahu lidstva; nebo Matka Tereza, která svůj život naplno nasazovala pro nejchudší z chudých. A tak nám snahy o vyzdobení domácností nadále připomínají, že svatí slouží jako vzory, které inspirovaly generace k hledání víry a lidskosti.
Mariánská úcta a její teologické pozadí
Jak vypadá opravdové uctívání Marie? O tom objasnil Martin Luther: „Marie nemůže být dostatečně velebena.“ A Magnificat ukazuje, že chvála se má obracet k Bohu a Jeho milosti. Úcta k Marie není spojena s kladením důrazu na lidské zásluhy, ale na Boží milost, kterou Bůh projevuje skrze Marii. Marie je vzorem víry, která naslouchá Božímu slovu a říká „ano“. Uctívání Marie je tedy velebením Boží milosti, nikoli obětováním Boha Marii.
Úcta ke svatým a zjevením mariánským má své historické kořeny. Základní rámec tvoří, že svatí jsou vzory pro věřící a prostředníci u Boha, nikoli bozi. Církev vyzdvihuje ty, kteří byli prohlášeni za blahoslavené či svaté, avšak vždy s respektem k prvořadému uctívání Boha. Relikvie a obrazy svatých slouží jako připomínky jejich života a příkladů víry, nikoli jako objekty klanění sobě samotným. Církev dodržuje zásadu, že pravé uctívání je vyhrazeno Bohu, a svatí slouží jako prostředníci a vzory pro modlitbu, která je zaměřena k Bohu skrze Ježíše Krista.
V dobovém kontextu je patrná i diskuse o roli mariánské zbožnosti mimo katolickou církev. Existují odlišné postoje k uctívání Marie a různá míra pobožnosti, která reflektuje rozdílné teologické i kulturní tradice v období reformace a následných století. Zázraky a zjevení souvisejí s duchem minulosti, avšak nejsou pro katolíky nezbytně závazné pro víru. Poutní místa zůstávají centry zbožnosti, útěchy a obrácení, avšak s důrazem na to, že největší důraz je na Boha a Ježíše Krista. V této souvislosti také archandělé a jejich motivy v ikonografii ovlivňují způsob zobrazení a výběr námětů pro rodinné interiéry.
Interiérové doplňky a ikonografie v praxi
Mezi atributy zobrazení svatých se často objevují symboly jako klíče, meče, mlýnské kameny a další, které pomáhají čtení ikonografických významů. Tyto prvky bývají součástí výzdoby nad postelemi či v síních, a slouží jako připomínka jejich vzorů a přímluvy. Umělci ovlivňují podobu jednotlivých světců a jejich atributy podle doby a regionu; může se tedy setkat s plně odlišnou ikonografií, která odpovídá aktuálním potřebám komunity. Zobrazení patronů a světců v rodinných prostorách tak odráží historickou dynamiku víry a místních tradic.
Katolické posvátné umění: Skrytý význam svatých obrazů – sv. Josef
V závěru lze říci, že obraz svaté ženy a dalších světců hrál klíčovou roli v utváření rodinné atmosféry, víry a identity. Návrat k pramenům a historickým popisům ukazuje, že šlo o komplexní fenomén mixing kulturního dědictví, náboženské reflexe a domácí estetiky. Každá epocha si volila své motivy a způsoby zobrazení, které odrážely potřebu spojit víru s každodenním životem a sdílet ji s rodinou.
| Námět | Popis | Historický kontext |
|---|---|---|
| ovalé Madony | závěsná díla nad postelemi, symbol ochrany a nevinnosti | nejčastější motivy v domácnostech |
| Liebscherova Valašská Madona | tradiční lidová ikona | obliba mezi rodinami |
| Kristova hlava od Maxe | duhovost oči, milosrdnost | přelom století |
| Pražské Jezulátko | zázračná soška, blahodárná pro Prahu | 17.-20. století |