za slavnostní představení nezvěstného a znovuobjeveného obrazu Nastolení Františka Josefa I. na trůn 2. Unikátní obraz zachycuje abdikaci rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého a nastolení nového panovníka Františka Josefa I. na rakouský trůn, dne 2. prosince 1848 v Olomouci.
K objevení plátna, které se až do nedávné doby považovalo za ztracené, došlo tak trochu náhodou.
Rozměrné figurální vyobrazení bylo původně umístěno v Městském historickém muzeu, které bylo roku 1879 slavnostně otevřeno v místě zrušené kaple sv. Jeronýma olomoucké radnice.
Tady malba přečkala až do roku 1947.
O jejím následném pohnutém osudu a spletitých cestách mnoho nevíme.
Sice toto cenné dílo nadále zůstávalo v Olomouci, ale časem se souvislosti s jeho vznikem a využitím zcela vytratily.
V devadesátých letech obraz přešel do soukromé sbírky v Opavě.
Odborná veřejnost považovala olomoucký obraz až do nedávné doby za nezvěstný.
Naštěstí se o něm před třemi lety dozvěděl Martin Kučera z olomouckého arcibiskupství.
Tehdy totiž navštívil arcibiskupský palác bývalý opavský primátor Zdeněk Jirásek, který se při prohlídce reprezentačních sálů zmínil, že v jeho kanceláři visí obraz s námětem nástupu Františka Josefa I. na rakouský trůn.
Nad samotnou malbou přitom visí několik otazníků.
Autorství je přisuzováno olomouckému malíři Adolfu Rabenaltovi (1819-1892), ale na obraze je dochováno značení Franz Čermák.
Taktéž přesný rok vzniku díla není úplně jasný.
Současné rozměry plátna jsou 186 x 300 cm, ale původně mohlo mít 300 x 400 cm.
František Josef I.
Historický kontext a význam olomouckého díla
Obraz zobrazuje klíčové období revolučních změn v habsburské monarchii a reflektuje regionální i národní identitu Olomouce jako významného kulturního a katolického centra.
Do popředí vystupuje moment abdikace Ferdinanda I. a nastolení Františka Josefa I., které mělo vliv i na politickou i společenskou scénu v českých zemích.
O tom svědčí nejen samotná ikonografie, ale i původní umístění v městském muzeu a pozdější přesuny díla, které odrážejí složité osudy kulturního dědictví v regionu.
Autorství a dílčí poznámky
Adolf Rabenalt bývá uváděn jako autor, avšak na obraze je dochováno označení Franz Čermák, což vyvolává diskusi o dílčí autorství a pracovní ateliérovou spolupráci.
Různé historické zdroje naznačují nejistotu kolem přesného roku vzniku, což do jisté míry zrcadlí resumé nejistoty kolem dalších kontextech a kurátorských poznámek.
Současnost a význam pro arcibiskupství olomoucké
Obraz dnes patří ke kulturnímu dědictví Olomoucké arcidiecéze a nadále připomíná historické spojení církevní a městské správy s důležitými událostmi v 19. století.
Jeho návrat do veřejného prostoru umožnil odborné veřejnosti lépe porozumět šíři a významu výtvarného zpracování tehdejších politických změn.
V rámci rekonstrukcí a výstavních projektů arcibiskupství se dílo často objevuje jako ukazatel historického kontextu a symbolické brány k pochopení lokální kultury a jejího vztahu k monarchii.
- Obraz jako svědectví politických změn a jejich vizuální reprezentace.
- Vztah mezi olomouckým malířem a místními diecézními institucemi.
- Průběh osudu plátna od veřejného muzea po soukromé sbírky a zpět.
Rozměry a změny plátna odrážejí ambice a technické možnosti 19. století a zároveň ukazují, jak se kulturní dědictví může dostat do různého kontextu v průběhu času.
tags: #obrazy #arcibiskupstvi #olomoucke