Zeptáte-li se kohokoliv na světový muzikál, jsem přesvědčená, že jeden z prvních, na který si lidé vzpomenou, bude Jesus Christ Superstar. Tato dnes již kultovní rocková opera skladatele Andrewa Lloyd Webbera si podmanila celý svět, ačkoliv se zcela vymyká tradičnímu biblickému pojetí tohoto nejslavnějšího příběhu všech dob.
Ať už věříme v cokoliv, znalosti z bible dnes patří k základnímu vzdělání a příběh Ježíše zná aspoň v základech snad každý. Příběh je však o to víc fascinující, že jeho podobenství vidíme v různých dobách a prostředích, pouze postavy jsou jinak oděné. Každá doba, každý politický či společenský systém má svého spasitele či mesiáše, který byl nepochopený a prohrál s vyšší mocností, a také svého zrádce.
Historie a kontext uvedení
Rovněž divadelní verze mnoha světových uvádění představují jednotlivé biblické postavy jako jejich odrazy zasazené do dob zcela odlišných od těch zpřed 2000 let. Tohle je hlavní myšlenka muzikálu - interpretovat ho nespočet způsobů a tím potvrdit jeho nadčasovost. Muzikál byl uvedený již v roce 1969 a byl jedním z prvních, které Webber napsal, a několika uvádění se dočkal i u nás. Není tedy divu, že byl lákadlem i pro Divadlo JKT v Plzni.
Plzeňský soubor pod vedením režiséra Lumíra Olšovského a dramaturga Pavla Bára se rozhodl pro odvážný krok do neznámých vod a zasadil příběh Ježíše do drogového doupěte, kde vládne prostituce, lidé se živí prodejem svého „zboží“, kněží jsou vlastně vládcové podsvětí v sexshopu a král Herodes je něco jako pasák, který má vše pod palcem.
Inscenační pojetí a vizuální složka
Ježíš mezi nimi proplouvá jako ten hodný kluk, který však ví, že je všechny spasit ani uzdravit nemůže, a tak není divu, že ho Petr zapře a Jidáš zradí. Myšlenka je zajímavá a nabízí neotřelé zpracování. Celou dobu jsem doslova hltala dekorace v podobě graffiti a dalšího „bordelu ze smetiště“.
Kvůli jinému pojetí dostály české texty Michaela Prostějovského v určitých partech malých změn, což však mi osobně nevadilo. Scéna ani kostýmy (Dave Benson) nechci podrobně popisovat, jelikož se chci vyhnout spoilerům. Rozhodně však chválím každý detail a projekce s předtočeným materiálem.
Zpěv a orchestr
Nejsilnějšími smlouvami inscenace zůstávají právě zvuk živého orchestru a pěvecké výkony všech sólistů i sboristů. Pěvecké party obsahují kupu záludností v podobě nepravidelných rytmů či extrémně vysokých tónů, které k dílu patří a nelze si je nijak ulehčit. Zvuk orchestru byl vyvážený a dostatečně rockový, což podtrhovalo atmosféru i napětí na jevišti.
V titulní roli jsem měla možnost vidět Pavla Klimendu. Typově Ježíše navenek moc nepřipomíná, ale v tomto režijním pojetí dobře zapadl. Onen rockový „chraplák“, navíc v tenorovém rozsahu, však často působil nepřirozeně a výšky sklouzávaly do falzetů. Není to jen o technice, ale i o přirozené poloze hlasu.
Role Jidáše Iškariotského byla v podání Lukáše Ondruše, jehož herecký výraz byl přesný a v každém okamžiku bylo zřejmé, jak Jidášovo myšlenkové pochody vznikají.
Ohlasy na jednotlivé role
V roli Máří Magdalény jsem viděla Natálii Dvořákovou, která má silný hlas v altové poloze a ukázala se jako půvabná mladá pěvecká osobnost. U Natálie to však vyžaduje čas a pilování, díky čemuž se její výkon postupně zlepší.
Naopak výrazně vynikli Kaifáš (Jan Fraus s ostrým basem), Pilát Pontský (Pavel Klečka, jeho baryton málem zboural divadlo) a Herodes (Jan Holík, pěvecký skvost). Kaifáš na kolečkovém křesle působil jako ředitel zeměkoule, ale zároveň jako pejsek, který štěká a nekouše - karikatura kněze, kterou režie zvládla výborně.
Král Herodes byl razantní šéf podsvětí hledající viníka. Apoštolové Petra a Šimona byli vykresleni jednoduše jako členové drogové bandy a další postavy, včetně Annáše, kněží a dalších, dodaly příběhu plastický rámec.
Hodnocení inscenace
Jesus Christ Superstar v Plzni mě rozhodně nezklamal a stál za návštěvu. Inscenace jako celek fungovala a moderní režijní prvky mi velmi sedly. Na druhou stranu stojí a padá na zpěvu dvou hlavních postav, což některé momenty mohlo omezit.
Jsou zde silné momenty a originální pojetí, které rezonuje s myšlenkou nadčasovosti díla. Forma zpracování, výborná scéna i kostýmy, a industriálně digitální postapo svět fungovaly na jedničku.
Historie a nároky na produkci
Rocková muzikálová legenda konečně v Plzni po více než půlstoletí od vzniku. Slavné autorské duo Webber a Rice ve svém nadčasovém zpracování nahlíží Ježíše očima Jidáše Iškariotského a sleduje osudy Ježíše, Jidáše, Máří Magdalény a dalších až po ukřižování.
České publikum se s muzikálem setkalo již dříve, například v Praze v Divadle Spirála. Premiéra v Hudebním divadle Karlín v roce 2010 a postupné uvádění dodnes ukazují dlouhou životnost díla.
Autorská práva k českému přebásnění zastupuje Musical media s. r. Inscenace se vyznačuje novým, mladým plzeňským obsazením a jedinečným hudebním a vizuálním pojetím.
České uvedení a současná verze
Pražské i plzeňské verze ukazují, že samotné dílo lze interpretovat v různých časech a prostředích, aniž by ztratilo jádro příběhu. Náchylnost k inovacím a odvaha divadla expandovat žánrově je patrná v každé scéně.
V Plzni se hraje na Nové scéně DJKT a jeho soubor ukazuje, že nadčasové dílo stále dokáže oslovit nové generace.
