Advent je doba posledních čtyř týdnů před Štědrým dnem. Začíná první adventní nedělí, kterou někteří označují jako železnou, následují bronzová, stříbrná a zlatá neděle. Advent končí, jakmile na Štědrý den zapadne Slunce. Je to období příprav na Vánoce a symbolem adventu je adventní věnec se čtyřmi svíčkami, které se zapalují postupně každou neděli. Někdy bývá do věnce vložena i pátá svíce uprostřed.
V Litomyšlsku a okolí se k adventu váže bohatá soustava zvyků a obyčejů, které se odrážejí nejen v samotném období, ale i v povánočním čase. Adventní období bývá spojeno s tradičními pokrmy, tvorbou zvykozdomů a lidovými řemesly, které se zpracovávají během programů s lektorem pro děti i dospělé. Programy často zahrnují krátkou prohlídku výstavy s povídáním o adventních zvycích a vyřezávaných či zdobených předmětech, jako jsou např. svět a ježci z jablíček, sladké vrkoče či třesolky.
Svátek a zvyky během adventu a zimy
SVATÁ BARBORA - 4. Adventní období tradičně zahrnuje chůzi „Barborek“ po vsi. Ženy a dívky bývají oblečeny do bílých šatů, na hlavě mají bílý závoj a v jedné ruce nesou košík se sladkostmi, v druhé metličku pro zlobivé děti. Den svaté Barbory je spojen s řezáním větviček třešně; pokud vykvetou do Štědrého dne, budu se vdávat (u svobodných, pokud u vdav, plní se přání, když dávala větvičku do vody).
SVATÝ MIKULÁŠ - 6. Mikuláš je připomínán jako biskup z Lykii (dnešní Turecko). Podle legendy měl Mikuláš štědrým činem zachránit tři dcery před ztrátou; dnes Mikuláš obchází domovy s průvody a naděluje dětem ovoce, sladkosti či drobnosti, zatímco zlobivé děti mohou dostat uhlí či brambory. Mikuláš má dlouhý bílý vous, berlu a mitru (někdy označovanou čepici).
SVATÁ LUCIE - 13. Na svatou Lucii ženy a dívky nesměly pracovat; Lucie je ochránkyní proti čarodějnicím. Aby byl dobytek chráněn, dělávaly se nad vrata chléva tři křížky svěcenou vodou a do Štědrého dne se každodenně ukládalo jedno poleno, které se později topilo. Pranostika říká: „Svatá Lucie, noci upije a dne nepřidá.“
ŠTĚDRÝ DEN - 24. Štědrý den je hlavním dnem oslav. Hospodyňky mají čistý dům, ráno se zdobí vánoční stromeček a večer se vychází na časné prohlídky betlémů či návštěvy kostelů a hřbitovů. Štědrovečerní večeře začíná po západu první hvězdy a zahrnuje tradiční rybí polévku a kapra s bramborovým salátem; často bývá také šupina kapra pro štěstí a peníze po celý rok. K večeru se u stolu dodržují tradice a zvyky jako lití olova, pouštění lodiček z vlašského skořápky, házení střevíce či čekání na Ježíška. Symboly Vánoc zahrnují jmelí a koledy, které se zpívají při obcházení domů pro výslužku a štěstí v hospodářství i v životě.
KOLEDY - koledy jsou tradiční písně o Vánocích, které se zpívají při obcházení domů a cílem je přinést blaho a štěstí. Koledování je doloženo již v předhusitských dobách. V českých zemích se tradice rozesílání vánočních pohlednic rozšířila koncem 19. století a stala se jednou z nejběžnějších listovních zásilek; motivy zobrazují vánoční stromy, svíčky či zasněžené krajiny.
VÁNOČNÍ STROMEK A BETLÉMY - vánoční stromeček jako symbol vánoční pohody pochází z Německa; v Čechách byl poprvé ozdoben v roce 1812 Janem Karlem Leibichem. Stromek bývá zdoben svíčkami, sušeným ovocem, ořechy, cukrovinkami, jablíčky a ozdobami ze slámy. Betlémy zobrazují Ježíše v jesličkách se svatou rodinou, pastýři a zvířata, často s Betlémskou hvězdou. Betlémy se vystavují v kostelech i doma z různých materiálů. Tradici vystavování betlémů zavedl Fenrišek z Asissi.
NAROZENÍ JEŽÍŠE - Příběh narození Ježíše začíná archandělem Gabrielem, který oznamuje Marii, že porodí Božího syna. Josef a Marie se po soupisu lidu vydávají do Betléma, kde se narodí Ježíš a je uložen do jesliček v chlévě. Tato část je součástí tradičního vyprávění o Vánocích a narození Ježíše.
Pečení a pokrmy během Vánoc
Tradice pečení vánočního cukroví je původně pohanský zvyk, který měl chránit dům a rodinu během zimního slunovratu. Cukroví bývalo pečeno hlavně ve tvaru zvířat a v době 19. století se rozšířilo i do domácností; dnes je známý široký výběr druhů. Vánočka je tradiční kynuté pečivo, které se plete z devíti pramenů - symbolizuje šest živlů, lidské a morální kvality a nakonec symbolizuje Ježíše jako novorozeně. Štědrovečerní menu zahrnuje kapra s bramborovým salátem, rybí polévku a další tradiční pokrmy; některé zvyky se týkají štěstí a zdraví pro nadcházející rok. Rybí polévka, kapr a další tradiční pokrmy byly v minulosti spojeny s hojností a blahobytím.
POHLEDNICE A VÁNOČNÍ POHLEDNICE - ve 20. století se pohlednice staly oblíbeným způsobem, jak posílat vánoční pozdravy; motivy často zobrazují vánoční stromeček, cukroví a zasněžené krajiny. Advent se pomalu blíží ke konci a vyvrcholí Třemi králi, kdy se uzavírá vánoční období.
Závěrečné roční období a Tři králové
NA POVAZBY - Tři králové 6. ledna bývají mudrci z Východu, Kašpar, Melichar a Baltazar, kteří přišli poklonit narozenému Ježíši a donesli dary zlato, kadidlo a myrhu. Tříkrálový svátek uzavírá vánoční období a často se chodí na koledu od domu k domu. Dřevěné i plechové formičky na perníčky vznikaly během vývoje a tradice pečení perníčků má v Čechách dlouhou historii. Perníčky se nejprve pekly na Mikuláše a často sloužily jako výzdoba vánočního stromečku. Každý perníkář měl svůj rodinný recept.
INVITACE A VÝSTAVA - Adventní období vrcholí výstavou Od adventu po Tři krále v Regionálním muzeu v Litomyšli (dny 28.11.2017 - 21.1.2018), se slavnostní vernisáží 26. listopadu od 14:00. V rámci programu jsou plánovány komentované prohlídky s lektorem a tvořivé dílny pro děti i dospělé; rezervace je doporučena nejpozději do 19.12.2017.
Zveme vás proto, abyste přišli za poznáním a stávajícími zvyků, které se v regionu tradičně dodržují. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv a objevujte výstavu spolu s rodinou během termínu 28.11.2017 - 21.1.2018 a slavnostní vernisáž 26. listopadu v 14:00.