Chudi pastyri v Evangeliu: zlodejickove a jejich postoj ke Velkému Babylonu

Na základě předchozího článku se dozvídáme, jak se praví křesťané ocitli pod vlivem Velkého Babylonu a jakou naději měli na vysvobození. Dobrou zprávou je, že v takovém stavu neměli zůstat napořád, Boží příkaz “Vyjděte z něho, můj lide” by nedával smysl, kdyby nebylo možné od vlivu falešného náboženství uniknout. (Zjevení 18:4) Samozřejmě nás zajímá, kdy byl Boží lid vysvobozen z babylonského sevření; nejprve si ale odpovíme na otázky, jaký postoj měli badatelé Bible k Velkému Babylonu před rokem 1914 a jak horliví byli v kazatelské službě během první světové války.

2. Rozpoznání falešného náboženství a odhodlání k odchodu

Během několika desetiletí před první světovou válkou si Charles Taze Russell a jeho společníci uvědomili, že tzv. křesťanské církve nevyučují biblickou pravdu, a rozhodli se proto nemít s falešným náboženstvím nic společného. Už v listopadu 1879 Sionská Strážná věž jasně formulovala jejich postoj těmito slovy: „Každou církev, která se prohlašuje za čistou pannu zasnoubenou Kristu, ale ve skutečnosti je spojena se světem (šelmou) a je jím podporována, musíme odsoudit jako tu, která je v biblické řeči církví-nevěstkou“, myšleno Velkým Babylonem.

Muži a ženy věrní Bohu věděli, co musí udělat; nemohli očekávat Boží požehnání, pokud by nadále podporovali falešné náboženství. Mnozí badatelé Bible proto napsali dopis, že ze své církve odcházejí, a některé kopie dopisu rozeslali jednotlivým členům. S falešným náboženstvím prostě nechtěli mít nic společného. V té době byla v mnoha zemích ztráta státní podpory pro církve často důsledkem politických změn.

Celý svět se měl dozvědět, co Velký Babylon ve skutečnosti je - že je to náboženská prostitutka. Během prosince 1917 a prvních měsíců roku 1918 několik set badatelů Bible rozšířilo 10 000 000 traktátů nazvaných Pád Babylóna, který neočekávaně odsoudil tzv. křesťanské církve. Duchovní zuřili, avšak badatelé Bible pokračovali, neboť byli rozhodnutí „poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi“ (Sk. 5:29).

V průběhu roku 1914-1919 však badatelé Bible nebyli vždy plně v souladu s biblickým učením v ohledu na podřízenost vládám. Někteří se účastnili modliteb za mír, někteří finančně podpořili válku nákupem dluhopisů, a několik jich šlo do zákopů. Také někteří přijali zbraň a bojovali. Ale to neznamená, že by byli v zajetí Velkého Babylonu; spíše šlo o usměrnění a snahu pokračovat v kazatelském díle i v nelehkých podmínkách.

Osm zodpovědných bratrů Watch Tower Society bylo nakonec uvězněno za šíření náboženské propagandy, která byla posouzena jako nebezpečnější než němečtí vojáci. I ve vězení zůstali oddaní Bohu a vyjadřovali své přesvědčení v milostivé žádosti prezidentovi USA o milost. Během let 1914-1919 tedy došlo k usměrnění a očištění Jehovova lidu, aby bylo možné znovu vykonávat dílo v souladu s Božím slovem.

V roce 1919 byl ustanoven „věrný a rozvážný otrok“, jenž měl poskytovat duchovní pokrm všem Božím služebníkům. Od té doby byl Boží lid zbaven vlivu Velkého Babylonu a lépe poznává Boží vůli a miluje ho více.

3. Významná dílčí fakta a dopady na kazatelskou službu

Badatelé Bible byli během války velmi aktivní v rozšiřování biblické literatury, a to i tehdy, kdy čelili překážkám. Zvěstovatelé se spoléhali na to, že publikace „mluví“ za ně; když byla začátkem roku 1918 zakázána kniha Ukončené tajemství, mnoha z nich bylo těžké chodit do služby. Dramatické období také zahrnovalo španělskou chřipku, která omezovala volnost pohybu a pravidelnou službu.

Malý počet badatelů Bible začal v roce 1914 promítat „Fotodrama stvoření“, sérii diapozitivů a krátkých filmů, která nabízela průřez lidskou historií od stvoření až do konce Kristovy tisícileté vlády. Jen v roce 1914 zhlédlo toto drama přes 9 000 000 lidí - tehdejší číslo srovnatelné s dnešními počty aktivních zvěstovatelů. V letech 1916 a 1918 navštívilo shromáždění pro veřejnost významná čísla v USA, 809 393 a 949 444 návštěvníků.

Během války se vedení díla snažilo poskytovat literatura a povzbuzení, aby kazatelské dílo mohlo pokračovat. Richard H. Barber vzpomínal na dobu, kdy Strážná věž vycházela do Kanady i přes zakázu, a na zasílání kapesních vydání knihy Ukončené tajemství přátelům ztraceným jejich výtiskem. Přesto nebylo vše bez debat; kolektivní postoj nebyl vždy zcela v souladu s biblickým učením o politické neutralitě a modlitbě za mír. Někteří bratří dokonce podpořili válku či se do ní zapojili, avšak často šlo o snahu pokračovat v kazatelské službě v tlaku okolností.

V interpretaci Bible se objevují dvě klíčové myšlenky: (1) Boží lid byl v daném období usměrněn, ale ne pro jeho úplný návrat do údajných pout Velkého Babylonu, a (2) v důsledku tohoto usměrnění se otevřela cesta k novému duchovnímu vedení a posílení duchovního pokrmu pro služebníky Boha. V roce 1919 byl ustanoven „věrný a rozvážný otrok“, jenž měl dohlížet na poskytování duchovního pokrmu, a od té doby vykazovala komunita lhůtu bez vlivu Velkého Babylonu.

4. Závěr o vysvobození a současném stavu

Za to, že jsme byli vysvobozeni z pout Velkého Babylonu, jsme vděční. Satanovy snahy o zničení pravého křesťanství selhaly, ale nemáme zapomínat, proč nás Jehova vysvobodil. Spousta upřímných lidí je stále zotročena falešným náboženstvím a potřebují ukázat cestu ven. Z příběhů Bible vyplývá, že Ježíš je dobrý pastýř, který zná své ovce a vede je k bezpečí a pravdě.

Bible zůstává kompaktní a úplná; obsahuje pět klíčových témat - Boží záměr, vzdor hříchu a neposlušnosti, požehnání víry a poslušnosti, Pána Spasitele a oběť za hřích, a příchod království a sláva. Těchto témat se neztotožňují s „ztracenými knihami“ či podvrženými texty, které se objevují v historických discích. Bible je kompletní a má za cíl, aby čtenáři byli kompetentní a připraveni ke každému dobrému dílu.

Je důležité, aby čtenáři pochopili, že diskuse a argumenty vyžadují důkazy a jasné definice pojmů. Vědecký přístup vyžaduje důkazy, které lze ověřit, a v dialogu se prosazuje vyvratitelnost a argumentační jasnost. Základní morální a etické zásady Desatera zůstávají pro křesťany i ateisty - upřímnost, nekradení, neútočení a respekt k životu.

1. Dobře uvedený postoj k Velkému Babylonu a jeho význam v historii badatelů Bible.
2. Důraz na odvahu a vytrvalost kazatelského díla i v obtížných podmínkách.
3. Další misijní činnost a šíření literatury během války a v dalších letech.
4. Vysvětlení, proč byl 1919 rok, kdy byl ustanoven „věrný a rozvážný otrok“.
5. Vysvobození Božího lidu a připravenost na další duchovní úkoly.

tags: #chudi #pastyri #v #evangeliu #zlodejickove