Kostel svatého Vavřince v Náchodě stojí uprostřed Masarykova náměstí. Kostel je jednolodní, původně gotický, vystavěný pravděpodobně kolem roku 1310. K presbytáři přiléhají dvě čtverhranné věže. Ve věži Adam je zasazena dělová koule, poslední ve městě, která připomíná dobývání města Švédy v roce 1639.
Kostel je zasvěcen svatému Vavřinci, jáhnu a mučedníkovi z doby papeže Sixta II. Obraz svatého Vavřince visí vpředu presbytáře. Namaloval jej roku 1722 pan Hynek Kapoun z Hradce Králové. Obraz připomíná mučednickou smrt svatého Vavřince na rozpáleném rožni roku 258 při pronásledování církve za vlády římského císaře Valeriána. Napravo pod obrazem svatého Vavřince je barokní dřevěná socha svatého Jana Nepomuckého, národního patrona, nalevo je socha svatého Jana Křtitele. Presbytář je od lodi kostela oddělen vítězným obloukem na kterém je pseudogotické zobrazení Krista s nápisem „láska přemáhá svět“. Vpředu lodi kostela jsou dva postranní oltáře.
Nalevo se nachází oltář svaté Anny. Vedle něj jsou dřevěné sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého. Vedle oltáře také stojí cínová křtitelnice z roku 1463. Na pravé straně lodi je pseudogotický oltář Panny Marie se sochami svatého Josefa, snoubence Panny Marie, a svatého Jáchyma, otce Panny Marie. Současná kazatelna pochází z roku 1791, původní kazatelna byla dána do hřbitovního kostela svatého Jana Křtitele ve Starém Městě. Na baldachýnu kazatelny můžeme vidět sochu svatého Michaela Archanděla s plamenným mečem v ruce a váhami; okolo jsou sochy čtyř evangelistů s charakteristickými emblémy.
V polovině lodi po pravé straně visí obraz Svaté rodiny, pod ním na oltáři jsou sochy svatého Aloise a svatého Antonína Paduánského. Nad lavicemi po pravé straně je dřevěná socha Božského Srdce. Vzadu po pravé straně kostela je dřevěný výjev zjevení Panny Marie Bernardettě Soubirousové roku 1858 v Lurdech od J. Sou. Současná dřevořezbová křížová cesta je od Břetislava Kafky z Červeného Kostelnce z roku 1953. Nynější varhany pocházejí z roku 1953. K jejich stavbě byly použity staré píšťaly z původních varhan z let 1965-1966.
Původním farním kostelem pro Náchod byl dnešní hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele ve Starém Městě nad Metují. Kostel svatého Vavřince se jako farní kostel výslovně připomíná až roku 1355. Hřbitov v Náchodě zůstal až do dnešních dnů původní okolo kostela svatého Jana Křtitele.
Pouť v kostele svatého Vavřince se koná kolem 10. srpna, dne, kdy má svátek svatý Vavřinec. Výročí posvěcení kostela se připomíná 17. Historie děkanského kostela svatého Vavřince zahrnuje období, kdy byl kostel přestavován a rozšiřován v různých slohových etapách, a to od gotiky k baroku a neogotice.
Hřbitov a okolní areál kostela doplňují historické prvky jako márnice, gotický portál a zahrada, která je propojena s hřbitovem brankou proraženou v ohradní zdi. Kostel je trojlodní se západní věží a polygonálním presbytářem, k jehož jižní straně přiléhá polygonálně uzavřená kaple s depozitářem v patře. Kostel byl zakládán na dřevěných konstrukcích kvůli vysoké úrovni spodní vody a je tak spojován s bohatou hornickou minulostí okolí Kutné Hory a dalších historických obcí v regionu.
Na konci 19. století byly v lapidáriu Národního muzea v Praze na Výstavišti vystaveny sádrové odlitky významných pozdněgotických sochařských děl ze zdejšího prostoru. V rámci velkých archeologických průzkumů kolem náměstí se odkrývaly i stopy po dřevěných konstrukcích a překvapivé nálezy, které osvětlují původ a výstavbu kašny a okolních prostor. Z nalezených keramických fragmentů i obuvi je patrné, že nálezy pokrývají období od 14. do 19. století, a to včetně přelomu 15. a 16. století.
Ze starších nálezů v prostoru za radnicí vyplývá, že kdysi bývala židovská čtvrť, která byla rozšiřována během 18. století. Archeologické výzkumy vedou Jan Tůma a Jan Košťál, kteří popisují zajímavé nálezy v hloubce kolem 1,2 metru, včetně dřevěných hatí a keramiky z konce 15. a 16. století. Zajímavým zjištěním byla také asi osmicentimetrová postavička Ježíše zbarevného kovu, která zřejmě pochází z období novověku a zůstala záhadou, jak se ocitla v židovské uličce. Z hlediska statiky mohou být kořeny výšky kašny v souvislosti s pohyblivým podložím v této lokalitě.
V blízkosti náměstí v Náchodě se nachází další vývojové vrstvy, které souvisejí s historií města a jeho kostelů. Archeologický výzkum za radnicí a v sousedních částech ukazuje, že zdejší krajina byla formována nejen gotikou a barokem, ale i pozdějšími etapami, které dodávaly nové prvky a uspořádání. Současný pohled na Náchod tak kombinuje bohaté období městské historie s moderními zásahy do veřejného prostoru, jako je záměr vybudovat parkovací plochy v sousedství kašny a starých staveb.
2025-08-10 Kostel sv. Vavřince | Poutní mše svatá | Klení | Benešov nad Černou
Podrobnosti o historii kostela a jeho výzdobě nabízejí bohaté materiály o sochařských dílech od mistra Matěje Rejska a kazateli z 18. století, které bývaly v tehdejších kobkách a chozech. V kapele sakristie a kapli je patrné rozšíření interiéru a proměna architektury, včetně dochovaných prvků jako oltáře, kazatelny a výzdoby. Poválečný vývoj varhan z roku 1953 a jejich rekonstrukce z let 1965-66 ilustruje kontinuální úsilí udržet hudební život kostela na vysoké úrovni.
V rámci širšího kontextu regionu se kostel svatého Vavřince stává součástí společenského a kulturního dědictví Kutné Hory a okolí, a to prostřednictvím projektů, které otevírají památky veřejnosti a zapojují odborníky i návštěvníky do poznávání historických vrstev. Společná snaha o prezentaci a zprostředkování příběhů těchto památek se odráží v projektech, jako je Brána památek dokořán a zapojení městských částí do veřejných programů a výkladů k historii míst, která prošla různými proměnami v průběhu staletí.