Dotaz: v minulosti fungoval model, že po podaném ohlášení stavby, pokud se úřad do 30 dní nevyjádřil, bylo možno, myslím, po dalších 10 dnech stavbu zahájit. Prosím vás o informaci, zda, případně za jakých podmínek, toto stále platí.
Odpověď: Bohužel popsaný model v této podobě již nefunguje. Postup stavebního úřadu po podání ohlášení byl změněn novelou č. 350/2012 Sb. Nyní jsou jednoznačně předepsány dvě varianty postupu stavebního úřadu: vydání souhlasu s provedením ohlášeného záměru (§ 106 stavebního zákona), nebo „překlopení“ do režimu stavebního řízení (§ 107 stavebního zákona). Stavbní úřad musí ohlášení posoudit z hledisek uvedených v odst. 1, které zčásti korespondují s hledisky posuzovanými ve stavebním řízení. Pokud tomu nic nebrání, vydá stavební úřad souhlas s provedením ohlášené stavby.
Praktické důsledky změn a typy řízení
Třicetidenní lhůta pro vydání souhlasu je na rozdíl od právní úpravy před novelou pouze lhůtou pořádkovou, tedy její případné překročení nemá za následek vznik práva stavbu provést. Stavba nového domu je náročnou záležitostí, při které je třeba využít maximum ze svých organizačních schopností, je však také třeba mít alespoň základní přehled o tom, co vše obnáší. Proto volí většina stavebníků raději stavbu domu na klíč, ať už v jakékoli fázi dokončení. Nejen jak, ale také především „jaký“ dům stavět!
Mnozí by do stavby nového domu nejraději investovali co nejméně peněz, natož pak do jeho provozu. Postavit drahý dům s drahým provozem umí každý hlupák, ovšem smysl to nemá žádný. Pokud vás navíc trápí úvěry a hypotéky, je nasnadě ušetřit na provozu domu co nejvíce. Proto (resp. jde o jeden z důvodů, kterých je v součtu mnohem více) jsou rodinné domy kategorizovány podle spotřeby tepla.
Běžné domy: jsou vybavené klasickým vytápěním plynovými kotli či kotli na tuhá paliva a nebo biomasu, větrá se v nich otevřením oken a celá konstrukce v podstatě odpovídá požadavkům normy, ale „na hraně či za hranou.“ Spotřeba tepla na vytápění se v těchto domech pohybuje mezi 80 až 140 kWh/m2. Oproti starým, nerekonstruovaným a nezatepleným rodinným domům je to však stále až polovina.
Nízkoenergetické domy: disponují otopnou soustavou o nižším výkonu, využívají obnovitelné zdroje energie a mají dobře zateplené konstrukce, řízené větrání a spotřebu tepla menší jak 50 kWh/m2. V zásadě již dnes není možné méně úsporná výstavba jak nízkoenergetická.
Pasivní domy: jsou vytápěny pouze teplovzdušným vytápěním s rekuperací tepla, mají vynikající tepelné izolace a velice těsnou konstrukci ověřovanou Blower-door testem. Spotřeba tepla je u těchto domů menší jak 15 kWh/m2.
Nulové domy: dovedou oproti domům pasivním hospodařit s přebytky získaných energií, jsou vybavené velkou plochou fotovoltaických panelů.
Co vše je dobré vědět před rekonstrukcí nebo výstavbou
Čeká vás rekonstrukce, stavba nového domu nebo si k tomu stávajícímu chcete přistavět garáž? Pravděpodobně se neobejdete bez svolení úřadů. Ohlášení stavby nebo stavební povolení ale není nutné vyřizovat za každých okolností. Jaro je nejlepší čas pro rekonstrukci nebo stavbu. Než se ale vrhnete do budování, musíte si dopředu zjistit, jaká povolení k tomu budete potřebovat, a připravit si nutnou dokumentaci. Většina projektových kanceláří dnes za úplatu nabízí i obíhání úřadů, takže budete mít o starost míň. Pokud si všechno zařizujete sami, musíte se obrnit trochou trpělivosti.
Naštěstí existují výjimky, kdy nemusíte stavbu ohlašovat ani žádat o povolení. Bazény do 40 m2, umístěné alespoň 2 m od hranice pozemku, vč. Bez nutnosti hlášení stavebnímu úřadu na svém pozemku u rodinného domu nebo rekreačního objektu můžete realizovat i stavbu o maximální ploše 25 m2, která smí mít jedno nadzemní podlaží.
Její výška nesmí přesáhnout 5 m, hluboká může být až 3 m a musí souviset s užíváním domu, ne s podnikáním. V takové stavbě nesmíte skladovat ani hořlaviny nebo výbušniny. Ohlášení stavby je jednodušší variantou stavebního povolení. Jeho výhodou je, že můžete začít stavět rychleji než v případě klasického stavebního povolení, ale musíte k tomu sehnat souhlas majitelů sousedních nemovitostí.
Než vyplníte formulář s žádostí a odevzdáte ho na příslušném stavebním úřadě, budete potřebovat ještě souhlasy se stavbou od odboru životního prostředí, hygieny nebo vlastníků dopravní a technické infrastruktury. Po odevzdání všech písemností běží úřadu lhůta 30 dnů, do kdy musí vydat souhlas se stavbou, případně usnesení o provedení stavebního řízení. U každého ohlášení je většinou nutný i územní souhlas, který už vás ale tolik nezdrží. Územní řízení se totiž spojuje do jednoho koloběhu s ohlášením stavby.
Stavební povolení je nezbytné u staveb a stavebních úprav, které zasahují do konstrukcí nosných stěn a překračují povolené podmínky ohlášení stavby. Budete ho potřebovat i při stavbě, prohlubování a rozšiřování studny nebo jiného vodního díla, které spadá pod vodní zákon. Podání žádosti probíhá podobně jako u ohlášky, přičemž tato varianta je pohodlnější, když nemáte možnost sehnat podpisy sousedů. Pokud podpisy získáte, urychlí to celé stavební řízení. Výsledný verdikt byste se měli dozvědět také do 30 dnů, ale počítejte raději s delší lhůtou.
I výměna oken nebo garážových vrat se řídí stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., ale ve většině případů k tomu není potřeba stavební povolení ani ohlášení. Jestliže budete montovat okna stejných rozměrů a vzhledu, jedná se o udržovací práce, které nevyžadují zvláštní povolení. Podobná situace je i u výměny vchodových dveří. Nové dveře stejných rozměrů není potřeba nikde hlásit, ale pokud je plánujete vyměnit za dveře s postranním světlíkem, u nichž je nutný zásah do konstrukce, musíte si zajistit povolení.
Ať už měníte okna, dveře nebo garážová vrata, vždy tuto činnost přenechte odborníkům. Předejdete tak zbytečným komplikacím.
Lhůty, formality a rozhodnutí úřadů
Lhuta pro ohlaseni stavby: 30 dnů typicky. Pokud úřad nestihne souhlas dodat v této lhůtě, nemusí to znamenat právo stavbu provést. V praxi to znamená, že nový stavební zákon dává prostor pro zrychlené i standardní řízení, a ohlášení nemusí být vyřízeno ve stejném režimu jako dříve. Případné nedostatky úřad oznámí a vyzve k jejich odstranění. Pokud není možné souhlas s ohlášením vydat, úřad nařídí provést klasické stavební řízení.
Vydaný souhlas s ohlášením je platný dva roky. Významnou změnou je, že Institut stavebního ohlášení nový stavební zákon již nepřevzal. U většiny běžných staveb se nová pravidla stavebního řádu plně uplatňují od 1. července 2024. Nový stavební zákon zavádí nové nástroje, které se liší podle velikosti, účelu a dopadu stavby. To ale neznamená, že drobné stavby dnes podléhají složitému řízení - naopak, zákon počítá s tzv. zjednodušeným režimem.
1. Každá obec má svůj územní plán, který určuje, co se kde smí stavět a za jakých podmínek. 2. Ani nejlepší porozumění územnímu plánu nemusí stačit. 3. U složitějších staveb se vyplatí konzultovat záměr s projektantem, architektem nebo právníkem ještě před podáním žádosti.
Co znamená nový režim pro drobné stavby
Dřívější „stavbu na ohlášení“ dnes podle konkrétního typu záměru nahrazuje buď režim drobné stavby bez povolení, nebo povolení záměru, které může být při splnění zákonných podmínek vydáno ve zrychleném řízení. Některé menší stavby na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci lze provést bez povolení, pokud splní podmínky uvedené v příloze č. 1 stavebního zákona. Žádost o povolení záměru lze podat elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka nebo v listinné podobě na stanoveném formuláři. Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zrychlené řízení, bude automaticky převedena do běžného řízení.
Souhlas sousedů není obecnou podmínkou každé stavby, nicméně pro některé záměry je vyžadován podpis na situačním výkrese spolu s jménem, adresou a číslem pozemku. Důležitá je také skutečnost, že u jednoduchých staveb má stavební úřad rozhodnout zpravidla do 30 dnů ode zahájení řízení, u ostatních záměrů platí delší lhůta.
