Kostel svaté Anny v Horním Slavkově je barokní hospitalní chrám s historií sahající do 13. století. Původní budovy bylo nutné několikrát znovu vystavět po požárech a současná podoba pochází z roku 1728. Kostel vyniká bohatou fresekou malíře Eliáše Dollhopfa, která zobrazuje scény ze života svaté Anny a Panny Marie.
Interiér ukrývá výjimečnou výzdobu, která se však ocitla v nevalném stavu a probíhá její obnova. Působí tedy dojmem nádherné sakrální architektury, kterou je škoda více veřejnosti nepřístupné; uvnitř se nachází ojedinělý interiér, který je ale v dezolátním stavu. Celkově není kostel v příliš dobrém stavu, ale pokud budete mít cestu, návštěvu rozhodně doporučuji.
Podrobnější historický vývoj však sahá i do pozdního středověku. Pozdně gotický kostel vznikl v letech 1517-1520 přestavbou původního kostela, který byl připomínán kolem roku 1380. Původně měl tři věže a byl opevněný, o čemž svědčí zachované střílny. Kdy byla stržena jižní věž, není známo, severní věž byla opakovaně opravována a zbořena během barokní přestavby, která proběhla v letech 1783-1786 podle projektu stavitele Johanna Mathese Leistnera. Dnes má kostel hranolovou věž s osmibokým patrem.
Loď kostela je obdélná a presbytář je téměř stejně široký s trojbokým závěrem; mezi presbytářem a lodí je vsunutý prostor tvořící náběh k příčné lodi. Presbytář je zaklenut síťovou žebrovou klenbou na pětibokých konzolových podporách, sakristie má valenou,klenbu a v patře křížově. V lodi dominuje valená klenba s výsečemi. Fasády působí prostě a účelně, členěny štukovými lizénovými rámci; nároží jsou zkosená a omítka hladká. Uprostřed jižního průčelí do ulice byla přistavěna hranolovitá věž, ukončená dvojitou cibulovou bání, krytou plechem. V patře věže jsou prolomena tři okna s půlkruhovým záklenkem a štukovými šambránami. Z obou stran k věži přiléhají prostory, z nichž jeden obsahuje schodiště a druhý se otevírá arkádou do lodi. V přízemí věže se nachází předsíň, do které se vstupuje pravoúhlým portálem s profilovaným ostěním ve zdivu ve tvaru pilastru a římsovou hlavicí; nad ním je široká nika s konchou ve tvaru mušle, v níž stojí kamenná rustikalizovaná skulptura svaté Anny, dětí Krista a Panny Marie.
Architektonické a umělecké zajímavosti
- Pozdně gotický původ a barokní rozšíření 18. století s Leistnerovou stavební prací.
- Hlavní románská a renesanční tradice integrována do barokní kazatelny a presbytáře.
- Fresková výzdoba Eliáše Dollhopfa představuje scény ze života Svaté Anny a PannyMarie.
- Interiér ukazuje kombinaci síťové žebrové klenby a valených konstrukcí.
Termální okna se štukovými šambránami doplňují čisté linie fasád, zatímco schodiště na věž a empory jsou osvětleny malými elipsovitými okny. Věž je ukončena dvojitou cibulovou bání a má na sebe položené prostorové části, z nichž jeden obsahuje schodiště a druhý arkádové propojení do lodi.
Současný stav a rekonstrukce
Kostel po válce upadl do skrývané potřeby údržby, ale probíhá obnova a revitalizace, aby se vrátila jeho původní krása a hodnoty. Návštěvník může v současnosti obdivovat bohatou výzdobu a architektonické detaily, i když někteří části interiéru mohou být v dezolátním stavu.
Pro návštěvníky, kteří chtějí vidět i hudební tradici regionu, stojí za zmínku Slavkovský komorní orchestr, jenž propojuje generace hudebníků od talentovaných žáků až po zkušené pedagogy a přátele ZUŠ Horní Slavkov.
Další související kostely v regionu
Hranolová věž kostela a jeho okolí navazují na bohatý soubor okolních sakrálních staveb v Horním Slavkově a přilehlých lokalitách, jako jsou kostely sv. Krásno, sv. Loket, sv. Chodov a sv. Sokolov.
| Součást | Popis |
|---|---|
| Věž | Hranolová věž s osmibokým patrem, cibulová bání, elipsovitá okna |
| Presbytář | Síťová žebrová klenba na konzolách |
| Sakristie | Valená klenba a v patře křížová |
Termální okna se štukovými šambránami a jednoduché fasády s hladkými omítkami tvoří harmonický celek s výzdobou interiéru. Nad původními konstrukcemi se dnes pracuje na obnově a zajištění dlouhodobé stability chrámu.