Vedle toho chce být Graubner svému nástupci k dispozici pro výpomoc při biskupských funkcích a liturgických slavnostech. Informuje o tom web Církev.cz. Před svým odchodem do Prahy Graubner vedl olomouckou arcidiecézi přes tři desítky let. Odchod do čela pražské arcidiecéze v červenci 2022 arcibiskup Graubner od počátku vnímal jako dočasné plnění úkolu.
„Rok před důchodem nemělo stěhování cenu, protože bylo jasné, že je to na přechodnou dobu. Tak jsem jel jen s kufry. Teď se při návratu divím, že jich potřebuji víc,“ říká Graubner s úsměvem a dodává: „V Praze jsem byl naplno, ale přeci jen mi v Olomouci zůstal byt, kde žije moje sestra.“
V budově nedávno opravené biskupské kurie v Olomouci již na něj čeká připravená kancelář: ne pro výkon úřadu, ale coby zázemí pro další činnost. Jako emeritní pražský arcibiskup totiž Jan Graubner již nemá žádné povinnosti. „Domluvili jsme se nicméně, že v rámci naší kurie bude mít úplný servis a pracovní zázemí.“
„Zde se bude mimo jiné moci věnovat tomu, za co mu budu vděčný: jako jeden z posledních žijících hlavních aktérů klíčových událostí v církvi hned po roce 1989 hodlá sepsat své vzpomínky na důležité momenty a rozhodnutí, která formovala naši arcidiecézi i celou církev v České republice,“ uvedl současný olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.
Vedle toho chce být arcibiskup Graubner svému nástupci k dispozici pro výpomoc při biskupských funkcích a liturgických slavnostech podle aktuální potřeby. První příležitost bude v neděli 10. května v Luhačovicích, kde bude bývalý olomoucký arcibiskup slavit od 10.00 mši svatou s žehnáním lázeňských pramenů. „Na návrat mezi věřící, z nichž mnohé znám osobně, se samozřejmě těším,“ uzavírá.
Jan Graubner se narodil 29. srpna 1948 v Brně Ludmile a Janu Graubnerovým. Dětství a dospívání prožil v Jihomoravském kraji v obci Strážnice, kde také navštěvoval základní školu. Od útlého mládí se toužil stát knězem. Vzhledem k tomu, že jeho rodiče byli aktivní katolíci, kterým navíc po roce 1948 komunisté znárodnili firmu, neměl to Jan s přijetím na strážnickou střední všeobecně vzdělávací školu vůbec snadné.
Nastoupil prý pod podmínkou, že se jej škole podaří převychovat tak, že od své víry odstoupí a přestane chodit do kostela. To se však nestalo. Po úspěšně složené maturitě se Jan nejprve na radu známého kněze hlásil na medicínu do Brna, kam ovšem i přes dobře zvládnuté přijímací zkoušky kvůli špatnému posudku z gymnázia nesměl nastoupit. Na teologii se hlásil na odvolání, ale opět narazil. Chyběl mu dělnický původ. Rozhodl se proto, že si jej opatří. Nechal se zaměstnat v Gottwaldově (dnešní Zlín) jako dělník nástrojového skladu a potom již s přijetím na bohosloveckou fakultu neměl problém.
Psal se rok 1968 a v Litoměřicích se nově otevírala pobočka olomoucké Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty Univerzity Palackého. Za studií se setkal s výraznými duchovními osobnostmi, mnozí jeho učitelé měli zkušenost z komunistických vězení a lágrů padesátých let. Po roce 1968 ještě na studiích zažil absurditu režimní zvůle. Učitele církevního práva byl například donucen nahradit kantor, jenž vyučoval katechezi a právu nerozuměl. V letech normalizace se již za vlastního kněžského působení setkal s kontroverzním biskupem Josefem Vranou, který spolupracoval s StB a otevřeně podporoval kolaborantské katolické hnutí Pacem in terris.
Duchovní postoje Jana Graubnera silně formovalo ilegální hnutí Fokoláre, jehož ideologickou hlavou v tehdejším Československu byl kněz a mukl z padesátých let Karel Pilík. Během svého působení ve Vizovicích pomáhal Jan Graubner šířit církevní samizdaty a podařilo se mu zde vybudovat tajnou síť farníků, kteří se na četbě a distribuci samizdatů podíleli.
Po sametové revoluci v roce 1990 přijal z rukou Františka Vaňáka biskupské svěcení a již rok poté, po Vaňákově smrti, jej papež Jan Pavel II. dne 27. 4. převzal olomouckou diecézi. Po ukončení své služby, kterou v sobotu 25. dubna 2026 předal nově jmenovanému pražskému arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi, se Mons. Jan Graubner vrací zpět do olomoucké arcidiecéze, kterou vedl přes tři desetiletí. Jako emeritní biskup zde chce být nadále k dispozici věřícím a také zachytit historickou paměť církve, v jejímž čele stál už krátce po pádu totality.
Odchod do čela pražské arcidiecéze, kam ho poslal papež František svým jmenováním 13. května 2022 a kde se úřadu oficiálně ujal 2. července toho roku, arcibiskup Graubner od počátku vnímal jako dočasné plnění úkolu a vždy počítal s tím, že se do Olomouce vrátí. „Rok před důchodem nemělo stěhování cenu, protože bylo jasné, že je to na přechodnou dobu. Tak jsem jel jen s kufry. Teď se při návratu divím, že jich potřebuji víc,“ říká s úsměvem a dodává: „V Praze jsem byl naplno, ale přeci jen mi v Olomouci zůstal byt, kde žije moje sestra.“
V budově nedávno opravené biskupské kurie v Olomouci již na něj čeká připravená kancelář: ne pro výkon úřadu, ale coby zázemí pro další činnost. Jako emeritní pražský arcibiskup totiž Jan Graubner již nemá žádné povinnosti. „Domluvili jsme se nicméně, že v rámci naší kurie bude mít úplný servis a pracovní zázemí.“
Arcibiskup Graubner se vrací do Olomouce. Vedle toho chce být svému nástupci k dispozici pro výpomoc při biskupských funkcích a liturgických slavnostech. První příležitost bude v neděli 10. května v Luhačovicích, kde bude bývalý olomoucký arcibiskup slavit od 10.00 mši svatou s žehnáním lázeňských pramenů.
Kam míří na dovolenou arcibiskup Jan Graubner
Životní cesta a klíčové momenty v očích historických souvislostí
Jan Graubner byl 29. srpna 1948 v Brně. Po maturitě na gymnáziu ve Strážnici roku 1967 se hlásil do kněžského semináře, avšak nebyl přijat, protože neměl „dělnický původ“. Po vysvěcení v roce 1973 se vrátil do Gottwaldova, ale už jako kaplan. Čekaly ho ještě dva roky na vojně, kam nastoupil ve stejném roce. V roce 1990 jej papež Jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem olomouckým. Svěcení přijal od tehdejšího arcibiskupa Františka Vaňáka a stal se jeho generálním vikářem. Po smrti arcibiskupa přijal roli administrátora olomoucké arcidiecéze. Dne 13. května 2022 ho papež František jmenoval 37. pražským arcibiskupem a 25. českým primasem, úřadu se ujal 2. července téhož roku. Dne 2. února 2026 jmenoval papež Lev XIII. novým pražským arcibiskupem Mons. Stanislava Přibyla.
Jan Graubner byl v médiích opakovaně kritizován, a to zejména kvůli jeho postojům v různých obdobích. V Moravskoslezském kraji se objevovaly diskuse o jeho roli a vlivu na dění v církevních školách a institucích. Přesto zůstává významnou postavou české církevní scény s dlouhodobým působením v Olomouci a s významnými kroky během transformace církevních struktur po roce 1989.
tags: #olomoucky #arcibiskup #graubner