Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře je římskokatolický filiální kostel, který vyniká jako pětilodní gotická katedrála a stojí v centru města, jež je od roku 1995 zapsáno na seznam UNESCO. Stavba probíhala v několika etapách a do značné míry souvisela s prosperitou stříbrných kutnohorských dolů.
Již na ostrohu nad říčkou Vrchlicí stála kaplička zasvěcená patronce horníků, svaté panně Barboře. Původně bylo trojlodí zamýšleno jako bazilikální, avšak boční lodi byly nadivýšeny a vzniklo tak halové trojlodí, které spolu s emporami vytváří dominantní interiér s výraznými světelnými průhledy. Přesná konstrukce a výškové parametry vnitřního systému ukazují na promyšlenou kombinaci gotických a pozdně gotických prvků a bohatou dekoraci, typickou pro kutnohorskou školu stavitelů.
První fázi výstavby prováděl hutě stavitele Petra Parléře, pravděpodobně pod vedením Jana Parléře. Jan Parléř vystavěl nejstarší část stavby s věncem obvodových kaplí podle vzorů francouzských katedrál. Do té doby dosáhla výstavba téměř poloviny současné výšky hlavní lodi, ale byla přerušena husitskými válkami. Do roku 1499 byla dokončena síťová žebrová klenba a triforium v chóru, což spolu s později doplňovaným empoři vytvářelo dojem samostatného prostoru v rámci chrámu.
Architektonicky nejvýznačnější zásahy přišli v 16. století. Benedikt Rejt, který přišel roku 1512, vybudoval dvě shodně vysoké boční lodě a empor nad arkádami, čímž vznikl velkolepý halový kostel s krouženou žebrovou klenbou a četnými okny. Rejtův projekt ovlivnil další výstavbu i po jeho smrti roku 1534, avšak finanční potíže v důsledku klesající těžby stříbra vedly k definitivnímu zastavení stavebních prací roku 1558 a k uzavření západního průčelí provizorní zdí.
Současná podoba chrámu pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy proběhla rozsáhlá regotizace a obnova. V 19. století byl postaveny nové neogotické průčelí a během první poloviny 20. století byly okna vitrážemi doplněna bohatou výzdobou podle návrhů Františka Urbana, zobrazující náboženské motivy i významné události tehdejší doby. Postupný vývoj výzdoby vyvrcholil v roce 2014, kdy bylo do jižní lodi vloženo vitrážové okno s motivem svaté Anežky Přemyslovny.
Současné varhany v chrámu byly postaveny v roce 1905 firmou Rieger-Kloss do již existující Barokní skříně. Nástroj má 3 manuály a pedál, celkem 65 rejstříků a jsou pneumatické traktury; nachází se na kůru v západní části chrámu a patří k jedněm z nejvýznamnějších sakrálních nástrojů regionu.
Interiér chrámu je bohatý na historické prvky. Hlavní loď je zaklenuta pozdně gotickou krouženou žebrovou klenbou o sedmi polích, jejímž autorem je patrně Benedikt Rejt. V chóru je umístěno pozdně gotické pastoforium z dílny Matyáše Rejska kolem roku 1510; síťová klenba chóru a bohatá architektonická výzdoba vynikají v porovnání s bočními loděmi, jejichž klenby jsou též kroužené, avšak konstrukčně odlišné. Kutnohorská klenba je bohatší v motivice a výrazně odlišná od Vladislavského sálu Pražského hradu, protože hlavní loď je plošší a lehčí, podpíraná subtilními pilíři a opěrným systémem.
V rámci výzdoby zaujmou pozdně gotické fresky s báňskou tematikou v několika kaplích, například Hašplířská kaple představuje zobrazení práce u hašplu (rumpálu). Mincovní kaple ukazuje středověkou ražební techniku na stěnách. Nejunikátnější jsou malby ve Smíškovské kapli (hrazené kolem let 1485-1492), zobrazující Královnu ze Sáby, Trajánův soud, Vidění Tiburtské Sybily a Ukřižování; ve spodní části kaple doplňují výjevy „litterati“, ukazující liturgické náčiní k bohoslužbě. Malíř těchto maleb byl vzdělaný italské tvorbě a projevil významnou invenci i stylovou vybroušenost.
Exteriér chrámu skrývá nejzdobnější kamenné a sochařské prvky v nejvyšších partiích budovy, zejména na opěrném systému. Areál chrámu, kaple Božího Těla a park jsou opevněny ohradní zdí se schodištěm; bývalý hřbitov byl novodobě upraven na park. V blízkosti severní strany stojí socha sv. Judy Tadeáše. Součástí ochrany jsou i pozemky areálu a kaple, která je součástí komplexu jezuitů z 17. století.
Chrám svaté Barbory byl v roce 1995 uznán jako světově významný důkaz kultury a architektury a je historicky spojen s bohatstvím kutnohorských měšťanů, kteří architektonickou stavbu financovali. Oltář sv. Barbory je umístěn v pravé lodi kostela sv. Jana Křtitele a pochází z 2. poloviny 19. století; výjev na hlavním oltáři zobrazuje sv. Barboru s kalichem a hostií, obklopenou sochami svatých, v kruzích a rámech vyzdobených zlacením a boltcovitými motivy. Dřevěný oltář ve středověkém stylu byl později nahrazen replikou podle původních kresb a kronik, a z původního oltáře se dochovalo křídlo s výjevem sv. Barbory.
V těsném okolí chrámu stojí Kaple Božího Těla a samostatně stojící areál chrámového prostoru s přístupovým schodištěm. Předmětem ochrany je samotný chrám, kaple, park, ohradní a opěrné zdi a socha sv. Judy Tadeáše; areál slouží jako historicko-kulturní celek, který je nejen architektonickým skvostem, ale i místem bohaté duchovní a společenské činnosti města.
Chrám svaté Barbory je jednou z nejvýznamnějších památek Kutné Hory a návštěvníky láká nejen svou architekturou, ale i možností poznání bohaté výzdoby a příběhů, které do něj vtiskli středověcí a raně novověcí stavitelé. Vstupní průčelí chrámu je pětidílné a zdůrazňuje charakteristiku prostoru prostřednictvím velkých oken a plamenových kružeb. Pro ty, kdo preferují samostatnou prohlídku, existuje audioprůvodce a tištěný průvodce s interaktivní mapou, která umožňuje průchod loděmi a vnitřními balkony.
Navštivte nejstarší kamenný chrám Kutné Hory a poznávejte jeho jedinečnou vizuální a materiální výzdobu, která vypráví příběh hornické komunity a měšťanského impéria Kutné Hory. Kostel se nachází v srdci středověkého města, které je chápáno jako duchovní střed města a zároveň jako brána do světa latemidověké architektury a umění.