Monastyr Plasy byl založen v malebném prostředí zhruba 25 kilometrů severně od Plzně roku 1144 tehdejším knížetem Vladislavem II. jako první zakládací akt mezi cisterciáckými kláštery vládců. Majetek kláštera se rozšiřoval díky darům a činnosti mnichů; kromě robotních povinností na poddaných vznikla síť dvůrů, které cisterciáci obhospodařovali či spravovali.
Rozvoj Plasy a expanze klášterního majetku vyvrcholily zničením klášterů během husitských válek. Stabilizace ekonomiky kláštera nastala až po třicetileté válce, která vyvolala vlnu přestaveb, trvající až do zrušení kláštera roku 1785. Mezi lety 1661 a 1666 byla původní kostelová stavba obnovena opatem Tenglerem v raně barokním slohu.
Na konci 17. století pověřil další opat Ondřej Trojer architekta Jeana Baptista Matheye výstavbou čtyřpodlažních skladů s věží s hodinami, nového prelaturu na severu od skladů, adaptací hospodářství před ním a kompletní přestavbou hřbitovní kaple. Navazovala rozsáhlá přestavba konventní budovy v roce 1711-1740. Tyto stavby překonaly tehdejší nároky a stouply do výšky a prostoru, jakou dosud nikdo nedosáhl.
Kromě Santiniho pracovali pro klášter i další uznávaní umělci. Fresky a malby vznikly u Jakuba Antonína Pinka, Františka Antonína Müllera a Josefa Kramolína. Sochařská díla pro Karlův most v Praze vytvářel Matyáš Bernard Braun a díla Petra Brandla můžeme nalézt dodnes v místním kostele. Po smrti Santini dokončil konventní budovu Kilián Ignác Dientzenhofer.
Když 9. listopadu 1785 byl klášter zrušen v rámci reforem císaře Josefa II., majetek bývalého kláštera spravoval Nový jezuitský fond a sloužil k financování změn správy kostela. Roku 1826 se rozhodl rakouský kancléř Klement Václav Metternich o koupi bývalého kláštera, zejména kvůli rozsahu tehdejšího majetku kolem 10 000 hektarů. Plasy se pak staly opět administrativním, kulturním a průmyslovým centrem, když Metternichové rozšířili své panství v českých zemích.
V rámci této doby byl v Plasech zřízen litinový šachetový důl, obnovil se provoz pivovaru a rozšířily se hudební a divadelní aktivity. Při pobytu kancléře a jeho rodiny se prelatura přestavěla na zámek, když se v ní ubytovali a využívali prostory pro své potřeby. Budova bývalého konventu nebyla pro tyto účely zcela vhodná a sloužila spíše jako byty pro zaměstnance, škola či sklad.
Rok 1894 zasáhl is firemní budovy, které zničil výbuch druhého podlaží. Plasy neunikly ani válečným událostem, když Rudá armáda byla na konci druhé světové války v obci ubytovaná. Metternichové se nevrátili, protože jejich majetek byl zestátněn na základě dekrety prezidenta republiky. Po odchodu armády byly budovy a půda rozděleny různým institucím a jejich nábytek byl odvezen, prodán či ukraden.
Bývalé konventní i skladovací budovy byly obsazeny státními orgány a některé části byly pronajímány. Knižnice se z konventu přestěhovala do prelatury (zámku). Od poloviny 70. let probívaly průzkumy staveb a probíhala rekonstrukce hospitalizačního křídla a dalších částí konventu. V roce 1995 prohlásila vláda České republiky areál za Národní kulturní památku.
Architektura a dědictví
Historie Plasy ukazuje propojení architektury, umění a majetkových změn od středověku po 20. století. Raně barokní přestavby a zásahy Santiniho Aichela spolu s dílem dalších autorů formovaly konventní komplex, který dodnes reprezentuje vrchol tehdejší cisterciácké kultury i pozdější proměny spojené s panstvím Metternichů a státním režimem.
Vizualizace ukazuje případnou kompozici konventu, skladových hal a prelatury s pozadím historických soch a maleb, které ilustrují duchovní i světácký význam areálu.
KONSIT - Klášter Plasy - Obnova opatské rezidence
V současnosti je důležité chápat Plasy jako komplex, který spojoval hospodářský, kulturní a politický život regionu: od založení a ekonomické expanze, přes zrušení a následnou proměnu, až po moderní status Národní kulturní památky a jeho roli v kulturním povědomí České republiky.
- Raná foně a založení kláštera 1144.
- Ekonomická expanze a síť hospodářství a dvůrů.
- Husitské války a následné opravy po třicetileté válce.
- Rozsáhlé renovační práce 17.-18. století pod Santinim Aichellem a dalšími architekty.
- Zrušení kláštera roku 1785 a následné majetkové změny.
- Proměny majetku Metternichů a průmyslový a kulturní rozvoj po roce 1826.
- Válečné a poválečné období a prohlášení Národní kulturní památkou v roce 1995.
V současnosti areál reprezentuje významný historicko-kulturní komplex a zůstává důležitým místem pro badatele i návštěvníky zajímající se o českou architekturu, cisterciáckou historii a proměny země v období od středověku po moderní dobu.