Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. neboli Otčenáš (podle svých prvních dvou slov), je pravděpodobně nejznámější křesťanská modlitba. Tuto modlitbu sdělil svým učedníkům sám Ježíš Kristus, když se ho ptali, jak se mají modlit.
r. 381, je jedním z nejdůležitějších křesťanských vyznání víry. Často se užívá při liturgii. Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil s nebe, skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem.
Byl za nás ukřižován, za dnů Pontia Piláta, byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou Církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů, očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku.
2. století. Též "Apoštolský symbol", je jedno ze základních vyznání křesťanské víry, které uznávají v podstatě všichni křesťané. jednotlivé body nauky obsažené ve vyznání jsou přítomné v křesťanství již v době apoštolů, takže se lze domnívat, že počátky tohoto vyznání opravdu sahají do doby na konci 1. století. Nejstarší podobou tohoto vyznání je zřejmě otázková křestní podoba tohoto vyznání u Hippolyta Římského (kolem roku 215).
Současná podoba kréda pochází ze spisů Caesaria z Arles († 542). Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha Svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontiem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Zdrávas, Maria.
Pane, poznali jsme andělské poselství o vtělení Krista, tvého syna; vlej nám, prosíme, do duše svou milost, ať nás jeho umučení a kříž přivede k slávě vzkříšení. Skrze Krista, našeho Pána.
Modlitba k Panně Marii, pravděpodobně zavedena sv. 1. 2. 3. Jednotlivé desátky se skládají z modlitby Páně, deseti zdrávasů a chvalozpěvu Sláva Otci. I. II. III. IV. Bože, tvůj jednorozený Syn nám svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují. Skrze Krista, našeho Pána.
Anděle Boží, strážce můj, rač vždycky být ochránce můj: mě vždycky veď a napravuj, ke všemu dobrému mě vzbuzuj. Ctnostem svatým mě vyučuj, ať jsem tak živ, jak chce Bůh můj. Tělo, svět, ďábla přemáhám, na tvá vnuknutí pozor dávám. A tak s tebou ve spojení ať vytrvám do skonání, po smrti pak v nebi věčně chválím Boha ustavičně. Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Odpočinutí věčné dej zemřelým, Pane, a světlo věčné ať jim svítí. Ať odpočinou v pokoji.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 1. 2. 3. 4. 5. V církvi se modlíme k Bohu také tak, že prosíme o přímluvu svaté, tedy lidi, muže i ženy, jenž za svého života vynikali kvalitou života, a které pak církev vyhlásila za svaté. První místo mezi všemi má Matka Boží Panna Maria.
