Dnes už letnice neboli svatodušní svátky moc v povědomí nejsou. Čas letnic neboli svatodušních svátků původně trval osm dní, postupně byl zkrácen na Boží hod svatodušní a následující Svatodušní pondělí. V křesťanském pojetí jsou svatodušní svátky vyvrcholením Velikonoc, v lidovém pojetí oslavou vrcholícího jara, přírody a první sklizně.
Co jsou svatodušní svátky
Stejně jako u většiny ostatních pohyblivých svátků, tak i datum letnic závisí na datu Velikonoc. Svatodušní svátky přicházejí sedm týdnů po Velikonocích a slaví se dva dny - v neděli (Svatodušní neděle, seslání Ducha svatého) a v pondělí (Svatodušní pondělí). Latinský název Letnic Pentecostes znamená padesátý den velikonočních oslav.
Historie a význam
Letnice (lat. Pentecostes = 50. velikonoční den) se staly dnem seslání Ducha Svatého na apoštoly po Ježíšově zmrtvýchvstání. V rámci křesťanství jsou Letnice významným okamžikem završujícím Velikonoce; pro Židy i pro křesťany mají však i hlubší duchovní význam: připomínají dar Desatera Mojžíšovi na hoře Sinaj a plnost života v Duchu svatém. Roucho kněze při bohoslužbách bývá červené barvy, která má připomenout ohnivé jazyky, v jejichž podobě Duch Svatý na apoštoly sestoupil.
Cirkevní a lidové oslavy
V době raného křesťanství se Letnice staly třetím nejvýznamnějším svátkem po Vánocích a Velikonocích a završují Ježíšovu pouť. Církevní oslavy vrcholí slavnostní mší v kostele zdobeném zelenými březovými, lipovými a bukovými větvičkami, aby se na nich mohl usadit Duch svatý. Lidové tradice a zvyky zesilují slavnosti: zelené větvičky měly domu přinést štěstí, ochránit dům a dobytek, a posvěcené větvičky měly chránit před pohromou. Na venkově se Letnice spojovaly s kultem vody a pramenů, s obřady očisty a deště, a i s oslavy pastýřů a hojné hostiny.
Z hlediska lidových zvyků bývaly Letnice spojené s obřady čištění pramenů a otevírání studánek. Mladé dívky - panny - prováděly obřady čistoty u studánek a na prameni položily zelený věneček; někde do vody házely drobečky pečiva jako pozůstatek dávných obětních rituálů. Obchůzky královniček a králů, hojně rozšířené hlavně na Moravě, patřily k letnicovým obyčejům a vyvinuly se z průvodů dívek ke studánkám; jejich průvod obcházel domy s písněmi a dary pro královnu a krále.
Další lidové prvky zahrnují zvyky spojené s kontrolou hranic a mezních kamenů, jízdy králů a tradiční zábavy. Známy jsou i „střílení ku ptáku“ - zábava, která se do Čech dostala z Německa a spojovala střelbu na figurku ptáka s různými společenskými praktikami; církev tento zvyk kritizovala jako urážku Ducha svatého. Letnice bývaly i svátkem pastýřů a oslavou hojnosti přírody, kdy se dům a zahrady zdobily zelenou zelení a květinami a slavilo se s hostinami, tancem a zpěvem.
Letnice a časové období
Letnice mohou proběhnout v období od 10. května do 13. června a jejich datum závisí na Velikonocích; první den Letnic připadá na neděli (Svatodušní neděle) a druhý den na pondělí (Svatodušní pondělí). V různých zemích a regionech existují odlišné zvyky a dny volnosti spojené s oslavami; v některých státech bývají svátky oficiálně volné dny, a to i u různých pracovních či školních režimů.
Různorodé interpretace napříč kontinenty
Ve Finsku patří čas Svatodušních svátků k nejkrásnějším obdobím v roce, v Norsku se před prvním letnicovým dnem zavírají velké obchody a reklamy v televizi ani v rádiu nesmí vysílat. V Pobaltí a Skandinávii zůstávají Letnice spojeny s plodností a úrodou; bříza je tradiční rostlinou s významem znovuzrození. O Letnicích se často hovoří jako o „zelených svátcích“ a někdy také jako o rozálie podle obsahu květin a růží, které Letnicím propůjčují zvláštní atmosféru.
V čase a tradici dnes
Letnice upadly v zapomnění v některých regionech, ale v jiných zůstávají silnou součástí folkloru. Zůstávají spojeny s duchovním významem seslání Ducha Svatého, s obnovou víry a s jarními slavnostmi, které vyjadřují radost z nového života a sklizně. Přestože některé zvyky z minulých století ztratily na významu, mnohé regiony zachovaly tradiční obřady, jako jsou královny a králové v lidových průvodech, či obřady při studánkách a meznících.
Krátká rekapitulace
- Letnice jsou pohyblivý svátek slavený 50 dní po Velikonocích a zahrnují neděli i pondělí.
- V lidových zvycích se mísí oslavy jara, úrody, čistoty a ochrany před zlými silami.
- Mezní kameny, obchůzky královniček a střelba na ptáka patří mezi starobylé letnicové obyčeje.
- Dvoudenní svátky se liší region od regionu a mohou zahrnovat slavnostní mši, hostiny, tanec a zpěv.
- Letnice často připomínají i význam Ducha Svatého v křesťanské tradici.
Význam Letnic
tags: #propria #sceav #svatodusni #nedele