Po šesti letech mnišského života se vrátil k civilnímu životu, náklonnost k duchovní hudbě mu ale zůstala. Na loňské album B.O.A.T.S. „Nedávno jsem uspořádal lockdown koncert v katedrále v Kolíně nad Rýnem. Zpíval jsem spirituální písně, ale třeba i skladby od Boba Dylana. Je to součást mého života.
„Možná jednoho dne udělám podobný projekt jako Kanye West a budu se spirituální hudbě věnovat ještě víc,“ přemýšlí Michael Patrick Kelly a odkazuje na Westovy nedělní hudební mše. „Mám blízko ke Springsteenovi, i on je věřící křesťan, stejně tak U2. Bob Dylan vydal dvě alba s duchovními skladbami. I Justin Bieber občas zpívá písně spojené s jeho vírou. Zároveň s těmito plány ovšem dodává, že si nemyslí, že by měl jako umělec někomu tlačit své názory. „Není dobré se vyjadřovat ke všemu, ale pokud mám něco, co považuji za důležitou pravdu, nebo znalost, rád o tom budu zpívat.
Paddyho život je rozdělen do tří velmi odlišných kapitol. Prvních dvacet sedm let prožil se svou rozsáhlou rodinou a vybudovali spolu značku The Kelly Family. „Společně jsme se věnovali hudbě a cestovali po světě,“ charakterizuje dobu stručně v Německu usazený muzikant. Poté začala idylka úspěšné rodiny skřípat a životy jejích členů se odvíjely nejrůznějšími směry. Co vlastně tehdy sedmadvacetiletého muže donutilo na dlouhý čas opustit kapelu a rodinu v jednom a vydat se žít do kláštera? „Existuje hudba a existuje business. A my jsme měli kolem své hudby příliš velký business,“ vzpomíná. „Jak bych to vysvětlil… Měli jsme velkou firmu, pracovalo v ní čtyřicet pět lidí. A žili jsme na zámku, což znamenalo, že jsme museli na turné jen proto, abychom zaplatili provozní náklady. Museli jsme vydávat alba pouze proto, abychom vydělali peníze. To mi vadilo. Business řídil show. Ale hudba je forma umění. Vášeň. Je to víc než zábava.
Po pár letech, kdy jedete jen na autopilota, se vášeň vytrácí. Dnes je velký rozdíl v tom, že mohu dělat všechna rozhodnutí sám, odpovídá Michael Patrick Kelly na otázku, jak dnes předchází dalšímu vyhoření. „Když máte kapelu, musíte pořád hledat kompromisy. Nyní jsem například vydal desku až po celých čtyřech letech od té předchozí. To je dost dlouhá doba.
Život z různých úhlů pohledu: klášter, rodina a umění
Vztah k duchovní hudbě a klášerním prostředím doplňuje jeho názor na autenticitu a svobodu tvůrčího procesu. Jak sám říká, hudba pro něj zůstává vášní, která překračuje pouhé komerční hledisko.
Jeho zkušenosti z rodiny The Kelly Family ilustrují, jak rozsáhlý business může ovlivnit umění. „Měli jsme kolem své hudby velký business,“ připomíná. V současnosti nachází rovnováhu mezi kariérou a vírou, mezi osobním růstem a odpovědností vůči fanouškům.
Střídání životních etap se promítá i do jeho tvůrčích rozhodnutí. „Dnes mohu dělat všechna rozhodnutí sám,“ zdůrazňuje, čímž odráží posun od dřívějšího kolektivního rozhodování, které bývalo nutné pro chod velké kapely.
Vedle hudebních plánů zvažuje i možný budoucí projekt zaměřený na spirituální hudbu, inspirovaný různými osobnostmi, mezi nimiž figurují Bob Dylan, Bruce Springsteen, U2 či Justin Bieber.
Jeho vyjádření odráží snahu sdílet to, co považuje za důležité pravdy a poznání, bez nutnosti tlačit své názory na ostatní. „Není dobré se vyjadřovat ke všemu, ale pokud mám něco, co považuji za důležitou pravdu, nebo znalost, rád o tom budu zpívat.“
Klíčové momenty a současný tón kariéry
- Uvolnění z dosavadního podnikatního modelu kapely a samostatná tvorba.
- Rotace mezi světským a duchovním repertoárem na koncertech a albech.
- Možnost časem vybudovat projekty zaměřené na spirituální hudbu.
- Stálý vliv duchovní hudby na jeho osobní identity a umělecký styl.
Celkově lze říct, že Michael Patrick Kelly nadále hledá rovnováhu mezi touhou po tvůrčím svobodě a zodpovědností nejen vůči fanouškům, ale i vůči duchovnímu odkazu, který po sobě zanechal.
