Areál bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci, dnes součást Kutné Hory, stojí přibližně dva kilometry severovýchodně od centra města a tvoří jednu z nejvýznamnějších památek UNESCO spolu s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Klášter má hluboké kořeny sahající do poloviny 12. století, kdy Miroslav založil klášter na svých statcích v Sedlci a olomoucký biskup Jindřich Zdík mu poradil při výběru řádu, čímž se Sedlec stal prvním cisterciáckým opatstvím v Čechách.
V následujících desetiletích vznikaly složité otázky posedlosti a ekonomiky, ale zásadní změna přišla v roce 1282-1283, kdy do čela kláštera nastoupil opat Heidenreich. Díky jeho vlivu a blízkosti velkého ložiska stříbra se Sedlec stal nejbohatším klášterem v zemi a získal významnou politickou prestiž; zároveň se však zadlužení a rozmařilost státu zhoršovaly. Heidenreichova éra zahrnovala i využití nálezů stříbra a rozvoj polohy vůči novému báňskému centru, což klášter posunulo na špici církevního života v Čechách.
V roce 1421 byl klášter vypleněn husitským vojskem a budovy byly vypáleny; chrám zůstal bez střechy a kleneb zhruba 280 let, než kolem roku 1700 nastoupil opat Jindřich Snopek a zahájil celkovou obnovu. Do obnovy byl zapojen architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který poprvé realizoval osobitý styl barokní gotiky a klášter se díky tomu proměnil v hlavní barokní dominantou Sedlce. Po zrušení kláštera v roce 1783 se budovy rozprodaly a konventní kostel se stal farním, zatímco původní laický kostel sv. Filipa a Jakuba zanikl.
V 19. a 20. století došlo k dalším zástavbám, které nezásadně přispěly k celkové integritě areálu: prodej budov konventu pro účely tabákové továrny a pozdější změny majetku rodu Schwarzenberků. V současnosti je ústřední stavbou klášterního areálu kostel Nanebevzetí Panny Marie, s východní stranou reprezentovanou velkým konventem a torzem kostela Sv. Filipa a Jakuba; severně od ohradní zdi leží hřbitov s kaplí, kostnicí a sousoším Sv. 9. Kromě toho areál zahrnuje rajský dvůr a dvůr na jižní straně, což svědčí o architektonickém komponování a významném historickém kontextu.
Součástí Sedleckého kláštera je i katedrála Nanebevzetí Panny Marie, která byla v posledních letech důkladně rekonstruována a je opět otevřena veřejnosti. Katedrála a historické centrum Kutné Hory jsou od roku 1995 zapsány na seznam UNESCO. Na návštěvníky čeká také možnost nočních prohlídek a prohlídek s podkrovím, které odhalují unikátní monstranci a další historické cennosti. Kromě samotné katedrály působila v Sedlci i významná role kláštera jako centra bohatství a politických vazeb.
Areál Sedleckého kláštera zahrnuje hlavní chrám Nanebevzetí Panny Marie a přilehlé konventy na západní straně, sklep s ozdobným portálem severně od severozápadního křídla a rajský dvůr s dvorem na jižní straně. Architektonicky je klášter komponován kolem kostela, konventu a souvisejících provozních budov; v jižní části areálu je patrný dvůr a další provozní zázemí. Po husitských válkách byl klášter postupně rekonstruován a rozvíjel se zejména díky barokní gotice Santiniho, která dala Sedlci nezaměnitelný výraz.
Je-li třeba identifikovat klíčové epochy, jsou to: počátky v polovině 12. století a vznik prvního cisterciáckého opatství v Čechách, nástup Heidenreicha a zlatý věk kláštera díky stříbru, husitské dráhy a následná obnova na přelomu 17. a 18. století, která vyvrcholila Santiniho realizacemi; a konečně zrušení klášera a jeho transformace v tabákovou továrnu v roce 1783. Nyní stojí Sedlec jako významný areál evropské renesance a barokní gotiky, který je chráněn památkovou péčí a zároveň nabízí veřejnosti poznání o dávné cisterciácké kultuře a ekonomice regionu.
