Příspěvek představuje provenienční historii starého tisku, který se dnes nachází v Národní knihovně České republiky a má signaturu 54 S 284. Jedná se o tzv. Bibli hallskou vytištěnou v Halle v roce 1745. Popisovaný tisk, jenž je zajímavý tím, že výzdoba jeho vazby je tvořena regionálními folklorními motivy, byl původně v majetku Tomáše Garrigua Masaryka. Ten jej obdržel jako dar ke svým 80. narozeninám.
Článek mapuje cestu bible od dárce - českobratrského sboru v jihomoravské Hrubé Vrbce, přes místo původního uložení - Masarykovo muzeum darů, až po konečné zařazení do knihovního fondu současného oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR.
Charakteristika Bible hallské a její edice
Nejprve je nutné zdůraznit povahu Bible hallské v jejím druhém vydání z roku 1745. Jedná se o evangelickou redakci biblického textu v češtině textově vycházející z jednodílné Bible kralické z roku 1613. První edice Bible hallské vyšla už v roce 1722 a třetí vydání následovalo ještě v roce 1766. Bible byla vytištěna v německém Halle nad Sálou v Tiskárně sirotčího domu (německy Waisenhaus) nákladem slezského knihkupce Samuela Trautmanna (činný 1727-1751).
Tisk této bible nepřipadal v Čechách z konfesních důvodů v úvahu. Bible hallská tedy měla sloužit především potřebám protestantů, kteří odešli z Čech a usadili se v Sasku, Prusku či ve Slezsku. Kromě toho byla tajně distribuována i na české území. Zde však patřila k prohibitní literatuře a za její četbu hrozily přísné tresty. Podobné osudy zakázané knihy sdílel nejspíš i námi zkoumaný exemplář.
Provenience a dvě navazující etapy
Životopis exempláře 54 S 284 je rozdělen do dvou základních chronologicky navazujících etap. První etapa je lokalizovaná do Hrubé Vrbky a zahrnuje dárce, vnější úpravu bible a důvod darování Masarykovi. Druhá etapa mapuje cestu bible od předání do Masarykova vlastnictví až do historického knihovního fondu Národní knihovny ČR. Obě etapy disponují ověřenými archivními fakty a umožňují rekonstruovat dobové pozadí daru.
Na úplném počátku provenienčních osudů stojí Hrubá Vrbka, jihomoravská obec, která leží v etnografické oblasti Horňácko. Ves v minulosti náležela do strážnického panství a národnostně byla většinově česká. V Hrubé Vrbce existovala silná evangelická menšina, a to i v pobělohorské době.
Dar a samotná realizace dárku
Hrbovrbečtí evangelíci k Masarykovi darovali Bibli hallskou k jeho 80. narozeninám, které oslavil v roce 1930. Při této příležitosti zakoupili téměř nepoškozenou a úplnou Bibli hallskou a nechali pro ni zhotovit novou celokoženou vazbu, ochrannou dečku a plátěný obal se šesti záložkami (střapci). Textilie bohatě ozdobili horňáckou žlutobílou výšivkou se vzory Na půl růže a lubina, Na makové vršky a okładky. Na přední předsádku bible pak bylo vepsáno věnování „Prvnimu Prezidentovi Česko Bratrska Evandělicka Cirkev v Hrubnj Vrbce“.
Detailní průběh akce lze rekonstruovat z rukopisných archiválií hrubovrbeckého českobratrského sboru a pražské Kanceláře prezidenta republiky. První debata o masarském daru proběhla 9. února 1930 na schůzi staršovstva, které rozhodlo dar věnovat a předat ho faráři Ladislavu Blechaovi. Práce na daru proběhly rychle a bible byla poslána Masarykovi do Prahy již 3. března 1930.
Vzápětí proběhlo vyúčtování a zaplacení části výloh, zbytek byl vyrovnán v průběhu dubna a srpna téhož roku. Původním vlastníkem bible byl bratr Jan Hrbáč; novodobou převazbu do kůže provedl knihař Strnad ze Strážnice. Podkladové plátno pro obal, dečku a střapce poskytla hrubovrbecká židovská obchodnice Gisela Reisfeldová. Výzdobu dečky zajišťovaly čtyři ženy: Anežka Ňorková, Anna Jurenová, Kateřina Jemelková a Anežka Kovařová; na výšivce obalu se podílela Alžběta Kučerová. Každá z žen vyrobila dva střapce, celkové výdaje na Masarykovu bibli činily asi 735 Kč.
Dedikace a jazykové zvláštnosti
Dedikace na přední předsádce je napsána novogotickým kurzivním písmem a text je reprodukován kurentem, což je překvapivé pro český text z roku 1930. Autorkou věnování byla s největší pravděpodobností Eva Ňorková, na základě podobnosti jejího kurentního rukopisu ve věnování a na gratulačním dopise, který Blecha odeslal k Bible. Z veřejných záznamů vyplývá, že Blecha sestavil doprovodný gratulační dopis s jeho rukopisem.
Podrobnosti o daru byly veřejně zveřejněny ve Světozoru, zvláštním svazku věnovaném Masarykovým 80. narozeninám. U většiny gratulantů šlo o klasické věnování, avšak hrubovrbecký sbor obdržel opravu tiskové chyby v článku Světozoru a žádal o výtisk pro archiv. Zpráva v Světozoru je jedním z dokladů, zda Masaryk bibli skutečně obdržel; avšak oficiální poděkování z prezidentské kanceláře nebylo dohledáno.
Další etapa: z Prahy do Ústavu T. G. Masaryka
Po dohodě sástupu po daru bible postupovala do Prahy a následně do Ústavu T. G. Masaryka. Dve kulaté razítka Ústavu a další inventární poznámky potvrzují vlastnický status a zároveň otevírají otázku, kdy byl exemplář skutečně zaevidován v inventáři. Přírůstkové číslo 116625, psané na rubu titulního listu, ukazuje na položku v dochovaném rukopisném inventáři Masarykovy knihovny; datovat lze, bohužel, jen obecně na rok 1953, což naznačuje časovou prodlevu mezi darováním a zápisem do majetkové evidence.
Tímto postupem se ukazuje, že mezi darováním bible a jejím zápisem do knihovního fondu vznikla významná prodleva. Do Ústavu T. G. Masaryka byl převeden Masarykův osobní majetek zahrnující knihovnu, archiv a muzeum darů. Ústav měl vystupovat jako oficiální správcovská instituce pro tyto sbírky, a proto se další vývoj provenience vyznačuje právě touto etapou.
Současné uložení a význam pro studium provenience
V současnosti je Bible hallská uložena v historickém knihovním fondu Národní knihovny ČR pod signaturou 54 S 284. Oba identifikující znaky - razítka Ústavu T. G. Masaryka a číslo inventáře - slouží k dalšímu badatelskému využití a určování datování zápisů do majetkových záznamů. Zvědavost badatelů tedy nadále vzbuzují dva klíčové prvky: původní dárce Hrubá Vrbka a následná cesta do pražského Masarykova ústavu až do Národní knihovny, která dnes spravuje tento vzácný exemplář.
Pro potřebné porozumění provenienčního příběhu Bible hallské je důležité poznamenat, že výzdoba vazby a rukopisná dedikace odkazují na specifický region Slovácka a Horňácka, čímž se tato bible stala ideálním prostředkem k prezentaci místní etnografické identity a náboženských poměrů. V této souvislosti je důležité postupně zkoumat i další související artefakty z Hrubé Vrbky a z prostředí Hrubovrbského sboru, které doplňují obraz o životě a darování bible.
Vizuální doplnění výzdoby a vazby bible poskytuje klíč k pochopení regionální identity a rukopisu tehdejších řemeslníků, kteří se podíleli na její úpravě.
CELÝ příběh Eliáše a Elíši: Proroci, kteří se postavili králům (Dokument)
Krátké video shrnující vývoj, darování a osudy Bible hallské od 18. století po dnešní uložení v Národní knihovně ČR.
Tématická souvislost s kulturním dědictvím a výstavami
Na pozadí dochovaných faktů o Bibli hallské a její provenienci lze sledovat širší souvislosti s výstavami a muzeologickými projekty zaměřenými na staré tisky a regionální tradice. Jako doplnění k hlavnímu příběhu lze sledovat i další kulturně-historické aktivity v Horňácku, které často spolupracují na prezentaci bohaté kultury Slovácka a Bratří bratrské tradice.
Současné a budoucí perspektivy
Budoucí badatelské projekty a expozice mohou vycházet z existujících archivních pramenů a evidence Ústavu T. G. Masaryka, a dále doplňovat poznatky o provenienci bible a o její roli v české bibliografii a kultuře. V kontextu Národní knihovny ČR bude Bible hallská nadále významným článkem v rámci rukopisů a starých tisků, který umožní nejen migraci textu, ale i studium regionálních specifik a mezilidských vazeb.