Škapulíř je Mariino roucho, je znakem pokání a obrácení. Kdo přijímá škapulíř, zříká se zlého ducha, obnovuje křestní přislíbení a předává se Marii jako její dítě. Škapulíř znamená zasvěcení se Neposkvrněnému srdci Panny Marie. Přívěsek se starostříbrnou povrchovou úpravou, velikost 1.6x2.2cm, kus / balení - oboustranný.
Co je škapulíř? Škapulíř má být zhotoven z vlněné látky hnědé barvy. Na jednom kousku má být obraz Matky Škapulářské a na druhém Srdce Ježíšovo. Škapulíř má být posvěcen knězem nebo jáhnem. Třeba ho nosit tak aby jedna jeho část spočívala na ramenou a druhá na prsou. Přízviskem „karmelská“ nazvali Pannu Marii poustevníci, kteří od nejstarších dob obývali biblickou horu Karmel. Chtěli tak vyjádřit vděčnost za milosti, kterých se jim od Panny Marie dostalo.
Škapulíř je symbolem karmelitánského hábitu a duchovního života; nosí se jako znamení Mariiny lásky a ochrany. V roce 1910 papež Pius X. Krásně zpracovaná kolorovaná socha Panny Marie Karmelské neboli Škapulířové o velikosti 21 cm znázorňuje Marii oděnou v karmelitánském hábitu, která v jedné ruce drží Ježíška a ve druhé škapulíř. Pojem škapulíře a jeho role se vyvíjel v kontextu historických privilegií a mariánské úcty.
Historie a patronát karmelu
Škapulíř pochází z tradice karmelitánského řádu; v jeho rámci byl viděn jako znak Mariiny mateřské ochrany a závazku následovat Ježíše. Generálnímu představenému karmelitánů, sv. Šimonu Stockovi, se podle staré tradice v noci 16. července 1251 zjevila Panna Maria a předala mu škapulíř jako znamení její ochrany. Škapulíř měl být zároveň předzvěstí patronátu Panny Marie nad řádem a znamením její milosrdenství.
Škapulíř se stal veřejně rozšířeným znamením mariánské úcty a srovnatelným s růžencem co do oblíbenosti. Vždy šlo o závazek žít podle evangelia a užívat sílu svátostí, s živou úctou k Matce Boží. Svátek Panny Marie Karmelské se slaví 16. července; sobotní bula z 14. století posilovala aspiraci věřících na účast na privilegovaných aspektech řádu, i když její historická jistota byla diskutována.
Symbolika a praktické pokyny pro nošení
Škapulíř sestává ze dvou malých kousků látky, spojených dvěma stužkami. Nosí se přes ramena na těle tak, že jeden spočívá na prsou a druhý na lopatkách. Jedna z částí nese obraz Matky Škapulářské a druhá obraz Srdce Ježíšova. Nositel se zavazuje k životu podle evangelia, k síle svátostí a k živé úctě k Matce Boží. Při předávání škapulíře se modlí modlitba, která vyzývá k opravdové službě Kristu a Matce Marii a k postupnému růstu ve víře, naději a lásce.
Škapulíř bývá považován za znak zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie a za výraz duchovní příslušnosti k karmelitánskému řádu, jehož součástí je víra ve věčný život s Bohem a následování Krista v komunitě karmelitánů. Papež Pius XII. později zdůraznil, že škapulíř je znamením zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie a že toto zasvěcení vede k následování Krista a modlitbě pod ochranou Matky Boží.
Praktické doplnění a duchovní dosah
Škapulíř funguje jako prostředek pro vnější znamení víry a jako prostředek pro spojení laiků s karmelitánským řádem. Dnes připomíná důležitost obrácení ke Kristu a k živému spojení s Pannou Marií v rámci širší rodiny Karmelu. Přijetí škapulíře je výzvou k tonální víře a k zapojení do duchovního života prostřednictvím modlitby, oběti a duchovní citlivosti vůči Panně Marii.
