Hned dva zajímavé rekordy drží mezi pražskými sakrálními stavbami tento novoměstský chrám. První si připisuje čtyřiatřicetimetrová výška jeho klenby a to nikdy nebyl dostavěn do plánované rozlohy. Impozantní pohled se naskytne zejména z přilehlé Františkánské zahrady.
Kaple sv. Antonína Paduánského - o Vánocích se tu instalují jesličky, obvykle týden před Štědrým dnem do 6. 1. Kaple sv. Jana Nepomuckého - 1. kaple Panny Marie Pasovské - zpovědnice (popř. Hned po své korunovaci v roce 1347 založil Karel IV. klášter karmelitánů s kostelem, který měl být kostelem korunovačním. Proto měl gotický trojlodní kostel být po chrámu sv. Víta největším a nejvyšším a měl zabírat i prostor dnešního Jungmannova náměstí. Husitské války však přerušily úsilí stavitelů a do r. 1397 se podařilo vybudovat pouze vysoký chór. Za husitů byl kostel stánkem strany Jana Želivského, vůdce pražské chudiny. Později objekt zpustl a zřítila se klenba kostela.
Na počátku 17. st. dostali klášter s kostelem bosí františkáni, kteří stavby rychle obnovili, zbudovali nově zřícenou klenbu, nižší střechu a na západě vysokou průčelní stěnu s hudební kruchtou. V 18. st. postavili před kostelem klasicistní farní budovu s mohutným portálem. V nádvoří před vchodem do kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého a Petra z Alkantary z r. 1715 od Jana Oldřicha Mayera. Nad portálem je nová mozaika od Viktora Foerstera. V interiéru kostela je 10 soch z 1. pol. 17. st., snad dílo Arnošta Heidelbergera. Hlavní raně barokní oltář od neznámého umělce z let 1649-51 je nejvyšší sloupový oltář v Praze, je vysoký 29 m. Obraz na oltáři připomíná legendu, která se pojí k založení baziliky Santa Maria Maggiore v Římě, podle níž byl kostel v Praze zasvěcen Panně Marii Sněžné.
Hustým sněžením v srpnu na pahorek Esquilino v Římě naznačila Panna Maria ve snu zakladatelům kostela - zbožným manželům i papeži Liberiovi, kde má být kostel založen. Obraz Zvěstování Panny Marie na oltáři je z r. 1724 od Václava Vavřince Reinera, na oltáři sv. Kateřiny je obraz Světice od Jiřího Viléma Neunherze. Pozoruhodná je na severní straně kaple sv. Michala s barokními oltáři a přilehlé kaple Panny Marie Pomocné a svatého Jana Nepomuckého, které uzavírají nádvoří před kostelem. Na severní straně je zachovalý gotický portál vchodu na bývalý klášterní hřbitov, zdobený postavami Korunování Panny Marie, Karla IV. a jeho choti Blanky.
V kryptách farního chrámu je pochováno 14 františkánů umučených pražskou lůzou v r. 14. Jsou zázraky, kterým je těžké uvěřit, ale některé jste možná zažili i vy: třeba sněhovou přeháňku v měsících, kdy by rozhodně sněžit nemělo. Pověst vypráví, že se Panna Marie zjevila ve snu římského kupce Jana a přikázala vybudovat velký chrám na místě, kde bude ráno ležet sníh. Jan se ráno odebral k papeži Liberiovi, aby mu sen vyprávěl, a papež mu na oplátku řekl, že měl stejné vidění. Společně tedy pospíchali na sněhem zapadané návrší Esquilino severně od Kolosea, jeden z pověstných sedmi pahorků, na nichž stál starověký Řím, a papež tam přímo do sněhu načrtl půdorys budoucí baziliky.
Legenda o kostele, na který právě v den výročí římského zázraku nasněžilo a jeho střecha byla celá bílá, provází novorománský poutní kostel Panny Marie Sněžné v Kašperských Horách. Největší a nejznámější chrám Panny Marie Sněžné u nás ale je ten v Praze: král Karel IV. jej založil na památku své korunovace roku 1347. Kostel, který měl představovat důstojný protějšek katedrály sv. Víta na Pražském hradě, ale nikdy nebyl dostavěn do plánované rozlohy. Práce na stavbě chrámu přerušily husitské bouře. V té době se nedokončený kostelní chór stal působištěm Jana Želivského, vůdce pražské chudiny; kázal zde až do své popravy roku 1422 a byl v chrámu pochován. Na první pohled netypická chrámová stavba je skutečnou raritou - s 34 metrů vysokou klenbou je nejvyšší svého druhu v Praze. Po husitských válkách kostel dlouho chátral; postupně se zřítilo jak jeho průčelí, tak původní klenby. Začátkem 17. století jej využívali bosí františkáni, kteří dokončili obnovu a zásadně upravili interiér, včetně nové klenby a kůru.
Interiér nyní nabízí 29 metrů vysoký sloupový oltář, stejně jako kostel samotný je nejvyšší oltář v Praze. Hlavní oltářní obraz připomíná vznik přívlastku „Sněžná“ ke jménu Panny Marie. Svědčí o bočním oltáři Zvěstování Panny Marie s obrazem Václava Vavřince Reinera a o bočním portálu, který na severní straně vede do bývalého klášterního hřbitova, zdobeného postavami Panny Marie, Karla IV. a jeho choti Blanky. Panna Marie Sněžné nejsou zasvěcené jen obří chrámy, ale i malé venkovské kostelíky a kaple. Patří k nim kostel Panny Marie Sněžné u Krásné Lípy nebo kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě v Broumovských stěnách, která vznikla roku 1733 a je spojena s legendou o hvězdě a dřevěném kříži s pozlacenou hvězdou.
Kaple na Hvězdě dnes doplňuje kamenný vyhlídkový ochoz a nedaleká turistická chata. Santa Maria Maggiore v Římě, nejúchvatnější raně křesťanská bazilika, byla postavena na příkaz papeže Sixta III. krátce po Efezském koncilu v roce 431 a je nejstarší bazilikou zasvěcenou Panně Marii na Západě. Bazilika sídlí ikonografický obraz Salus Populi Romani, a podle tradice sem přišli Cyrila a Metoděje, když v Římě obhajovali staroslověnštinu. Interiér Santa Maria Maggiore je trojlodí s čtyřiceti sloupy; na oltáři je ukryta relikvie z platanového dřeva spojeného s Betlémem. Stavba Sixta III. a následná rekonstrukce Sixta IV. tvoří tvar a sílu tohoto místa. Papež František při každé návštěvě baziliky často usedá k modlitbě u mariánského obra a pokládá květiny.
Odkud tedy pochází přídomek Sněžná u Panny Marie Sněžné? Původ je spojen s legendou o založení baziliky Santa Maria Maggiore, kde obraz Salus Populi Romani a další ztělesněný příběh vyháněli plameny či sníh z Esquilinova kopce, když se objevila Panna Marie. Mythická sněhová hlava spojila událost a svěřila oblast, která se stala místem pro budoucí chrám. Legenda byla potvrzena papeži Liberiovi a později Sixtem III., který vytyčil půdorys a začal stavbu baziliky.
Roku 358 na kopci Esquilinu skutečně napadlo sněhu, což bylo považováno za znamení Panny Marie. Dnes, 5. srpna, vzpomínáme na zázrak a slávu chrámu Santa Maria Maggiore, která se s časem stala symbolickým místem mariánské úcty a inspirací pro další poutní místa v Česku i v Itálii.
Klíčové souvislosti a historické kontury
- Novoměstský chrám: gotický původ, 34 m klenba a vysoké chórní prostory.
- Husitské války a zkáza klenby; obnovení františkány na začátku 17. století.
- Interiérové artefakty: oltáře a obrazy z 17. století; významný hlavní oltář vysoký 29 m.
- Legenda o zázracích a zasvěcení Panně Marii Sněžné; spojení s bazilikou Santa Maria Maggiore v Římě.
- Kostel Panny Marie Sněžné jako inspirace pro další svatyně ve společnosti královských a církevních institucí.
Pro doplnění informací o Santa Maria Maggiore v Římě a legendě o zasněžení Esquilinu, připomínáme hlavní body: Bazilika Santa Maria Maggiore byla postavena na příkaz Sixta III. krátce po Efezském koncilu (431); Panna Maria je zde uctívána jako Matka Boží, což koncil oficiálně potvrdil; obraz Salus Populi Romani a symbolika sněhu z Esquilina se staly součástí kultury a ikonografie, která inspirovala i české poutníky a návštěvníky.
