Emeritní papež Benedikt XVI. zemřel v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánu ve věku 95 let. Zdravotní stav rodilého Němce se v posledních dnech zhoršoval a vatikánský úřad oznámil, že zemřel dnes v 9:34. Benedikt, občanským jménem Joseph Ratzinger, stál v čele katolické církve v letech 2005 až 2013, kdy se vzdal úřadu kvůli chatrnému zdraví. Od té doby žil nástupce Jana Pavla II. v klášteře Mater Ecclesiae, kde mu několik zdravotníků a jeho sekretář poskytovali péči.
Podle Vatikánu bude rakev s jeho tělem vystavena ve Svatopetrské bazilice a pohřeb se uskuteční 5. ledna 2023 na Svatopetrském náměstí, kterému bude předsedat současný papež František. Ve dvoutisícileté historii katolické církve půjde o bezprecedentní událost, a předpokládá se účast desítek tisíc lidí včetně hlav států. Vatikán zároveň uvedl, že existují detailně propracovaná pravidla pro úkony po smrti úřadujícího papeže, ale není jasné, co se bude dít s emeritním papežem poté, co již úřad nezastává.
Reakce významných osobností a světových vůdců
Premiér Petr Fiala označil Benedikta XVI. za jednu z předních intelektuálních osobností své doby a jeho odchod vnímal jako ztrátu pro svět i pro církev. Prezident Miloš Zeman vyjádřil hluboký zármutek a uvedl, že Benedikt zvládl svou teologickou a filozofickou práci i lidský přístup s mimořádnou pěstití. Zmínil návštěvu papeže v Česku v roce 2009 jako významný okamžik moderních dějin České republiky. Česká biskupská konference, v čele s Janem Graubnerem, označila jeho smrt za ztrátu pro svět i pro církev a vyzvala k vyvěšení černých praporů na církevních budovách až do pohřbu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová Benedikta XVI. popsala jako velkého muže víry a rozumu, který bude navždy připomínán. Britský premiér Rishi Sunak označil Benedikta za velkého teologa a jeho návštěvu ve Spojeném království v roce 2010 za historický okamžik. Šéf Evropské komise Ursula von der Leyenová označila Benediktovo odstoupení za „silný signál“. Moskevský patriarcha Kirill uvedl, že Benedikt přispěl k výraznému zblížení katolické a pravoslavné církve a zdůraznil jeho obranu tradičních hodnot v sekularizovaném světě.
Rezignace a další osudy kláštera Mater Ecclesiae
V 11. února 2013 Benedikt XVI. oznámil, že 28. února rezignuje na papežský úřad, protože mu došly síly. Po odchodu z čela církve se nejprve uchýlil do Castel Gandolfo a později se přestěhoval zpět do kláštera Mater Ecclesiae, kde až do své smrti pokračoval v modlitbě, studiu a hudbě. S jeho péčí mu do roku 2022 pomáhaly čtyři zasvěcené ženy z hnutí Memores Domini a jeho osobní sekretář, arcibiskup George Gänswein.
V klášteře Mater Ecclesiae vzniklo nové řeholní společenství, když šest benediktinek z argentinského opatství Santa Scholastica ve Victorii dorazilo 3. ledna 2023 v doprovodu své abatyše, aby se o bývalého papeže postaraly a klášter znovu sloužil modlitbě a adoraci. Dokument zapadá do kontextu kanonicky založeného kláštera Mater Ecclesiae, který má usilovat o kontinuitu modlitby pro Svatého otce v jeho každodenní péči o církev.
Souvislosti s klášterem a reformami
Historie Řehole svatého Benedikta a gregoriánských reforem je uvedena jako součást kontextu dlouhého boje o nezávislost církve vůči světskému státu. Procesy reformy a investitura se táhly až do konce 12. století a ovlivnily podobu klášterů a jejich úloha v církvi. Benedikt XVI. byl v době svého pontifikátu spojován s konzervativními proudy a prosazoval určité reformy ve vztahu ke světu a k řízení církve, které měly posílit věrnost nauce a tradicím.
Po rezignaci byl Benedikt XVI. spojován s úvahou, že svědomí církve a její duchovní úloha nemohou být plně realizovány bez vůle boží a osobního svědomí papeže. Část veřejnosti a odborníků ho vnímala jako formativní osobnost katolické církve a chytrého teologa, který svým vzděláním a intelektem ovlivnil mnoho lidí na globální úrovni. Zvláštní uznání vyjadřují i zahraniční státníci, kteří oceňovali jeho přínos k dialogu mezi kulturami a náboženstvími.
