Česko má dva první blahořečené z doby komunistické perzekuce - Jana Bulu a Václava Drbolu, popravené kněze z počátku 50. let. Jejich blahořečení se v sobotu odpoledne v Brně zúčastnilo více než 13 tisíc lidí. Památka připadá na 17. června. Dvojí dlouhý potlesk vestoje uzavřel na brněnském Výstavišti slavnostní beatifikační bohoslužbu, které předsedal jako zástupce papeže kanadský kardinál a brněnský rodák Michael Czerny.
Od rána běžel v areálu předprogram jak pro rodiny s dětmi, tak na duchovní zamyšlení. „S láskou jsou i věci zdánlivě prohrané neuvěřitelně plodné - vidíme to třeba na Ježíšově smrti a také na smrti Jana a Václava,“ podtrhl z pódia P. Josef Prokeš s tím, že láska se vyjadřuje konkréčně, že vzletná slova nestačí. Dopoledne si návštěvníci postupně se plnícího pavilonu poslechli i svědectví o síle odpuštění či novou píseň Pavla Helana, kterou složil o obou popravených kněžích. Vznikla také nová liturgická píseň: „Vládu tmy Vítěz zahání“, kterou textem opatřil P. Petr Vrbacký na nápěv Petra Ebena.
Polední pauzy dobrovolníci dokončovali přípravy ke slavnosti a venku se řadilo přes tři sta ministrantů - chlapců i dívek. „Doufám, že si to společně užijeme. Každý ministrant je na náhrdelníku diecéze jedním drahokamem. Vidím, že každý kamínek je jiný. Mám z toho radost a těším se, že se budeme nejen tady, ale i po celé diecézi potkávat. Chlapi, holky, děkuju,“ motivoval je generální vikář P. Pavel Kafka, než jim požehnal. Tři sta párů rukou mu zatleskalo, a zazněl tak další z mnoha aplausů toho dne.
„Je to výjimečná událost, u níž jsem chtěla být. A taky zúročit, že se jako zdravotnice a sociální pracovnice věnuji lidem. Takže teď jim ráda pomáhám najít místo, kam si mají v hale sednout,“ přiblížila pro KT usměvavá dobrovolnice Božena z Újezdu u Brna. Na 170 dobrovolníků pak vařilo kávu, pomáhalo s parkováním a zajišťovalo různé technické záležitosti. Oltář a ornáty kněží zdobil znak beatifikace - dva stylizované kněžské kolárky, které připomínají také orlí křídla. Byly symbolem, že oba mučedníci žili veřejným a spolkovým životem. P. Václav Drbola byl členem lidové strany a oba byli aktivní v křesťanské sportovní organizaci Orel. Při beatifikaci stáli Orlové čestnou stráž u ostatků a vedle toho zajišťovali aktivity pro děti - skákací hrady, šlapací auta či nejrůznější slalomy. Atrakcí byla spousta, ale dětí ještě víc, takže se u nich během dne tvořily fronty.
V poklidné atmosféře děti trpělivě čekaly, až na ně přijde řada. Mezitím si dospělí mohli užít duchovní program, zakoupit literaturu, ale také dojít ke svátosti smíření. Beatifikační mši sv. předsedal kanadský kardinál Czerny (79), jehož rodina odešla po válečném martyriu a následném nástupu komunistů k moci v roce 1948 z Československa, v jeho dvou letech. Českou republiku od té doby navštívil už desetkrát, před čtyřmi lety byl například kazatelem cyrilometodějské slavnosti na Velehradě. Beatifikaci zatím nikdy „nedělal“, a tak, jak připustil na páteční tiskové konferenci, měl trému.
„Dear kardinál Majkl, welcome to štatl,“ přivítal ho mixem angličtiny a brněnského hantecu biskup Pavel Konzbul. Samotný okamžik beatifikace proběhl v úvodu bohoslužby, když vedoucí diecézní fáze procesu Mons. Karel Orlita přednesl žádost a kardinál Czerny latinsky přečetl souhlas papeže Lva XIV. „Jan Bula a Václav Drbola nebyli revolucionáři ani političtí aktivisté, ale pastýři, kteří chtěli sloužit svému lidu, slavit svátosti, hlásat evangelium a vnášet lidem do jejich osobního i veřejného života svobodu - a právě to se ukázalo jako nepřijatelné pro režim, který si nárokoval nejen vnějškovou poslušnost, ale i vnitřní souhlas. Šlo mu o duchovní zničení lidského nitra,“ zdůraznil v homilii kardinál Czerny.
„Přátelé moji drazí, moc vám všem děkuji. Mám velikou radost, že jsem tuto eucharistii mohl slavit doma a při tak mimořádné příležitosti, kterou nám připravila Boží prozřetelnost. Kéž nás oba noví blahoslavení inspirují a pomáhají nám žít naši víru a s věrností čelit výzvám dnešní doby. Doufám, že se zase brzy vrátím,“ řekl emeritní biskup Vojtěch Cikrle po mši.
Tisíce lidí i po mši zůstávaly na místě až do pozdního odpoledne. Při odchodu pak každý dostal dopis brněnského biskupa s povzbuzením vydat se na cestu odpouštění ve stopách obou kněží. „Přemýšlím nad chvílí, kdy umírali a kdy z lidského pohledu nebyla naděje, že se poměry zlepší. A stejně zůstali věrní svému povolání. To mě inspiruje i v politické práci a v hledání pravdy,“ shrnul pro KT lidovecký poslanec František Talíř.
Mezitím byla zahájena další etapa příprav na slavnost: Brněnská diecéze chystá edukativní projekty, výstavy, diskuse s odborníky a historiky, a také zážitkovou hru v okolí Jaroměřic nad Rokytnou na motivy příběhu obou mučedníků. Vznikl také speciální web a proces blahořečení se chystá v Brně uskutečnit v polovině roku 2026.
Ve třetím díle textu se objevují historické souvislosti babického procesu; Bula pocházel z Rokytnice nad Rokytnou, Drbola z Staroviček a oba byli popraveni v Jihlavě. Oba byli popraveni oběšením a jejich odkaz se současnou církev snaží šířit prostřednictvím vzpomínek a odpuštění. Doplňkové shrnutí uvádí, že v uplynulých třiceti letech bylo již blahoslaveno několik osobností spojených s českými zeměmi, včetně Marie Restituty či Marie Antoníny Kratochvílové a dalších.
