Papež František v pondělí ráno zemřel, oznámil Vatikán. Bylo mu 88 let. V poslední době trpěl vážnými zdravotními problémy, příčinou smrti byla mozková mrtvice. Ještě v neděli krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Papež, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, pocházel z Argentiny a v čele katolické církve stál dvanáct let. Za Františka bude slouženo rekviem mimo jiné v pražské Katedrále svatého Víta.
„Papež František zemřel na Velikonoční pondělí, 21. dubna 2025, ve věku 88 let ve své rezidenci Dům svaté Marty,“ uvedl v prohlášení Vatikán. „V 7:35 se římský biskup František vrátil do domu Páně,“ uvedl kardinál komoří Kevin Farrell, který oficiálně ověřuje smrt papeže. Vatikán v pondělí večer dodal, že zemřel na krvácení do mozku, které vedlo ke kómatu a následnému nevratnému srdečnímu selhání.
V Římě se krátce po oznámení papežovy smrti rozezněly zvony. „Stejně jako pro zbytek světa byla i tady v Itálii zpráva o úmrtí nečekaná, byl to poměrně šok, protože papež František se po té dlouhé nemoci, kdy strávil v nemocnici 38 dnů, relativně zotavoval,“ popsal z Itálie redaktor ČT Vladimír Piskala.
Papežovy ostatky byly večer uloženy do rakve. Ta bude vystavena v bazilice svatého Petra, podle vatikánského tiskového odboru možná do středy. O věci ale rozhodne úterní shromáždění kardinálů. Do baziliky budou v příštích dnech proudit věřící. Ti se na náměstí shromažďují už od pondělního dopoledne. Podle zpravodaje ČT ve Vatikánu Jana Šmída jich večer na místě byly tisícovky. Někteří podle něj smutní a pláčou či jen tiše sedí.
V místě podle římských vládních a policejních úřadů už od doby před polednem platí zpřísněná bezpečnostní opatření. Papežský stát nyní podle redaktora ČT Tomáše Šponara přešel do stavu, kterému se říká „uvolněný stolec“, tedy neobsazené místo v čele. Do zvolení nástupce ho povede kardinál komoří. K jeho povinnostem podle něj patří mimo jiné rozlámání papežova prstenu, který je formálním znakem jeho moci. Stejně tak bude zničena jeho olověná pečeť.
Začíná také období smutku, přípravy na pohřeb i na volbu nového papeže kardinály, kteří rozhodnou v konkláve. Poslední rozloučení i volbu administruje kardinál komoří. Pohřeb by se měl podle Šmída uskutečnit nejdříve v sobotu, pátek je podle něj kvůli italskému státnímu svátku velmi nepravděpodobný. Konkrétní datum zatím stanoveno nebylo. Volební proces následovníka pak musí začít v patnáctý až dvacátý den po papežově úmrtí.
Papež František bude po více než století prvním papežem, který nebude pohřben v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. Ve své závěti uvedl, že si přeje být pohřben v římské bazilice Panny Marie Sněžné, kam se chodíval modlit, a „bez zvláštní výzdoby“. Požádal také, aby místo jeho odpočinku neslo nápis jeho papežského jména v latině: Franciscus. Podle prohlášení Vatikánu zařídil, aby náklady na pohřeb uhradil nejmenovaný dárce.
Pontifik nechal nedávno reformovat pravidla pro konání papežských pohřbů, v rámci kterých budou pietní obřady střídmější. Jeho předchůdci bývali tradičně pohřbeni ve třech rakvích z cypřiše, dubu a olova, uložených jedna v druhé, píše stanice BBC.
Dá se očekávat, že se na pohřeb papeže vypraví velký počet věřících. Zřejmě se zúčastní i velký počet zahraničních státníků. V úterý dopoledne bude kvůli tomu zasedat i italská vláda.
Papež strávil více než měsíc v nemocnici. František měl od února vážné zdravotní problémy. Před dvěma měsíci, 14. února 2025, byl přijat na polikliniku Agostino Gemelli, poté co několik dní trpěl zánětem průdušek. Jeho klinický stav se postupně zhoršoval a v úterý 18. února u něj lékaři diagnostikovali oboustranný zápal plic.
V nemocnici několikrát nastaly komplikace, které ohrozily pontifikův život, uvedl dříve ošetřující lékař Sergio Alfieri. Po 38 dnech v nemocnici se na konci března nakonec vrátil do své vatikánské rezidence v Domě svaté Marty, aby pokračoval v rekonvalescenci. Podle Vatikánu se jeho stav postupně zlepšoval.
V neděli krátce pozdravil věřící na náměstí svatého Petra ve Vatikánu. Po návratu z nemocnice se několikrát ukázal na veřejnosti. V neděli s ním krátce jednal americký viceprezident JD Vance.
Historik: Velikonoční neděle byla papežovým rozloučením. „Dá se říct, že včerejší Velikonoční neděle byla rozloučením papeže s věřícími i s celým světem,“ řekl v pondělí církevní historik Jaroslav Šebek, který připustil, že vzhledem k nedělnímu dění zprávu o papežově úmrtí zcela nečekal.
„Papež to možná trochu tušil v tom smyslu, že se snažil některé věci uspořádat tak, aby fungovaly podle jeho představ. Například kardinál děkan, který má na starosti řízení církve v období po smrti papeže, je kardinál Giovanni Battista Re a papež mu na začátku roku prodloužil mandát, i když kardinálu Re je kolem devadesáti let,“ dodal Šebek.
„Myslím, že téměř každého věřícího napadlo, že je symbolické, že Bůh nechal papeže Františka prožít velikonoční svátky a povolal si ho k sobě první den poté, co křesťané po celém světě slavili vzkříšení Ježíše Krista,“ poznamenal dramaturg náboženského vysílání ČT Martin Horálek. Redaktor Dušan Šulc prohlásil, že zármutek ze smrti prostupuje velikonoční radost. Církev podle něj „žije dál“. „Důležitý je samotný úřad. Kdo na něm sedí, je druhotné,“ řekl.
Pontifikát, který se vymykal Argentinský kardinál Jorge María Bergoglio byl zvolen papežem v březnu roku 2013 po rezignaci Benedikta XVI. Byl prvním církevním hodnostářem z Latinské Ameriky, který se stal papežem. „Narodil se v Argentině, která má nelehký politický vývoj, takže nebyl z žádného ideálního prostředí evropského státu. Měl neobyčejné sociální cítění. To profilovalo jeho názor,“ shrnul historik umění Jan Royt.
Hlavními tématy jeho pontifikátu byla kritika nerovností, starost o uchování přírody, vstřícný postoj k migrantům a kritika „budování zdí“, reforma fungování církve včetně vstřícnějšího postoje k některým menšinám, například LGBT+ lidem.
Kritika válek: Papež také kritizoval válku Izraele s Hamásem v Pásmu Gazy i rusko-ukrajinskou válku. Některá papežova vyjádření k politickým otázkám ale narážela na určité limity, třeba ohledně ruské války proti Ukrajině, naznačil Šebek. „Ukazovalo se, že on jako Jihoameričan v rusko-ukrajinském konfliktu úplně nerozumí situaci,“ dodal.
- Rekviem v Katedrále svatého Víta v Praze a očekávaná účast zahraničních státníků.
- Proces volby nástupce a význam „uvolněného stolce“.
- Rozloučení s pontifikátem a odchod do římské baziliky Panny Marie Sněžné.
Ve své závěti František žádal, aby jeho odpočinek nebyl zdoben, a aby náklady na pohřeb uhradil anonymní dárce. Tím zároveň nastavil tón pro budoucí pohřby a konkláve, které budou pravděpodobně probíhat v duchu střídmosti a většího důrazu na samotný úřad papeže.
