František bývá popisován jako pokorný, skromný a velmi lidský vůdce katolické církve, což se odráží i v jeho veřejných proslovech a kázáních, kde často prosazuje moderní postoje spolu s respektem k tradicím. Papež je označován jako „propagátor kojení“ a jeho výzvy k veřejnému kojení vyvolávají širokou debatou o normách a tabu v rámci církevního prostředí i společnosti.
Kojoení jako téma spojené s přirozeností a zdravím dítěte
Není pochyb o tom, že nejpřirozenější výživa dítěte od narození je výživa mateřským mlékem, které dítě získává sáním z prsu. Je to strava naprosto dokonale přizpůsobená jeho potřebám, lehce stravitelná, obsahující všechny potřebné živiny včetně obranných látek. Proto by všechny děti měly být výlučně kojiny do 6. měsíce věku, v kojení je možno pokračovat i dále s postupným zaváděním nemléčné stravy, podle podmínek až do 2, event. Doba potřebná k vyprázdnění žaludku u kojeného dítěte trvá 2-3,5 hodiny podle množství vypitého mléka a podle kapacity žaludku. Přesné pravidlo určit nelze, doba mezi kojeními se pohybuje většinou mezi 2-4 hodinami podle stáří dítěte, jeho velikosti, donošenosti a schopnosti pití každého dítěte. Nejkratší doba je u dětí nedonošených, drobných a u novorozenců. Tím, jak stoupá množství vypitého mléka, mění se i přestávky mezi kojeními. Takže zdravý váhově průměrný kojenec potřebuje 7 kojení denně (z toho 1 kojení noční), naopak drobnější dítě potřebuje 8-10 kojení během dne (včetně noci).
Podle papeže Františka by měly maminky kojit své děti i při různých veřejných příležitostech; jeho slova nastiňují víc než jen praktický návod - ukazují posun ve vnímání kojící ženy jako aktivní a legitimní účastnice společenského dění. Kojením se snaží prosadit citlivost k potřebám dítěte a respekt k mateřskému tělu v kontextu známé kulturní arény, kam patří i Sixtinská kaple a další symbolicky důležitá místa.
Historie a kontext: František v roli reformátora
František je popisován jako reformátor, který vyklízí cesty k prostšímu a autentičtějšímu stylu života v církvi. František odmítá například luxus a preferuje otevřenost a blízkost věřícím. Vatikánský obraz nového pontifikátu je tak tvořen nejen změnami v administrativě, ale i tím, jaké poselství předává v mluvčím stylu a jaké morální postoje vyzdvihuje.
Při obřadu přijetí do katolické církve 20 dívek a 15 chlapců papež upozornil na chudobu ve světě a vyzval rodiče, aby dětem ukázaly cestu k církvi. Sixtinská kaple, kde se tento ceremoniál konal, je symbolem, že papež vnímá tradici i potřebu inovace a otevřenosti vůči modernímu světu.
Křest, kojení a význam pro veřejné promluvy
V Sixtinské kapli byl papež mimo jiné prohlášen jako „propagátor kojení“, což je součást širšího obrazu jeho stylu komunikace: krátká, srdečná a improvizovaná proslova, které bývají překvapující, ale často rezonují s realitou běžného života věřících. „Křest doprovodí zpěv chóru, ale tím nejkrásnějším chórem je křik vašich dětí,“ řekla hlava římskokatolické církve a dodala, že některé děti křičí proto, že se necítí dobře, jiné proto, že mají hlad. Pokud mají vaše děti hlad, pak je maminky bez velkého přemýšlení nakojte. Protože ony jsou tady ti nejdůležitější.
Najdou se i kritici veřejného kojení, ale František k nim zaujímá výrazně vstřícný postoj a povzbuzuje matky, aby se kojily i během mší či na veřejných místech chrámů, pokud to vyžaduje pohodlí dítěte. Jeho postoj je tak často interpretován jako reflexe snahy o inkluzivní a citlivější církevní praxi.
Etické a sociální rozměry
František se údajně vyjadřuje k otázkám ženství, rovnosti a postavení žen v církvi. Prohlásil, že žena je v životě církve na vyšší úrovni a že církev je žena, což je důležitý krok v diskuzích o roli žen ve víře i ve vedení. V rozhovorech a prohlášeních vyzdvihuje, že větší přítomnost žen v katolické církvi by mohla vést k pozitivním změnám, ačkoliv církev si ponechává tradiční rámce, v nichž je kněžství stále výsadou mužů.
František řešil i obtížné téma zneužívání a pracovních i etických selhání v církevních institucích; uznává problémy a vyzývá k odpovědnosti. V této souvislosti připomíná, že mužské postavení v hierarchii není dokladem vyšší morální hodnoty a že důležité je chránit oběti a posilovat důvěru veřejnosti v církevní instituci.
Rozdíly mezi médii a realitou
Medializace Františka často spojuje jeho jména s koncepcí kojení a s vyrovnáváním rozdílů mezi tradičními a moderními názory. The Independent jej označil za „propagátora kojení“, ačkoli jeho proslovy míří mnohem dál než k samotnému aktu kojení; cestou, jak vést církev k větší empatii, otevřenosti a respektu vůči rodinám a matkám.
Jeho veřejné kroky zahrnují i kritiku zbytečného luxusu a snahu o soucit s chudými a marginalizovanými. František svým způsobem ukazuje, že papež může být vlivný nejen teologickými učením, ale i praktickým a lidským postojem v každodenní komunikaci s věřícími.
