Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého uzavřela mezinárodní smlouvu s Teologickou fakultou Papežské lateránské univerzity ve Vatikánu. Na jejím základě školy mohou zájemcům nově nabídnout doktorát pod dvojím vedením. „Jsem velmi rád, že se daří posilovat internacionalizaci naší fakulty. Ještě poměrně nedávno jsme neměli v nabídce žádný studijní program v cizím jazyce.“
„Máme představu o studentech, pro které tato forma bude výhodná. Nebude jich mnoho, spíše jednotky. Ale věříme, že možnost rozšířit si svoje kompetence a získat školitele na vatikánské univerzitě bude pro naše studenty zajímavá.“
Návrh smlouvy, v níž jsou i upraveny podmínky studia pod dvojím vedením a procesní věci týkající se především obhajoby dizertační práce či složení hodnoticí komise, musel mimo jiné projít schválením Kongregací pro katolickou výchovu. Ta neměla k partnerství CMTF a Teologické fakulty Papežské lateránské univerzity výhrad.
„Sdělili nám, že je všechno v pořádku, a popřáli hodně štěstí.“
Lev XIV. zahájil akademický rok na Lateránské univerzité. V promluvě povzbuzoval, aby univerzita nerezignovala na solidní přípravu svých absolventů a vzepřela se tendenci dnešní doby, která ve své skepsi vůči užitečnosti vzdělání v reálném životě často vede k banalizaci, nepřesnosti nebo zkostnatělosti.
Lateránská univerzita patří mezi římské vysoké školy, které nesou přídomek „papežská“. Založil ji v roce 1773 papež Klement XIV. jako teologickou školu pro bohoslovce římské diecéze. V roce 1958 ji papež Jan XXIII. povýšil na univerzitu a dal jí jméno, pod kterým ji dnes známe.
Za burácejícího potlesku studentů a profesorů Lev XIV. dnes zahajoval již 253. akademický rok této školy, která je rovněž alma mater celé řady českých teologů. Lev XIV. poukázal na zvláštní provázanost této univerzity s posláním Petrova nástupce, a je tedy privilegovaným místem, kde se učení všeobecné církve rozvíjí a uvádí kontextualizuje.
Kromě čtyř fakult a dvou institutů, sídlících přímo na Lateránu, spadají pod tuto univerzitu také Papežský patristický institut Augustinianum vedený augustiniány; Papežská akademie Alfonsiana pro studia morální teologie, spravovaná redemptoristy, a Papežský institut Claretianum pro teologii zasvěceného života, který - jak jméno napovídá - vedou klaretini. K těmto institucím je třeba připočíst 28 institutů, které jsou s univerzitou spojeny v dalších zemích Evropy, Asie a Ameriky.
Drazí přátelé, dnes naléhavě potřebujeme promýšlet víru, abychom ji mohli překládat do současných kulturních scénářů a výzev dnešní doby, ale také abychom čelili riziku kulturní prázdnoty, která se v naší době stále více rozmáhá. Zejména teologická fakulta je povolána k reflexi nad pokladem víry a k tomu, aby v různých současných kontextech nechávala zaznít její krásu a věrohodnost, aby vyvstávala jako hluboce lidská nabídka, schopná proměňovat život jednotlivců i společnosti, vyvolat prorocké změny ve vztahu k dramatům a nouzím naší doby a povzbudit k hledání Boha.
Vize studijních programů a jejich význam
Význam tradičních i nových studijních programů. Papež zmínil na prvním místě studium filosofie, které má být zaměřeno na hledání pravdy v otevřeném dialogu s kulturami, ale především se Zjevením. Jde o úkol důležitý rovněž vzhledem k rezignovanému postoji, který leckdy charakterizuje současné myšlení, stejně jako v kontextu nově se objevujících forem racionality spojených s transhumanismem a posthumanismem.
Pokud jde o právnické fakulty, kde se po staletí studuje obojí právo, tedy kanonické i občanské, papež vyzdvihl jejich roli ve srovnávání občanských právních systémů s právem katolické církve. Lev XIV. povzbudil zejména k důkladnému studiu správních procesů, které jsou pro církev naléhavou výzvou. Podpořil také další rozvoj nedávno založených studijních programů zaměřených na pokoj ve světě a integrální ekologii.
Univerzitní antropologie: vzájemnost, vědeckost a společné dobro
Univerzita má mít oči a srdce upřené do budoucnosti, pokračoval papež a zmínil několik dimenzí, která má mít na zřeteli. „První z nich je tato: v centru vzdělávání musí být vzájemnost a bratrství. Dnes se bohužel slovo „osoba“ často používá jako synonymum pro jedince a přitažlivost individualismu coby klíče k úspěšnému životu má znepokojivé důsledky ve všech oblastech: zaměřujeme se na seberealizaci, podporujeme primát vlastního „ega“ a máme potíže spolupracovat, rostou předsudky a bariéry vůči ostatním, zejména vůči těm, kteří jsou jiní, zaměňujeme zodpovědnou službu za osamělé vedení, což nakonec rozmnožuje nedorozumění a konflikty. Akademické vzdělání nám pomáhá vymanit se ze sebestřednosti a podporuje kulturu vzájemnosti, jinakosti a dialogu. Papež povzbudil akademickou obec Lateránské univerzity, aby pěstovala bratrství a setkávání kultur. Jako instituce, kde jsou zastoupeni lidé z pěti kontinentů, jste „mikrokosmem všeobecné církve,“ dodal papež a vybídl přítomné, aby byli „prorockým znamením společenství a bratrství“.
„Druhým rozměrem, na který bych chtěl upozornit, je vědecká odbornost, kterou je třeba podporovat, bránit a rozvíjet. Akademická služba často není náležitě oceňována, a to i kvůli zakořeněným předsudkům, které bohužel panují i v církevní komunitě. Někdy se setkáváme s názorem, že bádání a studium nejsou pro skutečný život užitečné, že v církvi je důležitější pastorační praxe než teologická, biblická nebo právní formace. Vědecký výzkum a úsilí vynaložené na studium jsou nezbytné, zdůraznil papež a vyzval studenty a učitele Lateránské univerzity, aby nerezignovali na vědecká kritéria a pokračovali v zaníceném hledání pravdy a v intenzivní konfrontaci s jinými vědami, ale také s realitou, problémy a nesnázemi dnešní společnosti.
Jako třetí dimenzi uvedl Lev XIV. společné dobro. „Cílem vzdělávacího a akademického procesu musí být totiž vychovávat lidi, kteří v duchu nezištnosti a nadšení pro pravdu a spravedlnost mohou být staviteli nového, solidárního a bratrského světa. Univerzita může a musí šířit tuto kulturu a stát se znamením a výrazem tohoto nového světa a hledání společného dobra.“ Na závěr Lev XIV. vyzval akademickou obec Lateránské univerzity, aby hledala „nové možné prostory pro křesťanství zítřka“ a „s radostí pracovala na tom, aby všichni mohli objevit Krista a v Něm nalézt plnost, po níž touží“.
Nový laický rektor a jarní program
Papežská Lateránská univerzita bude mít poprvé od svého založení před 350 lety laického rektora. Po nedávném papežském jmenování (2.6.) se jím stává profesor Vincenzo Buonomo, který toto akademické prostředí dobře zná, neboť v něm působí po 35 let, v současné době jako koordinátor doktorandského studia na fakultě občanského práva. Profesor Buonomo, ročník 1961, sám obhájil doktorát z obojího práva (utroque iure) na Lateránské univerzitě a poté se specializoval na mezinárodní právo získáním vysokoškolského diplomu z přípravy na diplomatickou kariéru. Na Papežské univerzitě začal vyučovat v roce 1984 a roku 2001 byl jmenován řádným profesorem. Od roku 1983 spolupracuje se Svatým stolcem na jeho zastupitelstvích v římských organizacích Spojených národů (FAO, IFAD, PAM), přičemž v roce 2007 zastával funkci ředitele tohoto úřadu. Před čtyřmi lety (2014) jej papež František jmenoval poradcem Městského státu Vatikán.
Papežská lateránská univerzita (PUL) se připravuje na bohatý jarní program, který vyvrcholí 15. května dnem otevřených dveří, na němž budoucím studentům představí své fakulty, studijní obory a zařízení. Ve stejný den se uskuteční také významná teologická konference, která se bude zabývat identitou a posláním profesorů teologie, což je téma inspirované závěry mezinárodního kongresu „Budoucnost teologie“, který koncem roku 2024 pořádá vatikánské Dikasterium pro kulturu a vzdělávání. V návaznosti na svůj závazek dvojí identity univerzity jako centra akademické excelence a důležitého nástroje v poslání církve si univerzita 28. dubna připomene 1700. výročí Nicejského koncilu seminářem, který se bude vracet k tomuto zásadnímu momentu křesťanských dějin. Akce je v souladu s opakovanými odkazy papeže Františka na význam koncilu, zejména při podpoře ekumenického dialogu. Je to jasný důkaz toho, že PUL neuchovává pouze historickou paměť církve, ale dynamicky ji reinterpretuje, aby sloužila současným pastoračním a teologickým zájmům.
Jarní kalendář univerzity zahrnuje také Den synodality 10. dubna, který odráží současný církevní důraz na společné rozlišování a společenství, a konferenci 6. května u příležitosti 50. výročí Helsinských dohod, která zdůrazňuje interdisciplinární zaměření univerzity a její angažovanost v globálních otázkách prostřednictvím jejího programu Peace Sciences. Tyto akce jsou součástí širšího poslání, které papež František nedávno zdůraznil v dopise zaslaném nunciaturám před svou hospitalizací, v němž vyzval biskupy na celém světě k podpoře PUL.
V dopise jim papež připomíná, že „stálý a obnovený impuls k evangelizaci, který pohání poslání církve v rozmanitých a stále nových situacích, nemůže dojít naplnění bez základu solidní a odborné teologické a duchovní formace“. „Společným prostředím, které je povoláno být kulturní laboratoří pro rozvíjení takového myšlení, jsou především církevní univerzity a fakulty, které jsou dnes přítomny na všech kontinentech.“
tags: #papezske #lateranske #universite