Gymnázium Olomouc - Hejčín připravuje celou řadu výukových materiálů v českém a anglickém jazyce. Jsou určeny k volnému stáhnutí z jejich školního webu. Cílem projektu je přispět ke zkvalitnění výuky v cizích jazycích pomocí komplexních materiálů pro výuku fyziky, chemie a dějepisu na střední škole v anglickém i českém jazyce. Rozsah zpracovávaných témat bude zohledňovat požadavky ke společné části maturitní zkoušky.
Co je Papežský stát a kdy vznikl
Papežský stát byl církevní stát existující v letech 754-1870 ve střední Itálii pod přímou světskou vládou papeže, který zahrnoval Řím, oblast Lazia, Umbrii, Marchie a Romagnu s centrem v Římě. Tato donace navázala na údajnou Konstantinovu donaci a založila papežskou světskou moc, která měla trvat více než tisíc let. Papežský stát vznikl roku 754 Pipinovou donací, kdy franký král Pippin Krátký daroval papeži Štěpánovi II. území dobytá od Langobardů ve střední Itálii.
Raný papežský stát se musel bránit proti langobardským útokům a spoléhal na frankskou ochranu. Počínaje 12. a 13. stoletím dosáhl papežský stát vrcholu moci za vlády papežů jako Inocenc III. a Bonifác VIII. Papežové si nárokovali nadřazenost nad všemi světskými vládci a zasahovali do politiky celé Evropy.
Renesance, reformace a městský rozvoj
Renesanční papežové se soustředili na obnovu Říma a papežské moci v Itálii. Papež Julius II. „válečník v tiaře“ osobně vedl vojenská tažení proti benátčanům a francouzům, zatímco Lev X. Medici podporoval umění a vědy. Po protireformaci se papežský stát stal pevností katolictví proti protestantské reformaci. Papež Pavel IV. zavedl inkvizici a index zakázaných knih, zatímco Sixtus V. provedl urbanistické reformy Říma.
Napoleonské období a konec státu
Napoleonské války znamenaly dočasný zánik papežského státu. Napoleon zajal papeže Pia VI. a Pia VII. a začlenil papežská území do své říše. Konec papežského státu nastal roku 1870, kdy italské vojsko obsadilo Řím a zbylá papežská území. Papež Pius IX. se uzavřel do Vatikánu a prohlásil se za „vězně“.
Minci a symbolika papežských ražeb
Papežské mincovnictví začalo již v 8. století razením stříbrných denárů podle frankského vzoru, ale postupně se vyvinulo v samostatný systém s charakteristickými křesťanskými a papežskými motivy. Na raných papežských mincích se objevovaly kříže, monogramy papežů a nápisy v latině zdůrazňující papežskou autoritu. Ve středověku razili papežové zlaté florény a dukáty podle italských vzorů, ale s papežskými motivy - papežskými klíči, tiarou a portréty pontifiků. Nejcharakterističtějším symbolem se staly zkřížené klíče svatého Petra, které se objevovaly na papežských mincích po celou jejich existenci. Renesanční papežové razili nádherné zlaté a stříbrné mince s vlastními portréty podle vzoru antických císařských mincí.
Mince papežů jako Julius II., Lev X. nebo Pavel III. patřily mezi nejkrásnější renesanční ražby s detailními portréty a alegorickými motivy. V posledním období papežského státu se razily moderní mince s portréty papežů a odkazy na jejich pontifikát. Zvláště zajímavé jsou mince z období okupace Říma, kdy různí pretendenti razili vlastní emise.
Souvislost učebních materiálů s výukou dějepisu
Pracovní list je založen na dokumentu o Pittsburské dohodě a historikovu komentáři o soužití dvou národů v jednom společném státu. Pracovní list je určen pro žáky 5. ročníku. Žáci mají příležitost, aby si uvědomili významnost 1. ledna jako státního svátku. Při samostatné práci nebo práci ve dvojicích si můžou pouštět videa samostatně s využitím QR kódů.
Didaktické akcenty a témata pro výuku
Československo zmizelo z mapy světa k 1. 1. 1993. Události pražského jara a srpnová okupace armádami Varšavské smlouvy poznamenaly více než dvacet let československých dějin. Mnozí významní politici komunistické strany popřeli sami sebe a své činy v roce 1968. Lekce představují školu jako prostor, kde lze občanské dovednosti skutečně trénovat - například při práci se školním řádem, v žákovské samosprávě nebo při jednání se školskou radou. Jak učit o demokracii v době eroze demokracie? Nabízíme čtyři krátké, samostatně použitelné aktivity vycházející z přednášky Petry Guasti Jak učit o demokracii v době demokratické eroze? Učitel z nich může sestavit několik vyučovacích hodin. Lekce seznamuje žáky s politickými právy podle Listiny základních práv a svobod (čl. 17-23). Žáci pracují ve skupinách s konkrétními kauzami (trest za nenávistný komentář, rozpuštění politické strany, zákaz demonstrace, problematická petice, scénáře eroze demokracie, otázky volebního práva). Cílem není pouze definice práv, ale pochopení jejich smyslu, hranic a vzájemného napětí. Lekce rozvíjí schopnost rozlišovat mezi ochranou demokracie a jejím omezováním.
