„Toto je způsob promíjení dluhu: Každý věřitel svému bližnímu promine, co mu půjčil.“ V textu se opakuje, že Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná a že budeš půjčovat mnoha národům, ale sám si půjčku nevyžádáš. Důraz se klade na soucitné zacházení s chudými a na povinnost poskytovat pomoc v rámci roku promíjení dluhů a sedmého roku.
„Dej si pozor, aby v tvém srdci nevznikla ničemná myšlenka, že se blíží sedmý rok, rok promíjení dluhů.“ Mluvčí vyzývá, aby se štědrost a ochota staly standardem: „Štědře jej obdaruješ ze svého stáda i humna a lisu.“ Připomíná se, že jsi byl otrokem v Egyptě a Hospodin tě vykoupil, a proto se právo na servírování služebníků stává součástí sociálního rámce země zaslíbené.
„Každého prvorozeného samce, který se narodí v tvém skotu nebo bravu, oddělíš jako svatého pro Hospodina.“ Krevní oběti a rituály jsou upraveny tak, aby nebyla konzumována krev a aby oběti sloužily k posílení posvátnosti ve společnosti.
Rok promíjení dluhů je konkrétně popsán: „Každý sedmý rok budeš promíjet dluhy.“ Promíjení dluhů má být uskutečněno vůči bližnímu; vůči cizinci jej lze vymáhat, ale vůči sou-krajanovi má být promíjeno.
V kontextu společnosti s chudými se klade důraz na to, že nikdo nemá být chudý: „Neboť Hospodin, tvůj Bůh, ti bohatě požehná v zemi, kterou ti dává za dědictví.“ Podmínkou je poslušnost Hospodinových přikázání a dodržování zákonů, které se vztahují na půjčování a odpouštění.
„Hospodin ti pak požehná ve všech skutcích, a budeš moci půjčovat mnohým národům, ale sám si nevypůjčíš a budeš ovládat mnohé národy, ale tebe neovládnou.““ Když je u tvého bratra chudý, nemáš mu srdce zatvrdit, ale naopak ho máš ochotně podpořit půjčkou.
„Měj se na pozoru, abys v srdci neuchoval ničemnou myšlenku: „Blíží se sedmý rok, rok promíjení dluhů…““ Pokud bys lakotně jednal s bratrem, měl bys hřích před Hospodinem. Proto má být dání bohaté, ne sobecké, a Bůh ti odmění ve všem, co děláš.
V textu se dále uvádí: „Ochotně nabízej pomoc svému bratru - tomu, kdo je ve tvé zemi chudý a potřebný.“ Když se tvůj bratr Hebrej dostane do otroctví, máš ho propustit po šesti letech a na svobodu ho pustit bez prázdné ruky.
„Štědře ho obdaruj ze svého stáda, humna i lisu.“ A opět se připomíná, že jsi byl otrokem v Egyptě, a Hospodin tě vykoupil; proto ti to dnes přikazuji. Pokud dotyčný chce zůstat s tebou, vystavuj mu šídlo, aby byl služebníkem navždy, a totéž udělej i se svou děvkou.
Na konci kapitoly se opět uvádí: „Všeho prvorozeného, což se narodí z skotů a z bravů, svěř Hospodinu.“ Prvorozené býčko nepoužívej k práci, prvorozeného beránka nestříhej. Každoročně je třeba je jíst před Hospodinem na místě, které si Hospodin vyvolí.
Pokud by na nich byla vada, neobětuj je Hospodinu; lze je jíst v městě, bez ohledu na to, zda jsi čistý či nečistý, jen krev se nesmí jíst. V textu se objevuje i exemplář pro způsob převedení a posuzování zboží a chovu zvířat v souladu s posvátností a spravedlností, která je vyjádřena prostřednictvím obřadů a právních ustanovení.
Historicko-teologický kontext Deuteronomia
Exodus a Deuteronomium uzavírají výklad Páté knihy Mojžíšovy s důrazem na učení, vyučování a poučení. „Jako čtení sedmého roku“ a „vykoupení Hospodinovo“ se prolínají s myšlenkou, že Jehova vyučuje Izraelity tím, že je sytí mannou a že Zákon by měl být trvale vštěpován do srdcí i rodin.
Text zdůrazňuje, že Mojžíš vyučuje Izraelity tím, že jejich životní způsob a právní řád jsou vedeny skrze lásku k Bohu a k lidem. „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou.“ V 5. Mojžíšově se sloveso milovat vyskytuje častěji než v předchozích knihách, a text stanoví, že láska k Bohu a lidem je klíčem k udržení svatosti a stability národa.
Prorocké a soudní principy v Deuteronomiu kladou důraz na spravedlivý soud, ochranu slabších a pečlivé vyřizování záležitostí ve veřejné správě. Zvláštní pokyny pro roli soudců, městské brány a svatyně formují rámec pro spravedlivé rozhodování a uctívání Jehovy na vyhrazeném místě.
Celá kniha je zaměřena na opakování a upevnění Zákona, ale s důrazem na to, že Izrael má vstoupit do obnovené smlouvy s Jehovou a vyvarovat se příkladům generace putující pouští. Význam Deuteronomia spočívá v tom, že je to živé vysvětlení Zákona pro novou etapu života v Zaslíbené zemi, s důrazem na učitelskou činnost a morální standardy, které mají charakterizovat Boží lid.
