Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice na podstavci zdobeném reliéfy se nachází na okraji obce Horní Olešnice, v místní části Ždírnice, před objektem č. p. 65 u místní komunikace mezi vzrostlými stromy. Na základových kamenných stupních o rozměru 137 x 195 x 20 cm výšky (druhý stupeň o rozměru 90 x 135 x 17 cm výšky) je posazen kvádrový sokl o rozměru 95 x 60 x 60 cm se vsazenou nápisovou mramorovou deskou s orámováním, s rytým nápisem 1. Sokl je zakončen ústupkovou římsou s výžlabky, na kterém je posazen kvádrový podstavec o výšce 90 cm, který je bohatě zdoben na čelní straně a bocích figurálními reliéfy. Na přední straně je vytesána Pieta, po levé straně na boku podstavce sv. Rozálie, po pravé straně podstavce v nice ztvárněna figura sv. Josefa. Niky jsou orámovány mělkými pilastry, které přecházejí do plného ústupkového oblouku, nároží podstavce jsou zdobena hladkými pilastry se zavíjenými rostlinnými hlavicemi. Přesahující plochá římsa o tloušťce 51 cm je ozdobena uprostřed volutovými křidélky doplněnými rostlinným dekorem. Na segmentovém plintu je umístěno sousoší Nejsvětější Trojice.
Bůh Otec je zobrazen jako sedící starý muž držící zeměkouli s křížkem, postava sedícího Krista je umístěna po jeho pravici s uchopeným vertikálním břevnem kříže v prané ruce, mezi nimi klečící postava P. Marie se sepjatýma rukama, na její hlavu kladou korunu. Otec a Syn drží korunu z obou stran. Nad jejich hlavami se na oblacích vznáší Duch svatý jako symbol letící holubice. Sousoší N. Trojice o výšce 140 cm. Na podstavci vzadu vytesán nápis 2. Na soklu vpravo vyryta signatura 3. Materiál světlý pískovec. Celková výška 380 cm.
Celý celek stojí v parčíku naproti východní fasádě resp. sakristii kostela Všech svatých. Parčík je součástí Kostelního náměstí, přerušeného v této horní části průjezdní komunikací. Sousoší se obrací čelem k této silnici. Flankované je dvěma tújemi. Celek tvoří dvojetážová soklová architektura završená vrcholovým sousoším. Na betonový základ je usazen jako první etáž širší tumbovitý hranolový podstavec ve tvaru oltářní mensy s lehce vysazenými nárožími, na který nasedá subtilnější druhá etáž ve formě dříku obdélného průřezu, který dříve nesl dnes chybějící sloup s hlavicí. Přímo na krycí desku tohoto pilíře je umístěna socha Nejsvětější Trojice ve formě tzv. Trůnu milosti. Jako materiál byl užit okrový železitý patrně černovický pískovec.
Za hlavou Boha Otce vyčnívá torzo kovového symbolu Nejsvětější Trojice. Pilíř je stažen celoobvodovým železným pásem pod římsou. Spodní etáž soklové architektury tumbovitého tvaru tvoří srostlice lehce vystupujících nárožních pilířků a mezilehlých hladkých nápisových desek. Vertikálně je členěna na jednoduše profilovanou předstupující patu, tělo se zdůrazněním nárožních pilířků rytými obdélníky a bohatě profilovanou obvodovou římsu. Nápisové desky nesou na čelních a bočních částech nápisy. Ty jsou latinské, na zadní straně je nápis německý.
Druhá etáž, původně nesoucí pilíř někdejšího sloupu, je rovněž členěna na patkový sokl, dřík a římsu. V její čelní ploše je vyryt latinský nápis, boky jsou bez nápisů, zadní stranu zdobí v oválném medailonu nízký reliéf dvouocasého lva s korunou a sekyrou. Jde o znak cechu řezníků, dle německého nápisu na zadní straně podstavce byl donátorem díla řezník Christoph S. Vlastní socha představuje ztvárnění Nejsvětější Trojice ve formě Trůnu milosti - Gnadenstuhlu, které vyrůstá z oblakové kupy s okřídlenými hlavičkami andílků. Na ní sedí Bůh Otec s vousatou hlavou, lehce nakloněnou k pravému rameni, který drží před tělem oběma rukama horizontální břevno kříže, na němž mezi koleny visí polopostava Ukřižovaného, jehož klín zakrývá holubice Ducha Svatého s rozpřaženými křídly. Střecha je sedlová, krytá mědí.
Na střeše je sanktusová osmiboká lucerna s hrotitou arkádou a jehlancovým zakončením, nahoře korunovaným koulí se špicí. Střecha věže z čtyřboké základny přechází do oktogonálního jehlance s koulí opatřenou křížem na vrcholu. Vstup je opatřen odstupněným hrotitým portálem, korunovaným pískovcovým křížem, nad kterým je posazeno sdružené obdélníkové okno. Dvě římsy vymezují partii mezipatra s kruhovým oknem. Horní patro má ze tří stran vysoká a hrotitá okna s goticky vybranými špaletami a s dřevěnými členěnými a žaluziovými výplněmi. Nad nimi jsou postaveny novější kruhové ciferníky. Nároží je zdobené bílými pilastry, s uprostřed vpadlými plochami. Po obou stranách lodi jsou hrotitá okénka s bílou špaletou a pískovcovými parapety. Větší, obdobná, okna jsou po bocích, mezi dvakrát odstupněnými opěrnými pilíři s pultovými pískovcovými stříškami. Sakristie má jednoduché opěráky s vysokými sokly. Vstup do suterénu pod věží má segmentově klenutou předsíň. Loď má dřevěný trojdílný strop vestavěný do krovu, s plochým středem a šikmými boky, podepřený dekorativní trámovou konstrukcí. Podkruchtí je plochostropé. V sakristii a presbytáři je žebrová klenba. Okna jsou opatřena sklomalbami z 1. pol. 20. století: zleva: sv. Antonín, sv. Jiří, Ježíš v zahradě Getsemanské, P. Maria, sv. Augustin, sv. Josef.
- 29.1. Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu.
- Jsou odpověrné např. za uchovávání produktů v košíku, přihlášení do zákaznické sekce webu apod.
- Analytické cookies nám umožňují počítat návštěvy a zdroje návštěvnosti, abychom mohli měřit a zlepšovat výkon webu.
- Tyto soubory cookie neshromažďují informace, které identifikují jméno návštěvníka.
- Personalizované cookies umožňují rozpoznat uživatele, když se vrátí na naše stránky.
- Zároveň umožňují personalizovat obsah zapamatováním preferencí, např. Reklamní cookies zaznamenávají vaši návštěvu webových stránek.
- Umožňují sdílení informací o vašich zvyklostech při prohlížení s jinými organizacemi, jako jsou inzerenti.
Úvod do tématu a kontext: V rámci studia ikonografie a teologie často vyvstává otázka, jak symbolem „nejsvětější trojice“ může být zobrazena „červená voda“. Názory historických dob ukazují, že symbolika vody má složité vrstvy významů, které se proplétají s manifestacemi víry.
Historické kořeny a symbolika vody
Voda je tradičně spojována s očistou, životem a obnovou. V kontextu trojice se voda někdy chápe jako prostředek vyjadřující jednotu Otce, Syna a Ducha Svatého prostřednictvím jednoho elementu, který se různě projevuje v jednotlivých osobnostech.
Červená voda jako vizuální metafora
Červená barva vodu může symbolizovat krev, oběť a skutečnost, že mystické společenství bylo položeno na základě daru oběti. Ve světle teologických textů může červená voda vyjádřit propojení mezi Boží milostí a lidskou hříšností, která je očistou prostřednictvím trojice.
Vizuální a ikonografické prvky
V obrazech a ikonách bývá červená voda zobrazena ve spojení s křtem, oltářem či svátostmi. Tyto motivy ukazují, jak trojice působí v praktických aspektech víry a liturgie, a jak symbolika vody vyjadřuje Boží styk s lidstvem.
Teologické implikace a spektrum výkladů
Různé tradice mohou klást důraz na jiné stránky symboliky: některé směry zdůrazňují jednotu trojice skrze jednotu elementu vody, jiné zase rozlišují určení každé osoby v procesu očisty a znovuzrození. Otec jako pramen života a stvoření, spojení s vodou jako symbolem stvoření a zřízení světa. Syn jako voda působící očistou skrze oběť a novou smlouvu. Duch Svatý jako proud vody, který žije v kostech věřících a dává život církvi.
Praktické používání a výklad v různých tradicích
V různých kulturách a denominacích může být interpretace červené vody a trojice různá. Některé tradice zdůrazňují očistný rozměr, jiné kladou důraz na vytváření jednoty v rozmanitosti osobností Boží trojice.
Možné tabulkové srovnání výkladů
| Element | Část trojice | Symbolika | Praktické výklady |
|---|---|---|---|
| Otec | Pramen života | Stvoření světa a zákon | Otcovská tvořiví moc |
| Syn | Oběť a smlouva | Očista a znovuzrození | Křest a spasení |
| Duch Svatý | Proud života | Dar víry a posvěcení | Diskurz a současné diskusní linie |
Diskuze o trojici a symbolice vody odráží širší teologickou problematiku interpretace starších textů a vizuální kultury v současnosti.
