Poutní areál Svaté Hory u Příbrami je jedním z nejvýznamnějších mariánských míst ve střední Evropě a představuje spojení duchovní tradice, umění a historie českého raného baroka. Původní kaple ze 14. století byla přebudována jezuity v roce 1647 na svatyni, která se postupně rozrůstala a vyvíjela do dnešní podoby. Centrem komplexu je chrám Nanebevzetí Panny Marie, obklopený ambitem a kaplemi, s trojicí otevřených kaplí na východní straně a srovnaným západním opevněním.
Počátky a původ kaple
Dle tradice byla původní kaplička postavena již ve 13. století; podle Balbína vznikla na počátku 16. století, ačkoliv jiné prameny uvádějí starší či mladší data. Zdivo dnešní centrální svatyně má obsahovat část zdiva původní kaple, což by mohlo napomoci přesnějšímu datování. Kaple měla dvě vchody, severní a jižní, a byla velmi skromnou stavbou s dřeveným stropem, hlínovou podlahou a nerovnými stěnami.
Stavba kaple proběhla v době náboženské roztříštěnosti, zřejmě z nákladu držitele panství a města Příbrami. Na severní straně ve svahu stála poustevna; v 16. a 1. polovině 17. století ji ustavovala příbramská obec. V průběhu 16. století vzniklo mnoho kaplí a pousteven po Čechách. Tvůrci a mapy, například Aretinova mapa z roku 1619, dokládají bohaté proměny zdejšího místa.
Svatohorská kaple a renesance poutních tradic
Smysl poutí byl uctívání Panny Marie, kterou zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Podle tradice ji vyřezal arcibiskup Arnošt z Pardubic a umístil ji ve své kapli v příbramské tvrzi. Během husitských válek byla soška skryta v dolech a později převezena na Svatou Horu.
Po uzdravení Jana Procházky, poustevníka a měšťana, se návštěvy na Svatou Horu významně rozšířily. Do správy svatohorské svatyně byla zvolena jezuitům v roce 1647, ve snaze vytvořit nejvýznamnější mariánské poutní místo v zemi. V roce 1649 sloučili jezuité svatohorskou svatyni s březnickou rezidencí a postupně vznikla rozsáhlá raně barokní skladba areálu.
Díky popularizaci a finanční podpoře šlechty se stal areál jedním z nejrozsáhlejších raně barokních staveb v Čechách; k jeho architektům patřil Kryštof Dientzenhofer a jeho následník Kilián Ignác Dientzenhofer, kteří navrhovali i monumentální schodiště a další prvky ambitu.
Jezuité na Svaté Hoře
Jezuité šířili slávu svatohorské Panny Marie prostřednictvím slavnostních akcí, kázání a vizuálních artefaktů. Kaple byla rozšířena o boční kaple sv. Ignáce a dalších svatých; původní schodiště bylo doplněno o krytou chodbu. První projekt významného rozšíření vypracoval Carlo Lurago na počátku 17. století podle návrhů P. Benjamina Schleyera.
Jezuité si získali širokou podporu šlechty i zemských úředníků; areál se stal jedním z nejvýznamnějších raně barokních komplexů. Korunovace milostné sošky Panny Marie Svatohorské byla významnou událostí, která posílila slávu místa a rozšířila jeho poutnickou tradici.
Poutní místo a architektonické skvosty
Ambit obklopuje terasu svatyně a je přístupný přes dva monumentální portály: Pražský portál a Březnický portál. Svatá Hora je propojena Svatými schody z Příbrami, dlouhými 460 metry, postavenými v roce 1727. Na terase jsou umístěny nárožní kaple a zvonice; prostředí je vyzdobené sochařskou a malířskou výzdobou.
V roce 1745-1751 došlo k rozšíření mariánského kostela o dvě boční kaple a vyzdění západní zdi, čímž se rozšířila ústřední svatyně. Nároží ambitu a kaplí doplňuje sochařská výzdoba a kaple sv. Jana Nepomuckého, Kalvárie a další prvky.
Redemptoristé a moderní péče o areál
V roce 1861 získali Svatou Horu redemptoristé, kteří zde působili do roku 1950. Kostel byl několikrát rekonstruován a do roku 1982 došlo k obnově nástěnných maleb a výzdoby. V roce 2015 prošel areál rozsáhlou rekonstrukcí a získal ocenění Stavba roku Středočeského kraje 2016 a 2017.
Od 24. března 1990 byla duchovní správa opět svěřena redemptoristům; v roce 1993 byla zrekonstruována Svatohorská schodiště. V roce 2005 oslavila svatyně 100 let od udělení titulu basilica minor. V roce 2019 byla nabídka prohlídek rozšířena o prohlídku horní chodby proboštství a o prohlídku věžních hodin.
Současnost a veřejnost
Současná Svatá Hora spojuje liturgii, muzea a vzdělávací programy: návštěvníci mohou navštívit Svatohorské muzeum, prohlédnout šaty Panny Marie Svatohorské, sledovat animované příběhy a zapojit se do interaktivních výstav. Nedělní varhanní půlhodinky probíhají během letní sezóny a v klášterním refektáři je možné vychutnat si oběd nebo jen svačinu s kávou. Kaple Navštívení Panny Marie na Malé svaté Hoře slouží jako místo odpočinku pro poutníky a stojí na polovině cesty mezi Prahou a Příbramí.
Do areálu se vstupuje Pražskou bránou a nechybí ani tradiční Mariánský sloup na prostranství před hlavním nádvořím. Z Mníška pod Brdy pochází kaple Navštívení Panny Marie na Malé Svaté Hoře, která vznikla roku 1809 a slouží poutníkům jako odpočinkové místo na cestě ke Svaté Hoře u Příbrami.
Co se skrývá za významem: Svatá hora
Poutní místo je regionálním i mezinárodním symbolem, který spojuje architekturu, umění a duchovní život; klášter, rezidence a další objekty tvoří unikátní celek, který láká každoročně tisíce věřících i turistů.