Socha sv. Jana Nepomuckého je zde u Bechyňského potoka, ale nachází se také na náměstí T. Ta na náměstí je od sochaře Jindřicha Čapka. Byla postavená roku 1878 a 16. socha byla pořízena nákladem 3100 zlatých. K této částce položil měšťan veselský, Josef Zeman, jenž 29. 1. odkázal k tomuto účelu dům č. 8, za který se zaplatilo 943 zl. za ostatní věci movité a nemovité 843 zl. 55 ½ kr. zl.
Pohled na sochu na nám. T. G. Nepomucký nebo též Jan z Pomuku byl nejpopulárnějším barokním světcem. Asii. Habsburského domu i španělského loďstva. Symbol celé epochy. součást české krajiny. hlavy, krucifix v pravici, palma, kniha, prst na ústech. univerzitě v Padově. v jedné z mnoha rozepří mezi Václavem IV. úředníci na mučidlech. mostu do Vltavy (stalo se tak 20. března 1393). předmětem uctívání, arcibiskup prohlásil Jana z Pomuku mučedníkem. rokem 1416 bylo Janovo tělo pohřbeno v katedrále sv. Víta. Veselsko 11/1992 - příloha str.
Socha svatého Jana Nepomuckého prochází odbornou restaurací akademického sochaře a restaurátora MgA. Pavla Charypara. 20. 8. 2026. V Plané nad Lužnicí se nachází nejen sloup sv. Jana Nepomuckého na náměstí, ale stejný světec má jednoduchý sloup pod zámkem na trávníku u Městského rybníka na rohu ulic Slepá a Zámecká.
Na náměstí T. G. Masaryka v Plané nad Lužnicí stojí sloup svatého Jana Nepomuckého od významného českého sochaře Jindřicha Čapka. Původně stával u dnešního neexistujícího kostela sv. Petra a Pavla, který byl zrušen roku 1787. K přemístění došlo v průběhu 2. světové války, další posun na vedlejší pozemek se uskutečnil v roce 2007 při rekonstrukci komunikace Planá - Trstěnice.
Podle encyklopedií a katalogů jde o ukázku bohaté tradice sochařství a uctívání svatého Jana Nepomuckého, která se rozšířila po celé Čechy i po dalších regionech Evropy. Nápisem na čelní straně podstavce je patrný složitější popis a datace; hranolový podstavec z roku 1881 a samotná figurální vrcholová soška představují typický ikonografický tvar s obvyklým šatem, biretem a krucifixem.
Historie čerpá z dokumentů a příloh Veselska a z vyobrazených materiálů, které uvádějí, že Jan Nepomucký byl mučedník a že jeho tělo bylo pohřbeno v katedrále sv. Víta, přičemž byl považován za patrona nejen českého území, ale i širšího středoevropského prostoru.
V kontektu regionální krajiny a architektury se socha stává symbolem doby, kdy barokní světci a sloupy byly významnou součástí veřejných prostranství. Pohled na sloup a jeho okolí odhaluje bohatou síť plastických a ikonografických prvků, které odrážejí historické proudy a vlivy Habsburků, univerzitní vzdělanost a tradiční kulty svatých.
Další zajímavost spočívá ve větším souboru sloupů a soch v České republice a v okolí Plané nad Lužnicí, které vytvářejí mapu víry a památek. Sloup svatého Jana Nepomuckého na náměstí Plané je jednou z mnoha ukázek, jež připomínají význam tohoto světce v české krajině a jeho ikonografii, která se objevuje i na dalších místech v zemi.
