Vítejte na informačních stránkách o národní kulturní památce „Hradiště sv. Klimenta“. Tzv. Klimentek se nachází v jihozápadní oblasti Chřibů nedaleko Kyjova a Velehradu, v blízkosti obcí Vřesovice a Osvětimany. Stránky provozuje Občanské sdružení přátel hradiska sv. Hradisko sv. Klimenta je spojeno významným předělem naší historie, protože s velkou pravděpodobností právě zde dokončili věrozvěstové Cyril a Metoděj překlad Bible do staroslověnštiny. Hradisko je rovněž označováno jako hlavní místo jejich působení po příchodu na Velkou Moravu v roce 863, tedy právě před 1150 lety.
Bohužel na místě samém se nedochovaly žádné významné nadzemní prvky mimo obranných valů. Většina svědectví tak zůstává stále pod zemí, protože archeologické vykopávky zde proběhly pouze v omezeném rozsahu. Hradisko sv. Klimenta je i přesto jedním z našich nejstarších poutních míst a s velkou určitostí lze tvrdit, že v budoucnu může přinést ještě mnohé informace o naší dávné historii.
Cílem těchto stránek, které spravuje Občanské sdružení přátel hradiska sv. Hradisko sv. Přetrvávající zvyklosti naznačují velmi starou a nepřerušenou tradici poutí. Pravoslavní věřící, kteří mají v úctě ke světcům kontinuitu, slaví svátek Cyrila a Metoděje 11. května (24. května našeho gregoriánského kalendáře). Hlavní pouť na Klimentku, které se účastní především katolíctí potomci starých Moravanů, připadá tedy do období, kdy svátek Cyrila a Metoděje slaví pravoslavní věřící. Katolíci slaví svátek Cyrila a Metoděje 5. července až od roku 1880.
Historie a význam místa
Svatodušní poutě na Klimentku mají hlubokou symboliku. Na horu sv. Klimenta chodili lidé o svatodušních svátcích i v těžkých dobách válek a morových epidemií. Příchozí pravidelně vítalo vyzvánění zvonu a prastaré valy bývaly zaplněny krámky řemeslníků a prodejců. Tato tradice přetrvala dodnes, kdy se zde konají jak pravidelné poutě na slavnost Seslání Ducha svatého, tak i jakýsi „happening jara“ na nedaleké Nové louce či populárně vědecký program.
Majestátně se tyčící v nadmořské výšce 461 metrů na jihozápadním vrcholku Chřibů, pouhé 4 km severozápadně od Osvětiman, leží Hradisko svatého Klimenta, známé též jako Klimentek. Toto poutní místo, národní kulturní památka a významná archeologická lokalita vás zve na cestu staletími fascinující historie. Strategická poloha vrchu svatého Klimenta, nabízející vynikající ochranu a situovaná podél staré obchodní stezky spojující Pomoraví s Brněnskem, byla rozpoznána a využívána již v pravěku. Archeologické výzkumy přesvědčivě prokázaly nepřetržité osídlení od 9. do konce 15. století.
Právě během mocné Velkomoravské říše (9. století) toto místo skutečně vzkvétalo. Podle dávné tradice zde dokonce stával kostelík, o němž se věřilo, že uchovával ostatky svatého Klimenta, než je svatí Cyril a Metoděj přenesli do Říma. Dnes, poblíž odkrytých základů původního kostela, stojí moderní kaple zasvěcená svatému Klimentovi jako svědectví trvalého duchovního významu místa. Pozůstatky základového zdiva původního kostela svatého Klimenta, znovuobjevené během archeologického průzkumu v roce 1958, nabízejí hmatatelné spojení s minulostí.
Historické dokumenty z roku 1358 odhalují, že toto místo bylo štědře darováno brněnským augustiniánům poustevníkům k založení kostela a kláštera. Avšak tento slibný konvent utrpěl vážné poškození během husitských bouří v roce 1421, což vedlo k definitivnímu opuštění hradiska mezi 15. a 16. stoletím. Po zániku kláštera byly jeho kameny bohužel znovu použity jako stavební materiál pro hrady jako Cimburk a Buchlov, a dokonce i pro místní usedlosti.
Geografie a současný stav
Hradisko svatého Klimenta, snadno přístupné asi 500 metrů od silnice spojující Osvětimany a Koryčany (asi 5 km jihovýchodně od Koryčan), se rozprostírá na takzvané "Hoře sv. Klimenta". Široce se předpokládá, že v dobách Velkomoravské říše bylo toto místo domovem významného kostela a kláštera, kam svatí věrozvěstové Cyril a Metoděj přinesli ostatky sv. Klimenta a kde měli být vychováváni kněží slovanského obřadu. Archeologické nálezy potvrzují, že hradisko bylo skutečně vybudováno Slovany pravděpodobně v polovině 9. století.
Po zániku Velké Moravy na počátku 10. století zaniklo i toto duchovní středisko. Místo zůstalo opuštěno mezi 12. a 14. stoletím, s novým osídlením, které se objevilo až ve 14. a 15. století. Tehdy moravský markrabě Jan Jindřich, bratr císaře Karla IV., daroval Horu svatého Klimenta brněnským augustiniánům. Ti na místě původní svatyně postavili kapli a proboštství, které bylo bohužel zničeno husity v roce 1421. Od 16. století zůstalo toto místo pusté a jeho bývalou slávu se nikdy nepodařilo plně obnovit. Nicméně v roce 1863, během oslav milénia příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Moravu, byl význam tohoto místa znovu zdůrazněn postavením dřevěné kaple, opět zasvěcené svatému Klimentovi.
Věřící si význam tohoto místa každoročně připomínají v neděli o slavnosti Seslání Ducha svatého (pohyblivý svátek), přičemž "Hora sv. Klimenta" spadá pod duchovní správu římskokatolického farního úřadu v Osvětimanech. I dnes jsou v terénu dobře patrné impozantní valy a příkopy, které opevňovaly celé hradisko a tvoří tři odlišné obranné pásy: a) Centrální ohrazení: Srdce hradiska, obepínající kostel, je obklopeno 6-9 metrů širokým hlavním valem s příkopem dovnitř plochy, tvořícím oválný tvar. b) Vnější val: Vnější val s příkopem směřujícím od hradiska, obdélníkového tvaru podél osy sever-jih. c) Předsunutý val. Dominantou hradiska byl kostel stojící na oválné plošince, snad uměle srovnaném vrcholku kopce. Dnes jsou patrné pouze zbytky jeho základového zdiva.
Současný stav a návštěva
Kostel prošel několika stavebními fázemi: Nejstarší část: Východní kněžiště, datované do 9. století. Druhá fáze: K kněžišti byla přistavěna chrámová loď, pravděpodobně ke konci 9. století. Přehled bohoslužeb a děkanáty najdete v sekci Děkanáty a farnosti nebo na FB profilu faráře.
Na půdě Klimentova klášerního areálu se v minulosti uvažovalo o vzniku katedrály a řeckokatolické komunity, nicméně realita byla jiná. Původní goticko-barokní interiéry byly později rekonstruovány a v 19. století se zde uplatnily různé liturgické tradice. Dnešní katedrála sv. Klimenta v Praze 1 byla v minulosti spojena s převodem liturgie a pozdějšími ikonostasy, které vznikaly v průběhu 20. století a rekonstrukcí.
Přehled bohoslužeb a kontaktů se týká zejména římskokatolické farnosti a správy farního úřadu v Osvětimanech. Pro zájemce o historii se doporučuje publikace „Řeckokatolická katedrála sv. Klimenta v Praze 1715-2015“ vydaná Apoštolským exarchátem řeckokatolické církve u příležitosti 300. výročí posvěcení katedrálního chrámu sv. Klimenta v Praze. Publikaci lze objednat na adrese Apoštolského exarchátu nebo zakoupit v katedrálním chrámu.
Relikviář svatého Klimenta v kryptě katedrály sv. Petra a Pavla byl v roce 2022 objeven při opravách a poprvé vystaven. V Diecézním muzeu v Brně byl vystaven rokokový relikviář svatého Klimenta, který připomíná kalich a obsahuje relikviář s ostatky a latinským popiskem „svatý Klement mučedník“. Výstava „Brány víry. Svatý rok a poutě k hrobům apoštolů“ představuje hlavní exponáty, včetně portrétů Petra a Pavla od Petra Brandla a gotických monstrancí.
Praktické informace pro návštěvníky
Hradisko svatého Klimenta je poutní místo, archeologická lokalita a bývalo významné budování slovanského kulturního dědictví. Návštěvníci sem míří po žluté turistické značce z parkoviště u Křížku, po krátké výstupu lesem, a dále ke Kapli sv. Velkomoravské a k archeologickému nálezu. Dozvíte se zde o historických fázích výstavby a osídlení, stejně jako o legislativních a církevních souvislostech,“ zní advokací místních zpravodajů a průvodců.
Vedle archeologických nálezů a historických papírů stojí za to navštívit Kazatelnu a hrad Cimburk, které jsou součástí turistické trasy vedoucí severně od Hory sv. Klimenta. Zkuste si naplánovat výlet tak, abyste si prohlídku zpestřili o místní příběhy a pověsti spojené s Cyrillem a Metodějem.
Relikvie a moderní expozice
Relikviář s ostatky sv. Klimenta byl objeven a vystavuje se v různých expozicích. Příběh o světcově mučednické smrti a zázračném prameni, který se objevil, je součástí legendy a ikonografie katedrál a kostelů. Vystavené předměty a popisky přispívají k pochopení významu Klimenta pro Moravu a katolické i byzantské tradice, včetně kroku k ekumenickému dialogu.
Hovoříme-li o vzájemném propojení moravské historie a cyrilometodějské tradice, klíčové je chápat, že Hora sv. Klimenta byla střediskem duchovnosti, vzdělanosti a poutí po staletí. Moderní výstavy a badatelské projekty nadále doplňují naše poznání o Velké Moravě, o tom, jak se zde vyvíjela liturgie, a jaké role hráli Cyril a Metoděj ve formování slovanské církevní kultury.
Pokud jste na pouti na Klimentku ještě nebyli, neváhejte přijít. Hora sv. Klimenta, která se nachází v nadmořské výšce 461 m a leží na kdysi důležité obchodní stezce mezi Pomoravím a Brněnskem, nabídne poutníkům nejen historický kontext, ale i výhledy do krajiny a inspiraci k poznání dávné Moravy.