„Co je vznešenějšího než tyto tmavé chrámy stojící pospolu na jediném náměstí…“ napsal velký ruský básník Lermontov a myslel přitom na Chrámové náměstí v moskevském Kremlu.
Toto prostranství obklopené pravoslavnými svatostánky hrálo důležitou roli v historii města i životech ruských carů a careven.
Nejdůležitějším a nejstarším z chrámů v Kremlu je Chrám Nanebevzetí Panny Marie (Uspenskij sobor), nazývaný též Uspenský chrám nebo Chrám Zesnutí Panny Marie.
Chrám na tomto místě stával již od roku 1327 a v 15. století se pak Ivan III. Veliký odhodlal k velkolepé přestavbě celého Kremlu, jejíž součástí měla být i renovace Chrámu Nanebevzetí.
K tomu byli pozváni dva ruští architekti Krivcov a Myškin - jakmile však začali s opravami chrámu, zhroutila se jim jedna ze zdí.
Ivan III. Novější historické prameny však hovoří o tom, že za zřícení zdi možná mohlo zemětřesení.
Buď jak buď, vhodné stavitele se Ivan rozhodl hledat v Itálii a na přestavbu chrámu pozval italského stavitele Fioravantiho.
Ten nejprve objížděl ruská města, aby se seznámil s místní architekturou.
Ve světlém a prostorném interiéru chrámu, jehož zdi zdobí malované fresky, můžeme vidět hroby řady vysokých představitelů ruské pravoslavné církve.
Za povšimnutí stojí dřevěný Monomachův trůn, vyrobený v polovině 16. století pro Ivana Hrozného.
Ikonostas v tomto chrámu je převážně z roku 1652, ale obsahuje i starší ikony, včetně ikony sv. Jiří z 12. století, která patří k jedněm z nejstarších dochovaných v celém Rusku.
V jihovýchodním rohu Chrámového náměstí, na samém okraji kremenského pahorku, se tyčí Archandělský chrám (Archangelskij sobor), nazývaný též Chrám Archangěla Michaela.
Svatostánek je pojmenovaný po ochránci moskevských panovníků.
Jedná se o významné místo, neboť zde odpočívá několik desítek ruských carů.
Ti zde byli pohřbíváni v letech 1340-1712, než se hlavním městem země stal Sankt-Petěrsburg.
Tělo Borise Godunova, kterého ve své tragédii učinil nesmrtelným velký básník A. S. Puškin, bylo totiž na příkaz Lžidimitrije během vzpoury vyzvednuto z původního hrobu.
Kostel, který původně stával na místě dnešního chrámu, byl vybudován na počátku 14. století Ivanem I. Kalitou.
Během italské přestavby Kremlu byl však kompletně přestavěn architektem Alevisiem Novim, který použil mnoho prvků italské renesance.
Dnes si v jeho interiéru můžete prohlédnout nástěnné malby významného umělce Simona Ušakova ze 17. století nebo úchvatný ikonostas.
Patří k nim třeba ikona věnovaná zázrakům archanděla Michaela, jejímž autorem je nejznámější ruský ikonopisec Andrej Rubljov.
Chrám Uložení roucha Panny Marie (Cerkov Rizpoloženia), nazývaný také Chrám Uložení relikvií oděvů Bohorodičky je malý kostelík s jedinou kupolí.
Ze všech kremelských chrámů je tím nejskromnějším a vznikl na konci 15.
Je dílem výhradně ruských architektů - pracovali na něm architekti z města Pskov.
Uvnitř chrámu si můžeme prohlédnout fresky ze 17. Vedle Velkého kremelského paláce stojí Chrám Zvěstování Panny Marie (Blagovečenskij sobor), který během své historie sloužil coby „domácí“ svatostánek ruských carů.
Právě zde se totiž odehrávaly carské a velkoknížecí svatby a křtiny.
Současná podoba chrámu pochází z konce 15. století.
Jeho skutečným pokladem je ikonostas, jeden z těch nejkrásnějších a nejcennějších v celém Rusku.
Stěny zdobí malby s historickými a biblickými motivy a podlaha z 16. století je vyhotovena z červeného jaspisu.
Za povšimnutí stojí také tzv. schody Ivana Hrozného, ze kterých mohl vladař skrz mříže sledovat bohoslužby, aniž by do chrámu vkročil.
Vy však do kremelských chrámů vstoupit můžete.
tags: #pokrovskoje #kostel #panny #marie