Chrám svatého Víta, Václava a Vojtěcha je dominantní stavbou Pražského hradu a sídelním kostelem arcibiskupa pražského. Současná stavba vznikala v několika etapách a byla budována v letech 1344-1419, 1490-1510, 1556-1593 a 1873-1929 (západní část). Tento chrám byl v období 1060-1920 zasvěcen třem významným českým světcům - svatému Vítu, svatému Václavovi a svatému Vojtěchovi.
Význam chrámu podtrhuje skutečnost, že do roku 1997 byl používán název Chrám svatého Víta, proto zkrácené označení svatovítská katedrála či katedrála svatého Víta zůstává zažitým názvem. Dne 21. listopadu 1344 položil Karel IV., tehdy kralevic a markrabě moravský, spolu s Arnoštem z Pardubic, otcem Janem Lucemburským a bratrem Janem Jindřichem základní kámen katedrály svatého Víta v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství. Hlavním architektem byl Matyáš z Arrasu.
Stavba chrámu byla zahájena východním kněžištěm, aby se co nejdříve mohly sloužit mše. Po smrti Matyáše z Arrasu v roce 1356 převzal vedení stavby významný stavitel Petr Parléř, pocházející z významného stavitelského rodu. Sv. Vít je gotická trojlodní katedrála se třemi věžemi, příčnou lodí, triforiem a věncem kaplí. Nejvýznamnější je kaple sv. Václava, postavená nad jeho hrobem. Vedle ní vznikla jižní předsíň a v jejím patře korunní komora, kde jsou uloženy české královské korunovační klenoty.
Parléř založil velkou neboli zvonovou věž, kterou jeho nástupci dovedli do výše 55 metrů. Chór byl zaklenut a dokončen v roce 1385. Po úmrtí Karla IV. i Parléře však zájem o stavbu upadl. Parléřovi synové zatloukli staveniště stěnou z prken a chrám zůstal torzem po dalších pět set let.
V době vlády Vladislava II. Jagellonského byla vystavěna pozdně gotická královská oratoř spojující katedrálu se Starým královským palácem. Po rozsáhlém požáru Hradu a Malé Strany v roce 1541 byly během následujících oprav (1556-1561) postaveny západní Wohlmutova kruchta a západní část lodi s průčelím se dvěma osmdesátimetrovými věžemi. Tyto části byly dokončeny v letech 1873-1929 podle projektu Josefa Krannera a Josefa Mockera, a po jeho smrti jej převzal Kamil Hilbert. V roce 1929 byla dokončena dostavba katedrály při příležitosti tisíciletí zavraždění svatého Václava za přítomnosti prezidenta Tomáše G. Masaryka a arcibiskupa Františka Kordače.
Katedrála svatého Víta slouží kromě bohoslužeb také jako pokladnice českých korunovačních klenotů, mauzoleum českých králů a galerie sochařských a malířských portrétů. Na její výzdobě západní části se podílela řada významných umělců, mezi nimi František Kysela, Max Švabinský, Alfons Mucha, Karel Svolinský, Otakar Španiel či Vojta Sucharda. V letech 1934-1935 byla upravena královská hrobka architektem Kamilem Roškotem s účastí sochaře Ladislava Kofránka.
Dne 23. dubna 1997 byl dnem dekretu kardinála Vlka chrám zasvěcen svatému Vítu, Václavovi a Vojtěchovi. Toto zasvěcení bylo ponecháno taktéž proto, že už románská bazilika Spytihněva II. získala toto zasvěcení v roce 1074 od biskupa Gebharta.
Součástí pamětního a kulturního významu katedrály je i příležitostná poštovní známka vydaná Ministerstvem průmyslu a obchodu, zobrazující umělecké prvky jako transpozici klečícího Arnošta z Pardubic z jeho graduálu a zobrazení katedrály ze Schedelovy norimberské kroniky z roku 1494. Na návrhu aršíku je stylizovaná katedrála dnešních dnů obklopená anděly vzatými z obrazu tzv. Kladské madony.
V katedrále vás může ohromit stovky uměleckých děl, která vznikla zásluhou mnoha českých i zahraničních umělců. Například Alfons Mucha či Max Švabinský výrazně přispěli k její výzdobě. Dnes je kromě duchovního svatostánku také místem, kde se zrcadlí nejen dějiny českých zemí, ale i síla generací a jejich odkaz.
Post Bellum a paměť národa
V souvislosti s zachováním historické paměti vznikla nezisková organizace Post Bellum, která se věnuje vyhledávání a dokumentování vzpomínek pamětníků klíčových momentů 20. století. Touto činností poskytuje autentický pohled na složitou historii z různých perspektiv a upozorňuje na těžká rozhodnutí, kterým čelily předchozí generace. Pamětníci 20. století bohužel rychle odcházejí, a proto je důležité jejich příběhy zachovat pro další generace.
Organizace Post Bellum má i zahraniční pobočky, například Post Bellum SK založenou v roce 2011 na Slovensku a Post Bellum Ukraine z roku 2020 založenou ve Lvově. Tyto pobočky šíří odkaz Paměti národa lokálně a pomáhají dokumentovat životní osudy lidí, kteří prošli dramatickými událostmi 20. století.
Paměť národa spravuje rozsáhlou databázi svědectví pamětníků, která je veřejnosti přístupná od roku 2008 prostřednictvím webu. Zvýrazňuje význam autentických příběhů lidí, kteří prožili 20. století, a přináší materiál pro studium historie formou textů a audio či video nahrávek.
Katedrála svatého Víta jako symbol kultury a historie
Chrám svatého Víta není jen významný duchovní prostor, ale i kulturní památka, kde se prolíná umění, řemeslo a historie. Výstavba a výzdoba chrámu představují nejen vysoce náročné stavební dílo, ale i poctu českým světcům a králům. V chrámu jsou uloženy české korunovační klenoty, které symbolizují moc a suverenitu českého státu. Zvláštní důraz je kladen na kapli sv. Václava a korunní komoru.
Na stavbě i výzdobě se podíleli slavní umělci, což doplňuje význam stavby jako kulturního dědictví naší země. Nové svatovítské varhany jsou považovány za mistrovské dílo a zároveň symbolické završení téměř sedmi století historie katedrály. Varhany spojují špičkové řemeslo, uměleckou tvorbu a odkaz mnoha generací.
Kromě pravidelných bohoslužeb je katedrála také místem významných církevních událostí. Například v dubnu 2026 se zde uskutečnila slavnost intronizace nového pražského arcibiskupa Mons. Stanislava Přibyla, který se stal primasem českým. Tato událost je spojena s přečtením jmenovacího dekretu, převzetím arcibiskupské berle a usednutím na katedru, což symbolizuje převzetí nejvyššího církevního úřadu v zemi.
Bohoslužby a slavnosti v katedrále
Katedrála svatého Víta hostí významné liturgické slavnosti, které následují po velikonoční době. Mezi tyto patří slavnost Nejsvětější Trojice, Tělo a krev Páně (Boží Tělo) s tradičním eucharistickým procesím, i slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.
Ve strukturu liturgického roku a duchovní tradice katedrály jsou pevně zakotveny významné momenty, které připomínají poselství křesťanství a českých patronů. Díky tomu chrám plní nejen duchovní, ale i vzdělávací a kulturní funkci.
Post Bellum a zachování národní paměti
Projekt Paměť národa pod záštitou organizace Post Bellum je jednou z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamětníků v Evropě. Zahrnuje příběhy lidí, kteří prošli totalitními režimy 20. století, což přispívá k lepšímu poznání a pochopení historie. Sbírka je přístupná široké veřejnosti a využívá moderních technologií pro uchování autentických svědectví. Každý pamětník je prezentován podrobným životopisem a vyprávěním, která jsou k dispozici jak písemně, tak prostřednictvím audiovizuálních záznamů.
Tímto způsobem Post Bellum i další podobné organizace přispívají k tomu, aby se historie nezapomněla, a aby nové generace mohly poznávat historii prostřednictvím osobních lidských příběhů, které jsou často plné odvahy, utrpení, ale i naděje a síly.
