Přirozeným centrem kraje pod horou Žďánovem v Pošumaví je Strašín s poutním a zároveň farním kostelem Narození Panny Marie. Trojlodní kostel s červeně natřenou fasádou a třemi cibulovými báněmi je položen na návrší mimo ves a tak je vidět už zdaleka ze všech stran.
Historie a vznik původního kostela
Vznik původní kostelní stavby, ze které se dochovala pouze hranolová třípatrová románská věž v ose západního průčelí, je kladen do první poloviny 13. století. První písemnou zprávu o kostele i obci zaznamenává listina z 25.března 1254 o slibu Mikuláše, plebána ve Strašíně a bratra řádu johanitů, že neodcizí nic z majetku jemu svěřeného kostela.
K založení kostela se váže lidová pověst, která vypravuje o zásahu samotné Panny Marie do výstavby svatyně. Když se strašeňští rozhodli vybudovat kostel, vybrali si k tomu místo na nedalekém vršku Vůsí. Co však postavili, bylo přemístěno na jiný vršek Hůrka. Podivná skutečnost se vyjasnila: v údolí se rozprostřela mlha doprovázená silným větrem, po zahřmění lidé uviděli Matku Boží, jak sama stavební kvádry přenáší. I další legenda uvádí, že Panna Maria se synáčkem v náručí ukázala knězi na skále za kostelem a na znamení pravdivosti zjevení utvořila ve skále důlek, ze kterého vyprýštila voda.
Výhodná výšinná poloha uzavřeného areálu kostela s jedinou přístupovou cestou od východu naznačuje původní fortifikační význam tohoto komplexu. Pravděpodobně tu v nejstarších dobách mohl existovat opevněný kostel se strážní funkcí. Bouřlivou dobu husitské revoluce ve Strašíně ilustruje stará pověst o tom, jak husitský správce uzamkl kostel a poutníci jej modlitebně otevřeli v době, kdy nastala zázračná mše.
Pozdně gotická přestavba a zlom v historii
Koncem 15. století (asi kolem 1480) kostel významně pozdně goticky přestavěl a sochou Madony opatřil Půta Švihovský z Rýzmberka a ze Skály. Původní románsko-gotický kostelík byl tehdy rozšířen na trojlodní baziliku; hradbu areálu zpevněly čtyři osmiboké bašty, z nichž zůstaly dvě na severní straně.
V letech 1550-1582 působil farář Martin Rezek Strakonický, ve zpravodajství se o něm psalo jako o světci a proroku. Pověstně uvádí, že žil jako poustevník a počínal si jako misionář, aby oblasti ovládané husity vrátil ke katolické víře. Zemřel v roce 1589 a byl pohřben ve farním kostele ve vsi Blížejově na Domažlicku. V některých pramenech se spojení s Strašínem vykládá jako zázrak, který se týká modliteb a poutí.
Barokní proměna a valoración architektury
V průběhu 18. století získal kostel Narození Panny Marie svou dnešní barokní podobu. Stalo se tak za působení faráře Tomáše Františka Vaňka v letech 1736-1739: pořízen byl hlavní oltář, portálový s plastikami Nejsvětější Trojice, andělů a světců - sv. Jana Křtitele, Petra a Pavla a Jana Nepomuckého. Kostel doplnila řada barokních oltářů, kazatelna a zpovědnice s postavami sv. Petra a Panny Marie Magdaleny.
Hodnotné barokní památky zahrnují i dva boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie, a disponenci interiéru uzavírá oltář patronky soudních sporů - sv. Áji. Část malířských děl doplňuje výzdoba na dřevěném nábytku a sochařské kompozice od různých umělců. Například sochař Jiří František Pacák vytvořil kajícníky na zpovědnicích a výzdobu kazatelny; signatura na soše sv. Jeronýma. Obrazy Panny Marie s dušičkami a sv. Michaela z období 18. století uzavírají obrazovou část kostela.
Interiéry a liturgické bohatství
Hlavní oltář stojí v mariánské kapli s věžičkou; modrá barva se objevuje na dveřích a na řadě mariánských symbolů a květin v celé výzdobě. Kostelní výzdoba je plná detailů a poselství. Interiéry doplňují fresky a sochařské výzdoby. Přestože je kostel čistě barokní, uchovaly se v něm i památky ze středověku: kamenná románská křtitelnice a gotický zvon s latinským nápisem z roku 1507.
V období 20. století si poutní místo prošlo obtížemi - došlo k ztrátě vzácné milostné sochy Madony na oltáři, k devastaci po 2. světové válce a po 1955 byl areál uzavřen pro veřejnost. Po roce 1989 následovala obnova a rekonstrukce; hlavní oltář i interiérové dekorace byly restaurovány v letech 2015-2016 a znovuvysvěcení proběhlo v roce 1993. Poutní místa nadále žijí aktivním duchovním životem komunit.
Propojení s regionem a kultúrní kontext
Ve Strašíně působilo několik duchovních správců a fary, často významných osobností. Mezi ně patří P. František Korál (20. století) a P. František Daniel Merth (1915-1995), známý jako básník, jenž působil jako farář až do své smrti. Jeho poezie je zasazena do přírody a slouží jako prostředek duchovní meditace. Současní duchovní správci, jako P. Petr Koutský, pokračují v tradici katechetických a pastorálních prací. Text pro ŠumavaNet.CZ poskytl Dr. Tuesday 25. 8. 2026, 13:24.
Okolní krajinářské a kulturní prvky
Okolí Strašína a Novohradska je bohaté na další poutní a kulturní památky - Dobrou Vodou u Českých Budějovic patří další významné barokní dílo, a v regionu se nacházejí i další kaple a kláštery. V kontextu Zlaté stezky a dalších historických stezek nabízí region rozmanité turistické trasy a zajímavé cíle.
V širším kontextu oblasti lze sledovat i rozsáhlé turistické a kulturní sítě, které propojují historií regionů s současností. Zvláště poutní místa spjata s mariánskou ikonografií a s jezuitskou spiritualitou představují důležitý prvek kultury a náboženské identity krajů.
